Už za pár dní matkám či otcům novorozenců vznikne nárok na vyšší rodičovský příspěvek. Do konce roku jde o 300 tisíc korun, od prvního ledna částka o padesát tisíc vzroste. Opozici ale vadí, že na zvýšenou částku budou mít nárok pouze rodiče dětí narozených v roce 2024. Ostrou hranici vidí jako diskriminaci a zvažuje další podání k Ústavnímu soudu.
Rodičovský příspěvek vzroste o 50 tisíc. Opozici vadí, že se to týká jen dětí narozených v novém roce
5 minut
Události (28. 12.): Rodičovský příspěvek se zvýší, opozice kritizuje nastavené parametry
Navýšení rodičovského příspěvku i termín prosadila koalice, podle jejích zástupců jde o kompromis. „Myslím, že to v dané situaci bylo maximum možného,“ hájí rozhodnutí kabinetu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) i s ohledem na stávající ekonomickou situaci a státní rozpočet.
Naposledy se rodičovský příspěvek zvýšil v roce 2020. Tehdy ale trochu jiným způsobem – přidávalo se 80 tisíc. A to rodičům dětí do čtyř let, kteří prvního ledna dávku ještě pobírali. O peníze tak přišli ti lidé, kteří úhrnnou částku vyčerpali rychleji. Ústavní soud následně konstatoval, že právní úprava byla v pořádku.
50 tisíc – hodně, nebo ne?
Například Jana Malynovská letošní debaty o výši rodičovského příspěvku pro svou první dceru sledovala podle vlastních slov s napětím. Dítě přišlo na svět v září. „Padesát tisíc korun je přeci jen hodně. Moc nás mrzí, že na ně nedosáhneme,“ svěřila se.
To Eliška Šilerová bude rodit už třetí dítě, termín má na přelomu ledna a února. Ještě před pár týdny čerpala rodičovský příspěvek na tříletou dceru. Je ráda, že dosáhne na vyšší částku. „Ale vzhledem k tomu, jak všechno zdražuje, tak 50 tisíc není zas tak moc,“ zamýšlí se.
Právě na rozdíly mezi jednotlivými rodiči ve sněmovně opakovaně upozorňovali zástupci opozice. Tvrdí, že růst rodičovského příspěvku pouze na děti, které se narodí po Novém roce, je diskriminační. „Ten, kdo se narodí minutu před půlnocí na konci prosince 2023, a ten, kdo se narodí minutu po půlnoci na začátku ledna 2024, bude mít padesátitisícový rozdíl,“ kritizuje místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka.
„Mělo by se to jednoznačně týkat všech dětí do čtyř let věku, respektive jejich rodičů, kteří rodičovský příspěvek v tuto chvíli pobírají,“ přizvukuje místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD).
Složité nastavování
Naopak zástupci koalice argumentují tím, že někde se hranice udělat musí. Jurečka přiznává, že původně navrhoval i jiné varianty, včetně zohlednění letos narozených dětí, výsledná změna příspěvku je podle něj kompromisní.
„Je třeba si uvědomit, že systém vzhledem k flexibilitě rodičovského příspěvku je velmi složité nastavit tak, aby byl plně spravedlivý,“ konstatuje předsedkyně dolní parlamentní komory a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Pavla Pivoňka Vaňková poukázala na „složitou situaci“ veřejných rozpočtů.
Zároveň se se zvýšením příspěvku od ledna zkracuje také maximální délka jeho čerpání ze čtyř na tři roky. Příspěvek ve výši 350 tisíc přitom dostanou rodiče jednoho dítěte, u dvojčat a vícerčat je celková suma o polovinu vyšší – nově tak bude činit 525 tisíc.
Letos v říjnu dávku pobíralo více než 262 tisíc rodičů, kterým stát průměrně posílal 9413 korun měsíčně. Celkově tak lidé během jednoho měsíce dostali bezmála 2,5 miliardy korun.
