Rodičovský příspěvek vzroste o 50 tisíc. Opozici vadí, že se to týká jen dětí narozených v novém roce

Nahrávám video

Už za pár dní matkám či otcům novorozenců vznikne nárok na vyšší rodičovský příspěvek. Do konce roku jde o 300 tisíc korun, od prvního ledna částka o padesát tisíc vzroste. Opozici ale vadí, že na zvýšenou částku budou mít nárok pouze rodiče dětí narozených v roce 2024. Ostrou hranici vidí jako diskriminaci a zvažuje další podání k Ústavnímu soudu.

Navýšení rodičovského příspěvku i termín prosadila koalice, podle jejích zástupců jde o kompromis. „Myslím, že to v dané situaci bylo maximum možného,“ hájí rozhodnutí kabinetu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) i s ohledem na stávající ekonomickou situaci a státní rozpočet.

Naposledy se rodičovský příspěvek zvýšil v roce 2020. Tehdy ale trochu jiným způsobem – přidávalo se 80 tisíc. A to rodičům dětí do čtyř let, kteří prvního ledna dávku ještě pobírali. O peníze tak přišli ti lidé, kteří úhrnnou částku vyčerpali rychleji. Ústavní soud následně konstatoval, že právní úprava byla v pořádku.

50 tisíc – hodně, nebo ne?

Například Jana Malynovská letošní debaty o výši rodičovského příspěvku pro svou první dceru sledovala podle vlastních slov s napětím. Dítě přišlo na svět v září. „Padesát tisíc korun je přeci jen hodně. Moc nás mrzí, že na ně nedosáhneme,“ svěřila se.

To Eliška Šilerová bude rodit už třetí dítě, termín má na přelomu ledna a února. Ještě před pár týdny čerpala rodičovský příspěvek na tříletou dceru. Je ráda, že dosáhne na vyšší částku. „Ale vzhledem k tomu, jak všechno zdražuje, tak 50 tisíc není zas tak moc,“ zamýšlí se.

Právě na rozdíly mezi jednotlivými rodiči ve sněmovně opakovaně upozorňovali zástupci opozice. Tvrdí, že růst rodičovského příspěvku pouze na děti, které se narodí po Novém roce, je diskriminační. „Ten, kdo se narodí minutu před půlnocí na konci prosince 2023, a ten, kdo se narodí minutu po půlnoci na začátku ledna 2024, bude mít padesátitisícový rozdíl,“ kritizuje místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka.

„Mělo by se to jednoznačně týkat všech dětí do čtyř let věku, respektive jejich rodičů, kteří rodičovský příspěvek v tuto chvíli pobírají,“ přizvukuje místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD).

Složité nastavování

Naopak zástupci koalice argumentují tím, že někde se hranice udělat musí. Jurečka přiznává, že původně navrhoval i jiné varianty, včetně zohlednění letos narozených dětí, výsledná změna příspěvku je podle něj kompromisní.

„Je třeba si uvědomit, že systém vzhledem k flexibilitě rodičovského příspěvku je velmi složité nastavit tak, aby byl plně spravedlivý,“ konstatuje předsedkyně dolní parlamentní komory a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Pavla Pivoňka Vaňková poukázala na „složitou situaci“ veřejných rozpočtů.

Zároveň se se zvýšením příspěvku od ledna zkracuje také maximální délka jeho čerpání ze čtyř na tři roky. Příspěvek ve výši 350 tisíc přitom dostanou rodiče jednoho dítěte, u dvojčat a vícerčat je celková suma o polovinu vyšší – nově tak bude činit 525 tisíc.

Letos v říjnu dávku pobíralo více než 262 tisíc rodičů, kterým stát průměrně posílal 9413 korun měsíčně. Celkově tak lidé během jednoho měsíce dostali bezmála 2,5 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...