Rodičovský příspěvek vzroste o 50 tisíc. Opozici vadí, že se to týká jen dětí narozených v novém roce

Nahrávám video

Už za pár dní matkám či otcům novorozenců vznikne nárok na vyšší rodičovský příspěvek. Do konce roku jde o 300 tisíc korun, od prvního ledna částka o padesát tisíc vzroste. Opozici ale vadí, že na zvýšenou částku budou mít nárok pouze rodiče dětí narozených v roce 2024. Ostrou hranici vidí jako diskriminaci a zvažuje další podání k Ústavnímu soudu.

Navýšení rodičovského příspěvku i termín prosadila koalice, podle jejích zástupců jde o kompromis. „Myslím, že to v dané situaci bylo maximum možného,“ hájí rozhodnutí kabinetu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) i s ohledem na stávající ekonomickou situaci a státní rozpočet.

Naposledy se rodičovský příspěvek zvýšil v roce 2020. Tehdy ale trochu jiným způsobem – přidávalo se 80 tisíc. A to rodičům dětí do čtyř let, kteří prvního ledna dávku ještě pobírali. O peníze tak přišli ti lidé, kteří úhrnnou částku vyčerpali rychleji. Ústavní soud následně konstatoval, že právní úprava byla v pořádku.

50 tisíc – hodně, nebo ne?

Například Jana Malynovská letošní debaty o výši rodičovského příspěvku pro svou první dceru sledovala podle vlastních slov s napětím. Dítě přišlo na svět v září. „Padesát tisíc korun je přeci jen hodně. Moc nás mrzí, že na ně nedosáhneme,“ svěřila se.

To Eliška Šilerová bude rodit už třetí dítě, termín má na přelomu ledna a února. Ještě před pár týdny čerpala rodičovský příspěvek na tříletou dceru. Je ráda, že dosáhne na vyšší částku. „Ale vzhledem k tomu, jak všechno zdražuje, tak 50 tisíc není zas tak moc,“ zamýšlí se.

Právě na rozdíly mezi jednotlivými rodiči ve sněmovně opakovaně upozorňovali zástupci opozice. Tvrdí, že růst rodičovského příspěvku pouze na děti, které se narodí po Novém roce, je diskriminační. „Ten, kdo se narodí minutu před půlnocí na konci prosince 2023, a ten, kdo se narodí minutu po půlnoci na začátku ledna 2024, bude mít padesátitisícový rozdíl,“ kritizuje místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka.

„Mělo by se to jednoznačně týkat všech dětí do čtyř let věku, respektive jejich rodičů, kteří rodičovský příspěvek v tuto chvíli pobírají,“ přizvukuje místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD).

Složité nastavování

Naopak zástupci koalice argumentují tím, že někde se hranice udělat musí. Jurečka přiznává, že původně navrhoval i jiné varianty, včetně zohlednění letos narozených dětí, výsledná změna příspěvku je podle něj kompromisní.

„Je třeba si uvědomit, že systém vzhledem k flexibilitě rodičovského příspěvku je velmi složité nastavit tak, aby byl plně spravedlivý,“ konstatuje předsedkyně dolní parlamentní komory a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Pavla Pivoňka Vaňková poukázala na „složitou situaci“ veřejných rozpočtů.

Zároveň se se zvýšením příspěvku od ledna zkracuje také maximální délka jeho čerpání ze čtyř na tři roky. Příspěvek ve výši 350 tisíc přitom dostanou rodiče jednoho dítěte, u dvojčat a vícerčat je celková suma o polovinu vyšší – nově tak bude činit 525 tisíc.

Letos v říjnu dávku pobíralo více než 262 tisíc rodičů, kterým stát průměrně posílal 9413 korun měsíčně. Celkově tak lidé během jednoho měsíce dostali bezmála 2,5 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled