Důchodová reforma, která postupně zvyšuje věk odchodu do penze, pravděpodobně projde Senátem. Zjistila to Česká televize, když oslovila předsedy největších senátorských klubů. Všichni koaliční senátoři pro normu ale s největší pravděpodobností hlasovat nebudou. Šéfové klubů očekávají obsáhlou debatu o konkrétních parametrech. Hlavně o nově definované skupině náročných profesí.
„Nemyslím si, že bude jednota, ale předpokládám, že třeba polovina klubu tu reformu podpoří,“ odhaduje předseda senátorského klubu STAN Jan Sobotka. „Obecně platí, že ty parametry mají logiku právě proto, abychom mohli důchody vyplácet třeba i za dvacet třicet let. O tom, jak přesně mají vypadat, se ještě budeme bavit,“ připojuje se šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS).
Řešit by se důchodová reforma měla na řádné schůzi Senátu 11. prosince. Opozice ale požaduje, aby se projednávala dřív. Podle předsedkyně senátorského klubu ANO Jany Mračkové Vildumetzové jinak nebude na podrobnou debatu dostatek času.
Dolní komora odsouhlasila důchodovou reformu jako celek minulý pátek. Závěrečné čtení přesáhlo 15 hodin, a přestože pro celou novelu nakonec hlasovala celá koalice, tak třeba pro dílčí návrh, který proti původnímu plánu zužuje skupiny náročných profesí s nárokem na dřívější penzi, nezvedli ruku čtyři lidovci – v tu chvíli se odhlásili.
Dlouhá diskuse
Podobné to může být právě i v horní parlamentní komoře. „Asi dlouhou dobu zabere diskuse o třetím stupni náročných profesí. Tam vláda zaručuje, že na tuto novelu bude navazovat ještě další o třetím pilíři,“ nechal se slyšet šéf lidoveckých senátorů Josef Klement. Sobotka doplnil, že klub STAN chce reformě věnovat „maximální péči“ a může tak dojít i na jeho speciální zasedání.
Opozice bude i v Senátu navrhovat celou důchodovou reformu zamítnout, případně ji alespoň upravit. V takovém případě by ji znovu musela posoudit dolní komora. Předloha má přitom platit už od Nového roku. „Jsme připraveni se dohodnout s jednotlivými senátorskými kluby a třeba to poslat jen s jedním pozměňovacím návrhem – vidím ty náročné profese, které je nutné narovnat,“ zamýšlí se Mračková Vildumetzová.
„Nenapadá mě nějaká úprava parametrů, která by splnila, že by se na ní dokázala shodnout celá vládní koalice, aby to mělo šanci projít v upravené podobě sněmovnou,“ upozorňuje ale šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Senát má aktuálně 80 členů. Pokud by normu podpořili pouze členové klubů ODS s TOP 09, lidovců a alespoň polovina senátorů za Starosty, má koalice dostatečnou většinu pro prosazení současné podoby reformy.
Pokud jde o výše zmíněné projednání normy dříve než 11. prosince, tak Mračková Vildumetzová soudí, že „zákon o důchodovém pojištění by si určitě zasloužil mimořádnou schůzi, aby se vše řádně prodiskutovalo a projednalo“.
Šéf horní komory Vystrčil ale prostor pro uspíšení příliš nevidí. „Jako reálný termín, kdy se o tom můžeme bavit tak, že máme reformu nastudovanou, vidím právě 11. prosinec. Pokud by to někdo chtěl projednávat dříve, tak to pak podle mého musí znamenat, že na jednání nebudeme připraveni,“ míní Vystrčil. Pokud reforma horní komorou projde, tak prezident Petr Pavel už avizoval, že ji podepíše.
Co reforma mění
Mezi klíčové body zákona patří už zmiňovaný růst věku odchodu do důchodu i po roce 2030. Stát chce zvyšovat věk odchodu do penze postupně – o jeden měsíc pro každý následující ročník. Zvyšování se zastaví na 67 letech.
Ti, kteří půjdou na odpočinek od ledna 2026, budou mít méně výhodné důchody. Stát bude zpomalovat růst nových penzí až do roku 2035.
Lidé pracující v nejnáročnější čtvrté rizikové skupině profesí pak budou moci odejít do důchodu až o pět let dřív bez jeho krácení.
Vláda si od změn slibuje, že zajistí důstojné penze i dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům.
ČT z analýzy ministerstva práce zjistila, že pokud by stát věk odchodu do penze po roce 2030 nezvýšil, musel by v roce 2060 na důchody z jiných daní doplácet 2,8 procenta HDP – v dnešních cenách 224 miliard korun ročně. Schválené posunutí penzijního věku ušetří ve stejném roce jedno procento HDP, tedy 80 miliard korun ročně. Schodek tak poklesne na 144 miliard.
