Na bydlení padne čtvrtina příjmů domácnosti

Průměrná česká domácnost vydá na nájem bytu 26 procent svého ročního příjmu. Mezi jednotlivými regiony se podíl liší. Největší podíl na bydlení vydají lidé v Praze a v méně prosperujících krajích, jako je Moravskoslezský, Ústecký a Liberecký, vyplývá ze Zprávy o dostupnosti bydlení v Česku, kterou vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Více než pětina domácností vnímá náklady na bydlení jako velkou zátěž.

Nadměrnými výdaji na bydlení je ohroženo čtyřicet procent nízkopříjmových domácností, téměř šestatřicet procent nájemníků a přes třicet procent samoživitelů. Na nákup vlastního průměrně velkého bytu potřebují domácnosti pět ročních platů.

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) by také chtěl změnit to, že nájemní bydlení je ve společnosti vnímané jako druhořadé, podle něj nabízí oproti bydlení ve vlastním řadu výhod.

Česko patří podle zprávy mezi čtyři země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ve kterých se dostupnost nájemního bydlení od roku 2008 nezlepšila. V Praze náklady na bydlení v nájmu dosahují až třetiny příjmů domácnosti, zatímco v menších obcích mohou být patnáct procent.

Významný je i rozdíl mezi novými a starými nájemními smlouvami. Za posledních deset let rostlo nájemné nabízené pro nové tržní smlouvy výrazně rychleji než u těch trvajících. Zatímco průměrný nájem domácností v tržním nájmu vzrostl od roku 2014 o 56 procent, na realitních portálech byl nárůst o 94 procent. Čisté příjmy vzrostly za stejné období o 69 procent.

Zhoršuje se podle ministerstva také finanční náročnost na pořízení vlastního bydlení, a to hlavně ve větších městech. Průměrná domácnost potřebuje přibližně pět ročních příjmů na koupi bytu o velikosti 60 metrů čtverečních, například v Praze je to ale o tři více. V dlouhodobém srovnání je Česko podle zprávy poblíž průměru zemí OECD, trend se rychle zhoršuje.

Kulhánek chce rozvíjet bydlení v nájmu

Analýza ministerstva pracuje s údaji jednotlivých domácností a sleduje socioekonomické skupiny, nikoliv celkový průměr v Česku. K měření dostupnosti bydlení jsou podle resortu klíčové finanční možnosti domácností, udržitelnost výdajů na bydlení a jeho přiměřená kvalita. Zpráva podle resortu bude sloužit k dalšímu utváření politiky bydlení.

„Vysoké ceny nemovitostí i náklady na nájemní bydlení neúměrně zatěžují mladé rodiny, seniory, nízkopříjmové skupiny a obyvatele větších měst. Cílem ministerstva pro místní rozvoj je dostatek dostupného bydlení, které bude finančně udržitelné, kvalitní a zároveň blízko pracovním příležitostem a službám. Pro správné nastavení podpory v této oblasti jsou klíčová kvalitní a aktuální data o bydlení v Česku,“ řekl ministr pro místní rozvoj Kulhánek.

Jedním z úkolů resortu podle něj bude změnit způsob myšlení společnosti – že nájemné bydlení není druhořadé, ale přináší řadu výhod, včetně flexibility. „Za tu dobu, co se o bydlení zajímám, jsem zjistil, že je strašně odlišný pohled v Česku na vlastnictví bytu a nájemné bydlení. Pohled velmi výrazně preferuje byty vlastnit, v dalších evropských zemích je poměr jiný,“ uvedl ministr.

Podle posledních dat Eurostatu v roce 2022 v Česku bydlelo v nájmu 23 procent lidí, meziročně o necelé dva procentní body více. V Evropské unii byl průměr zhruba 31 procent, například ale v Německu byl podíl nájemníků 53,5 procenta a v Rakousku téměř 49 procent. Asociace nájemního bydlení, která zastupuje hlavně české institucionální nájemce, dříve odhadovala, že v roce 2030 bude bydlet v Česku tímto způsobem kolem čtvrtiny lidí.

Ke změně myšlení lidí by měla podle Kulhánka vést také větší dostupnost nájemních bytů. V reformě Bydlení pro život ministerstvo například podporuje výstavbu a rekonstrukce v programu Dostupné nájemní bydlení. Zároveň do druhého čtení míří ve sněmovně návrh zákona o podpoře bydlení a s partnery také ministerstvo pracuje na změnách v územním plánování. Státní fond podpory investic ve spolupráci s resortem pro místní rozvoj zpracovává 44 žádostí za zhruba 2,5 miliardy korun na výstavbu dostupného obecního nájemního bydlení. Mělo by z nich vzniknout 725 bytů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump oznámil dvacetiprocentní cla na zboží z EU

Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě ve středu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Tesle klesl odbyt o více, než se čekalo

Americké automobilce Tesla, kterou vede miliardář Elon Musk, v prvním čtvrtletí klesl odbyt o třináct procent na 336 681 vozů, oznámila ve středu firma. Propad je výraznější, než se čekalo. Vedle slabšího zájmu o nabízené elektromobily se na tom podle analytiků mohly podepsat i výzvy k bojkotu kvůli Muskově působení v administrativě prezidenta Donalda Trumpa.
před 13 hhodinami

„Je to politická věc,“ vzkázal Ústavní soud k zemědělským dotacím

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh opozičních poslanců týkající se vládního nastavení dotací zemědělcům. Nařízení při rozdělování přímých plateb podle nich znevýhodňuje kolektivně podnikající zemědělce, naopak prý zvýhodňuje malé, samostatně hospodařící farmáře. Za skupinu poslanců jednala Alena Schillerová (ANO), vyhlášení nálezu se nezúčastnila. Později řekla, že ANO rozhodnutí respektuje, ale stojí si za tím, že pravidla mají být spravedlivá pro všechny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Na český trh vstoupil čínský gigant v oblasti elektroaut

Na tuzemském automobilovém trhu přibyla nová čínská konkurence. Je jím výrobce automobilů BYD, který je jedním ze světových hráčů na poli elektromobility. Největší čínská automobilka prozatím tuzemským zákazníkům nabídne dva elektromobily a hybridní vůz. Přestože na českém trhu působí i další čínské automobilky, poptávka po jejich autech zdaleka nedosahuje zájmu spotřebitelů o už zavedenější značky. Letos byl z elektrických aut největší zájem o vozy značky Škoda, Volkswagen a Tesla.
včera v 05:30

Státní rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 91,2 miliardy

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.
1. 4. 2025Aktualizováno1. 4. 2025

Je poslední den pro podání papírového daňového přiznání

Úterý 1. dubna je posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě. Podatelny na daňových úřadech jsou otevřeny od 08:00 do 17:00. Kdo podává daňové přiznání v elektronické podobě, má čas do 2. května. Pro podání prostřednictvím daňového poradce je lhůta do 1. července. Lidem, kteří se opozdí s podáním o více než pět pracovních dnů, hrozí pokuta.
1. 4. 2025

Evropa je připravena na odvetu za Trumpova cla, míní Kupka

Pro české výrobce by to tak zásadní zásah být nemusel, ale pro dodavatelský řetězec už to může být závažnější, připouští ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v souvislosti s pětadvacetiprocentními cly, která chce americký prezident Donald Trump od dubna uvalit na dovoz aut a později i na automobilové díly. Evropa podle Kupky jedná a je připravena i na odvetné kroky, což je „řeč, na kterou je Donald Trump zvyklý,“ řekl v Interview ČT24.
1. 4. 2025

Veřejné peníze se utrácejí bez ohledu na cíle, kritizuje NKÚ

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům a stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz spíše než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos, vyplývá z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok. Ani v minulém roce se pak státu podle úřadu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí.
31. 3. 2025Aktualizováno31. 3. 2025
Načítání...