Důchodový věk je mocný nástroj, řekl Bezděk. Bez chystaných změn by chybělo 350 miliard, uvedla Nerudová

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Danuše Nerudová a Vladimír Bezděk o podobě penzijního systému
Zdroj: ČT24

Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek 28. března sejde se zástupci koalice a opozičního hnutí ANO k diskusi o důchodové reformě. Poradce prezidenta a bývalý předseda důchodové komise Vladimír Bezděk řekl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce, že z některých koaličních návrhů nelze ustupovat, protože bez nich by nebyl důchodový systém za dvacet třicet let „ufinancovatelný". Jmenoval zejména zvyšování věku odchodu do penze. Také bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová varovala, že bez změn by v roce 2050 činil deficit důchodového systému pět procent hrubého domácího produktu.

Bezděk v diskusním pořadu zdůraznil, že nelze fixovat současný důchodový věk, protože se zvyšuje naděje na dožití. Existuje pak několik cest, jak zvyšovat hranici odchodu do penze. „Je třeba najít tu s nejmenšími riziky.“ Jde například o to, aby nedocházelo k nespravedlivým rozdílům u sousedních věkových ročníků.

Důchodový věk navázaný na dobu dožití

Dřívější důchod pro náročné profese

Zpomalení růstu nových důchodů

Pětina průměrné mzdy jako minimální důchod

Slevy na odvodech pro pracující důchodce

Společný vyměřovací základ manželů

Úprava výchovného

Zdroj: ČTK

Nerudová: Chybělo by pět procent HDP

Nerudová uvedla, že beze změn by v roce 2050 statisticky připadali „jeden a půl až dva pracující na jednoho důchodce. Česku by pak chybělo zhruba pět procent hrubého domácího produktu na pokrytí důchodové systému. V dnešních cenách 350 miliard, což není zanedbatelná částka.“ Beze změn by podle ní bylo v budoucnosti nutné určit, kterým rozpočtovým kapitolám vzít prostředky a převést je na důchodový účet. Doplnila, že navrhované změny počítají s peněžní motivací lidí, aby i v důchodovém věku dál pracovali.

Upozornila rovněž na to, že mladí lidé říkají, že oni důchody mít nebudou. „A to není dobře.“ Podle ní zasluhují signál, že se myslí i na ně a že až oni nastoupí do důchodu, tak na jejich penze budou peníze.

Další opoziční hnutí SPD pozvánku na čtvrteční jednání neobdrželo. „Zúčastní se jej zástupce vlády a nejsilnější opoziční strany," uvedl k tomu pro agenturu ČTK prezidentův mluvčí Vojtěch Šeliga.

Poslankyně za SPD Lucie Šafránková řekla ČT, že hnutí nepodpoří „navrhované zvýšení věku odchodu do důchodu nad 65 let, stejně jako zpomalování nově přiznaných důchodů od roku 2026.“

Kriticky se k navrhovanému zvyšování věku odchodu do důchodu staví i odbory.

Bezděk: Zvyšování odchodu do penze pomáhá ekonomice

Bezděk k chystané schůzce na Hradě řekl, že není úlohou prezidenta, aby do chystané politické diskuse, kde chce vystupovat jako mediátor, promítal své vlastní návrhy.

Dále v pořadu podtrhl, že považuje důchodový věk „za strašně mocný a užitečný nástroj“. A to minimálně ze tří důvodů. Jednak významně pomáhá ulevit fiskálním tlakům na důchodový systém. Dále pomáhá zvyšovat dlouhodobé tempo růstu ekonomiky, protože více lidí bude déle pracovat. Podle Bezděka se prý navíc nepotvrdily obavy, že lidé ve věku 55 až 64 let nenajdou práci. Třetím důvodem je pak to, že umožňuje vyšší důchod, tedy vyšší příjem ve stáří. Proto soudí, že vzdát se zvyšování důchodového věku jen kvůli politické rétorice některých aktérů by byl příliš velký luxus.

Nerudová v pořadu uznala, že vyšší věk odchodu je nutno citlivě nastavit, protože Česko patří k těm evropským státům, kde je rozdíl mezi nadějí na dožití a nadějí na dožití ve zdraví největší.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno uvedl, že je připraven o případných úpravách navrhovaných změn ještě jednat, informovala agentura ČTK. Vláda by mohla podle plánu normu schvalovat na konci března, sněmovna pak do konce července. Poté by ji dostal Senát a po něm k podpisu prezident. Opatření by měla začít postupně platit od ledna příštího roku.

Výdaje na důchody
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V porovnání se situací před rokem jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny plynu silně kolísají.
12:51Aktualizovánopřed 4 mminutami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 20 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánovčera v 13:03

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...