Průměrná česká domácnost vydá na nájem bytu 26 procent svého ročního příjmu. Mezi jednotlivými regiony se podíl liší. Největší podíl na bydlení vydají lidé v Praze a v méně prosperujících krajích, jako je Moravskoslezský, Ústecký a Liberecký, vyplývá ze Zprávy o dostupnosti bydlení v Česku, kterou vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Více než pětina domácností vnímá náklady na bydlení jako velkou zátěž.
Nadměrnými výdaji na bydlení je ohroženo čtyřicet procent nízkopříjmových domácností, téměř šestatřicet procent nájemníků a přes třicet procent samoživitelů. Na nákup vlastního průměrně velkého bytu potřebují domácnosti pět ročních platů.
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) by také chtěl změnit to, že nájemní bydlení je ve společnosti vnímané jako druhořadé, podle něj nabízí oproti bydlení ve vlastním řadu výhod.
Česko patří podle zprávy mezi čtyři země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ve kterých se dostupnost nájemního bydlení od roku 2008 nezlepšila. V Praze náklady na bydlení v nájmu dosahují až třetiny příjmů domácnosti, zatímco v menších obcích mohou být patnáct procent.
Významný je i rozdíl mezi novými a starými nájemními smlouvami. Za posledních deset let rostlo nájemné nabízené pro nové tržní smlouvy výrazně rychleji než u těch trvajících. Zatímco průměrný nájem domácností v tržním nájmu vzrostl od roku 2014 o 56 procent, na realitních portálech byl nárůst o 94 procent. Čisté příjmy vzrostly za stejné období o 69 procent.
Zhoršuje se podle ministerstva také finanční náročnost na pořízení vlastního bydlení, a to hlavně ve větších městech. Průměrná domácnost potřebuje přibližně pět ročních příjmů na koupi bytu o velikosti 60 metrů čtverečních, například v Praze je to ale o tři více. V dlouhodobém srovnání je Česko podle zprávy poblíž průměru zemí OECD, trend se rychle zhoršuje.
Kulhánek chce rozvíjet bydlení v nájmu
Analýza ministerstva pracuje s údaji jednotlivých domácností a sleduje socioekonomické skupiny, nikoliv celkový průměr v Česku. K měření dostupnosti bydlení jsou podle resortu klíčové finanční možnosti domácností, udržitelnost výdajů na bydlení a jeho přiměřená kvalita. Zpráva podle resortu bude sloužit k dalšímu utváření politiky bydlení.
„Vysoké ceny nemovitostí i náklady na nájemní bydlení neúměrně zatěžují mladé rodiny, seniory, nízkopříjmové skupiny a obyvatele větších měst. Cílem ministerstva pro místní rozvoj je dostatek dostupného bydlení, které bude finančně udržitelné, kvalitní a zároveň blízko pracovním příležitostem a službám. Pro správné nastavení podpory v této oblasti jsou klíčová kvalitní a aktuální data o bydlení v Česku,“ řekl ministr pro místní rozvoj Kulhánek.
Jedním z úkolů resortu podle něj bude změnit způsob myšlení společnosti – že nájemné bydlení není druhořadé, ale přináší řadu výhod, včetně flexibility. „Za tu dobu, co se o bydlení zajímám, jsem zjistil, že je strašně odlišný pohled v Česku na vlastnictví bytu a nájemné bydlení. Pohled velmi výrazně preferuje byty vlastnit, v dalších evropských zemích je poměr jiný,“ uvedl ministr.
Podle posledních dat Eurostatu v roce 2022 v Česku bydlelo v nájmu 23 procent lidí, meziročně o necelé dva procentní body více. V Evropské unii byl průměr zhruba 31 procent, například ale v Německu byl podíl nájemníků 53,5 procenta a v Rakousku téměř 49 procent. Asociace nájemního bydlení, která zastupuje hlavně české institucionální nájemce, dříve odhadovala, že v roce 2030 bude bydlet v Česku tímto způsobem kolem čtvrtiny lidí.
Ke změně myšlení lidí by měla podle Kulhánka vést také větší dostupnost nájemních bytů. V reformě Bydlení pro život ministerstvo například podporuje výstavbu a rekonstrukce v programu Dostupné nájemní bydlení. Zároveň do druhého čtení míří ve sněmovně návrh zákona o podpoře bydlení a s partnery také ministerstvo pracuje na změnách v územním plánování. Státní fond podpory investic ve spolupráci s resortem pro místní rozvoj zpracovává 44 žádostí za zhruba 2,5 miliardy korun na výstavbu dostupného obecního nájemního bydlení. Mělo by z nich vzniknout 725 bytů.
