Netanjahu míří znovu do Bílého domu. Dle Trumpa je dohoda o příměří v Gaze blízko

Americký prezident Donald Trump bude v pondělí jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V Bílém domě mají státníci debatovat o možném příměří ve válce v Pásmu Gazy. V pátek Trump vyjádřil přesvědčení, že dohoda o klidu zbraní je „velmi blízko“. Netanjahu v posledních měsících vede intenzivní jednání v Oválné pracovně.

Média podotýkají, že i když v posledních dnech světové společenství stupňuje tlak na izraelskou vládu, aby válka skončila, Netanjahu zatím dává najevo, že chce pokračovat, dokud zcela nezničí teroristické hnutí Hamás a nedosáhne propuštění všech rukojmí.

Trump v neděli agentuře Reuters řekl, že se mu na mírový návrh pro Pásmo Gazy i širší Blízký východ dostalo velmi dobré odpovědi ze strany Izraele i arabských lídrů. „Každý chce uzavřít dohodu,“ vyjádřil své přesvědčení. Právě na pondělním jednání s Netanjahuem chce dohodu finalizovat.

Šéf Bílého domu v minulosti opakovaně tvrdil, že je „dohoda o příměří na spadnutí“, válku se mu ale zatím ukončit nepodařilo. Hamás uvedl, že skupina dosud neobdržela žádný návrh od Trumpa ani od zprostředkovatelů jednání.

Některá izraelská média před pondělní schůzkou upozorňují také na nejistotu okolo propouštění dalších izraelských rukojmí, která drží Hamás od útoku v říjnu 2023. Vojenské křídlo Hamásu, Brigády al-Kásam, v neděli vyzvalo Izrael ke stažení vojsk a pozastavení leteckých úderů na město Gaza na 24 hodin, aby „bojovníci mohli zajatce vzít zpět“.

Izrael zintenzivnil údery na Gazu

Izrael v posledních týdnech podniká masivní pozemní útoky na město Gaza. Podle médií srovnala izraelská armáda se zemí celé čtvrti a nařídila statisícům Palestinců uprchnout do stanových táborů. Netanjahu kroky hájí coby nezbytné ke zničení Hamásu.

Americký prezident ve svém 21bodovém mírovém plánu pro Blízký východ, jehož cílem je ukončit válku v Gaze, požaduje návrat všech izraelských rukojmí, živých i mrtvých, konec izraelských útoků na Katar a nový dialog mezi Izraelem a Palestinci o „mírovém soužití“.

Netanjahu opakovaně zdůrazňoval, že Hamás musí složit zbraně, jinak „bude poražen“. V neděli pro televizi Fox News naznačil, že je možné dosáhnout amnestie pro vůdce Hamásu v rámci dohody o příměří, která by zahrnovala jejich eskort z Gazy.

Hamás naopak opakuje, že se nikdy nevzdá svých zbraní, dokud Palestinci bojují za stát. Odmítá také jakékoli vyhoštění svých vůdců z Gazy.

Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládají teroristé z Hamásu, bylo v enklávě za posledních 24 hodin zabito izraelskými útoky nejméně 77 lidí. Informace nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Místní zdravotnické úřady také tvrdí, že nejsou schopny reagovat na desítky zoufalých volání od uvězněných obyvatel.

Civilní záchranná služba Gazy v sobotu večer oznámila, že Izrael zamítl 73 žádostí zaslaných prostřednictvím mezinárodních organizací o povolení k záchraně zraněných Palestinců v Gaze. Izraelská armáda se k situaci bezprostředně nevyjádřila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 2 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 5 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 9 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 10 hhodinami

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh pokračovaly ve čtvrtek v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích několik mrtvých

Několik mrtvých si vyžádaly útoky, které Rusko podniklo ve čtvrtek na různých místech Ukrajiny. Další lidé utrpěli zranění, informovala agentura AFP a server stanice BBC. Na severoukrajinský Charkov ruská armáda podnikala opakované dronové nálety.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...