Lobbování zřejmě získá zákonná pravidla. Zavede je vládní předloha, kterou schválila s některými úpravami dolní komora. Například z výčtu lobbovaných vyškrtla asistenty poslanců a senátorů, stejně jako členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády. Návrh zákona, jenž zejména zavede registr lobbistů a lobbovaných, nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Zákonná pravidla pro lobbování mají podle vlády omezit hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Platit mají od poloviny letošního roku. Sněmovna předlohu schválila hlasy 156 ze 180 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.
Lobbování označuje zdůvodnění návrhu zákona za legitimní součást demokratického procesu, chybějící pravidla však způsobují záporné vnímání této činnosti.
O zavedení zákonných podmínek pro lobbování se v Česku dlouhodobě diskutuje, v minulém volebním období sněmovna návrh nestihla projednat. Přijetí regulace lobbování do poloviny letošního roku je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.
Registr
Předloha vymezuje lobbování, lobbisty a lobbované po sněmovních úpravách tak, aby na centrální úrovní zahrnula jen osoby s rozhodovací pravomocí. Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Mají do něj podle vládního návrhu navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má umožnit kontrolu veřejnosti.
Sněmovna reportování o lobbování omezila. Lobbista nebude muset uvádět informace o lobbistickém kontaktu, který se týkal požadavku uplatněného v připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu. Předseda poslanců ODS Marek Benda stáhl kvůli možným sporům pozměňovací návrh, podle kterého by každý lobbista mohl získat do této knihovny přístup.
Vládní návrh zákona doznal ve sněmovně změn i ve vztahu ke státním společnostem. Jejich komunikace s exekutivou, tedy například s ministerstvy, by lobbováním nebylo. Lobbistickým kontaktem by ale byla komunikace zástupců těchto společností se zákonodárci. Výjimky ze zákona mají dostat územní samosprávy, tedy kraje a obce. Poslanec ANO Milan Brázdil neprosadil výjimku pro profesní komory zřízené zákonem.
Sankce
Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby. Sněmovna zamítla návrh Piráta Jakuba Michálka, podle kterého by obchodní společnosti musely uvádět ve svých výročních zprávách náklady vynaložené na lobbování.
V doprovodné novele souvisejících zákonů dolní komora upravila zaznamenávání takzvané lobbistické stopy návrhu právního předpisu. Má obsahovat méně údajů. Předkladatelka pozměňovacího návrhu Eva Decroix (ODS) poukazovala na to, že detaily budou dostupné v registru lobování, a v lobbistické stopě tedy není nutné tyto informace opakovaně uvádět.
