Na bydlení padne čtvrtina příjmů domácnosti

Průměrná česká domácnost vydá na nájem bytu 26 procent svého ročního příjmu. Mezi jednotlivými regiony se podíl liší. Největší podíl na bydlení vydají lidé v Praze a v méně prosperujících krajích, jako je Moravskoslezský, Ústecký a Liberecký, vyplývá ze Zprávy o dostupnosti bydlení v Česku, kterou vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Více než pětina domácností vnímá náklady na bydlení jako velkou zátěž.

Nadměrnými výdaji na bydlení je ohroženo čtyřicet procent nízkopříjmových domácností, téměř šestatřicet procent nájemníků a přes třicet procent samoživitelů. Na nákup vlastního průměrně velkého bytu potřebují domácnosti pět ročních platů.

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) by také chtěl změnit to, že nájemní bydlení je ve společnosti vnímané jako druhořadé, podle něj nabízí oproti bydlení ve vlastním řadu výhod.

Česko patří podle zprávy mezi čtyři země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ve kterých se dostupnost nájemního bydlení od roku 2008 nezlepšila. V Praze náklady na bydlení v nájmu dosahují až třetiny příjmů domácnosti, zatímco v menších obcích mohou být patnáct procent.

Významný je i rozdíl mezi novými a starými nájemními smlouvami. Za posledních deset let rostlo nájemné nabízené pro nové tržní smlouvy výrazně rychleji než u těch trvajících. Zatímco průměrný nájem domácností v tržním nájmu vzrostl od roku 2014 o 56 procent, na realitních portálech byl nárůst o 94 procent. Čisté příjmy vzrostly za stejné období o 69 procent.

Zhoršuje se podle ministerstva také finanční náročnost na pořízení vlastního bydlení, a to hlavně ve větších městech. Průměrná domácnost potřebuje přibližně pět ročních příjmů na koupi bytu o velikosti 60 metrů čtverečních, například v Praze je to ale o tři více. V dlouhodobém srovnání je Česko podle zprávy poblíž průměru zemí OECD, trend se rychle zhoršuje.

Kulhánek chce rozvíjet bydlení v nájmu

Analýza ministerstva pracuje s údaji jednotlivých domácností a sleduje socioekonomické skupiny, nikoliv celkový průměr v Česku. K měření dostupnosti bydlení jsou podle resortu klíčové finanční možnosti domácností, udržitelnost výdajů na bydlení a jeho přiměřená kvalita. Zpráva podle resortu bude sloužit k dalšímu utváření politiky bydlení.

„Vysoké ceny nemovitostí i náklady na nájemní bydlení neúměrně zatěžují mladé rodiny, seniory, nízkopříjmové skupiny a obyvatele větších měst. Cílem ministerstva pro místní rozvoj je dostatek dostupného bydlení, které bude finančně udržitelné, kvalitní a zároveň blízko pracovním příležitostem a službám. Pro správné nastavení podpory v této oblasti jsou klíčová kvalitní a aktuální data o bydlení v Česku,“ řekl ministr pro místní rozvoj Kulhánek.

Jedním z úkolů resortu podle něj bude změnit způsob myšlení společnosti – že nájemné bydlení není druhořadé, ale přináší řadu výhod, včetně flexibility. „Za tu dobu, co se o bydlení zajímám, jsem zjistil, že je strašně odlišný pohled v Česku na vlastnictví bytu a nájemné bydlení. Pohled velmi výrazně preferuje byty vlastnit, v dalších evropských zemích je poměr jiný,“ uvedl ministr.

Podle posledních dat Eurostatu v roce 2022 v Česku bydlelo v nájmu 23 procent lidí, meziročně o necelé dva procentní body více. V Evropské unii byl průměr zhruba 31 procent, například ale v Německu byl podíl nájemníků 53,5 procenta a v Rakousku téměř 49 procent. Asociace nájemního bydlení, která zastupuje hlavně české institucionální nájemce, dříve odhadovala, že v roce 2030 bude bydlet v Česku tímto způsobem kolem čtvrtiny lidí.

Ke změně myšlení lidí by měla podle Kulhánka vést také větší dostupnost nájemních bytů. V reformě Bydlení pro život ministerstvo například podporuje výstavbu a rekonstrukce v programu Dostupné nájemní bydlení. Zároveň do druhého čtení míří ve sněmovně návrh zákona o podpoře bydlení a s partnery také ministerstvo pracuje na změnách v územním plánování. Státní fond podpory investic ve spolupráci s resortem pro místní rozvoj zpracovává 44 žádostí za zhruba 2,5 miliardy korun na výstavbu dostupného obecního nájemního bydlení. Mělo by z nich vzniknout 725 bytů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Cesta tankeru s plynem z USA do Nizozemska byla poprvé pod taktovkou ČEZu

Energetická společnost ČEZ poprvé zajistila cestu tankeru se zkapalněným plynem z USA do terminálu v nizozemském Eemshavenu. Odtud komodita zamíří do Česka. Při dřívějších plavbách si ji firma převzala až v terminálu. Výhodou je to, že ČEZ má nyní nad lodí kontrolu a může ji operativně nasměrovat i do jiného evropského přístavu, případně jinam po světě. Česko má v Eemshavenu prostřednictvím ČEZu pronajatý prostor do roku 2027, od téhož roku pak má část kapacity pokrýt prostřednictvím terminálu v německém Stade. Polostátní ČEZ další terminály mapuje.
24. 5. 2025

„Jednání nikam nevedou.“ Trump chce na EU od června clo padesát procent

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
23. 5. 2025Aktualizováno23. 5. 2025

Europarlament schválil zvýšení cel na hnojiva a další produkty z Ruska a Běloruska

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.
22. 5. 2025

Příjmy státu od ukrajinských uprchlíků stále rostou

V rámci pomoci Ukrajincům pokračuje růst příjmů a klesají výdaje, vyplývá z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatili na odvodech 6,9 miliardy korun. Stát na jejich humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu vydal 3,8 miliardy korun. Počet pracovníků se zvyšuje, příjemců dávek naopak ubývá, řekl šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
21. 5. 2025

KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření k Dukovanům

Korejská společnost KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Chce se tím bránit vzniku škod, které mohou firmě vzniknout. Věc bude projednávána s ohledem na její povahu a význam prioritně, uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu (NSS) Sylva Dostálová. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který napadené rozhodnutí vydal, kasační stížnost podávat nebude.
21. 5. 2025Aktualizováno21. 5. 2025

EDU II podala kasační stížnost kvůli dostavbě Dukovan

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) podala kasační stížnost proti soudnímu opatření, které zablokovalo podpis finální smlouvy o stavbě nových jaderných bloků. Soud podle ní nesprávně posoudil veřejný zájem na projektu. Případem se nyní bude zabývat Nejvyšší správní soud. Společnost KHNP, která loni v jaderném tendru uspěla, zatím podepsala se zástupci českých firem pouze smlouvy o budoucí spolupráci, kasační stížnost proti opatření chystá také.
19. 5. 2025Aktualizováno19. 5. 2025

Korejci podají kasační stížnost kvůli dostavbě Dukovan

Jihokorejská společnost KHNP v nejbližších dnech podá kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, zjistila ČT. Soud vydal předběžné opatření, kterým zakázal podepsat smlouvu na dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Současná situace může podle firmy způsobit značné škody českým národním zájmům i jí jako společnosti. Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu již podala společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má celý jaderný tendr na starosti.
19. 5. 2025Aktualizováno19. 5. 2025
Načítání...