Lobbování čekají změny, potvrdila sněmovna

Lobbování zřejmě získá zákonná pravidla. Zavede je vládní předloha, kterou schválila s některými úpravami dolní komora. Například z výčtu lobbovaných vyškrtla asistenty poslanců a senátorů, stejně jako členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády. Návrh zákona, jenž zejména zavede registr lobbistů a lobbovaných, nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Zákonná pravidla pro lobbování mají podle vlády omezit hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Platit mají od poloviny letošního roku. Sněmovna předlohu schválila hlasy 156 ze 180 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.

Lobbování označuje zdůvodnění návrhu zákona za legitimní součást demokratického procesu, chybějící pravidla však způsobují záporné vnímání této činnosti.

O zavedení zákonných podmínek pro lobbování se v Česku dlouhodobě diskutuje, v minulém volebním období sněmovna návrh nestihla projednat. Přijetí regulace lobbování do poloviny letošního roku je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.

Registr

Předloha vymezuje lobbování, lobbisty a lobbované po sněmovních úpravách tak, aby na centrální úrovní zahrnula jen osoby s rozhodovací pravomocí. Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Mají do něj podle vládního návrhu navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má umožnit kontrolu veřejnosti.

Sněmovna reportování o lobbování omezila. Lobbista nebude muset uvádět informace o lobbistickém kontaktu, který se týkal požadavku uplatněného v připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu. Předseda poslanců ODS Marek Benda stáhl kvůli možným sporům pozměňovací návrh, podle kterého by každý lobbista mohl získat do této knihovny přístup.

Vládní návrh zákona doznal ve sněmovně změn i ve vztahu ke státním společnostem. Jejich komunikace s exekutivou, tedy například s ministerstvy, by lobbováním nebylo. Lobbistickým kontaktem by ale byla komunikace zástupců těchto společností se zákonodárci. Výjimky ze zákona mají dostat územní samosprávy, tedy kraje a obce. Poslanec ANO Milan Brázdil neprosadil výjimku pro profesní komory zřízené zákonem.

Sankce

Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby. Sněmovna zamítla návrh Piráta Jakuba Michálka, podle kterého by obchodní společnosti musely uvádět ve svých výročních zprávách náklady vynaložené na lobbování.

V doprovodné novele souvisejících zákonů dolní komora upravila zaznamenávání takzvané lobbistické stopy návrhu právního předpisu. Má obsahovat méně údajů. Předkladatelka pozměňovacího návrhu Eva Decroix (ODS) poukazovala na to, že detaily budou dostupné v registru lobování, a v lobbistické stopě tedy není nutné tyto informace opakovaně uvádět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPředsedou horní komory senátoři znovu zvolili Vystrčila

Senátoři na první schůzi v povolebním složení znovu zvolili předsedou horní komory Miloše Vystrčila (ODS), který neměl protikandidáta. Pro Vystrčila hlasovalo 69 členů komory. Před volbou znovuzvolený šéf řekl, že Senát by měl zůstat vzpřímený a zachovat si svou identitu, charakter a sebevědomí. Volit se budou i místopředsedové. Těmi nejspíš zůstanou Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS) a Ladislav Václavec (ANO). Nováčkem ve vedení se má stát předseda KDU-ČSL a jihomoravský hejtman Jan Grolich.
10:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Plicní onemocnění se může rozvíjet nenápadně. Nemocnice zvou na vyšetření

Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) trpí v České republice přibližně 600 tisíc lidí a řada z nich o svém onemocnění dosud neví. Na několika místech v Česku se proto 19. a 20. listopadu uskuteční akce Den pro zdravé plíce, která upozorňuje na důležitost prevence a včasného odhalení plicních onemocnění. Zájemci budou moci absolvovat bezplatné spirometrické vyšetření a získat odborné informace o prevenci.
před 1 hhodinou

Obvodní soud v případu Feri špatně vyhodnotil důkazy, uvedl městský soud

Městský soud v Praze vysvětlil, proč v září zrušil osvobozující rozsudek nad exposlancem Dominikem Ferim, který je obžalovaný ze znásilnění tehdy sedmnáctileté dívky. Podle mluvčí soudu Kateřiny Eliášové obvodní soud špatně vyhodnotil důkazy a věc chybně posoudil po právní stránce. Jeho závěr, že nejde o trestný čin, označil odvolací městský soud přinejmenším za předčasný.
před 2 hhodinami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 19. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoKritička ruského režimu roky žije v Česku, Moskva ji chce dostat do vězení

Patří k nejvýznamnějším současným osobnostem vystupujícím proti režimu Vladimira Putina. Kvůli jejím kontaktům i postojům ji Rusko označilo za teroristku a chce ji dostat do vězení. Hrozí jí doživotí. Inna Kuročkina už roky žije v Praze a české úřady teď řeší, jestli jí udělí politický azyl. Experti na Rusko se přitom shodují, že jí může hrozit nebezpečí a mohla by se stát terčem útoku ruských tajných služeb. Pro Reportéry ČT o ní natáčeli Karel Vrána a Jevhenija Vachničenko.
před 3 hhodinami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 4 hhodinami

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.