Lucie Šafránková strana 4 z 4

Důchodové reformě, kterou představila nynější vláda, hrozí, že ji ta příští smete, pokud v ní budou nynější opoziční strany. Opoziční poslankyně Lucie Šafránková (SPD) i bývalá ministryně práce a sociálních věcí z mimoparlamentní ČSSD Jana Maláčová ujistily, že pokud k tomu budou mít v budoucnu co říct, pokusí se chystaná opatření zrušit. Zároveň shodně tvrdí, že změny představené nynějším ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) nejsou reformou, nýbrž jen souborem parametrických změn. Jurečka, Šafránková a Maláčová diskutovali o důchodové reformě a konsolidačním balíčku vlády v Otázkách Václava Moravce.

Další podrobnosti k chystané důchodové reformě. Z nové analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, kterou minulý čtvrtek projednala resortní komise, vyplývá, že později než v 65 letech by mohli jít do penze ti, kterým je dnes sedmapadesát a méně. ČT se podařilo analýzu získat. Dnešní padesátníci by podle propočtů resortu po roce 2030 odcházeli do důchodu o několik měsíců později než v nyní garantovaných 65 letech. Vláda totiž plánuje postupně posouvat hranici podle věku dožití. Ten má podle analýzy nadále růst. Opoziční strany s jakýmkoli zvyšováním hranice nad 65 let nesouhlasí. Proti jsou i odbory.

Zástupci vládních stran se neshodují na možných změnách u rodičovského příspěvku. Hovoří se jednak o jeho celkovém zvýšení, což se ale nezamlouvá ministrovi financí, i o zkrácení maximální délky čerpání ze čtyř na tři roky. Proti tomu je ministr práce a sociálních věcí, i když jeho připravovaná strategie rodinné politiky by se měla soustředit i na zvýšení kapacit péče o děti rodičů, kteří se chtějí vrátit do práce dříve.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se nechystá prosadit do zákona zvýšenou věkovou hranici pro odchod do penze na 68 letech. Podle něj by se při nástupu do důchodu měla zohledňovat délka života, odpracovaná doba či náročnost profese. Šéf resortu práce to řekl po schůzce se zástupci opozičního hnutí SPD. Uvedl, že se jeho důchodová komise rozšiřuje i o zástupce opozice. Nově by v ní měla zasedat i poslankyně SPD Lucie Šafránková. Před týdnem tým doplnila zástupkyně opozičního hnutí ANO.

Sněmovna po desítkách hodin diskuze schválila, že se míra červnové valorizace penzí bude projednávat ve stavu legislativní nouze. Jednala o tom tři dny, schůze se protahuje kvůli obstrukcím opozičních poslanců. Právě na návrh opozičního Patrika Nachera (ANO), který navrhl zařadit hlasování o schválení legislativní nouze pevně na 20 hodin, se však debata posunula dál a nyní se poslanci věnují už návrhu snížení valorizace.

Vláda na mimořádném jednání na dálku schválila návrh na změnu pravidel pro červnovou valorizaci důchodů. Penzisté v průměru dostanou 760 korun navíc místo průměrného zvýšení o 1770 korun, jak by vyplývalo z dosud platného valorizačního mechanismu. Sněmovna bude návrh schvalovat zrychleně ve stavu legislativní nouze, opozice avizuje obstrukce.

Vysoká inflace znovu výrazně zvýší důchody. Podle aktuálně platného zákona má při mimořádné valorizaci v červnu vzrůst průměr o 1770 korun, což je nejvíce v historii. ČT částku spočítala z pátečních údajů o tempu zdražování. Pro vládu by to znamenalo vydat na penze jen tento rok dalších 34 miliard. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to zatím nechtěl komentovat, minulý týden ale řekl, že kabinet kvůli letní valorizaci zákon měnit nebude.

Současná vláda by ráda ukončila každoroční debaty kolem zvyšování minimální mzdy. Rozhodovat má automatický mechanismus, který chce ministr práce předložit v první polovině příštího roku. Marian Jurečka (KDU-ČSL) také plánuje jednání s odbory, zaměstnavateli i opozicí. ANO se novince nebrání, ale preferuje, aby hlavní slovo zůstalo tripartitě.

Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Přídavky na děti by se měly od ledna zvýšit o dvě stě korun měsíčně. Vláda by měla návrh projednat ve středu, poté ho dostanou k posouzení poslanci. S novým rokem se má zvednout také životní minimum, od kterého se odvíjí počet rodin, které mají na tento příspěvek nárok. Opozice úpravy vítá, přidání by ale podle jejích zástupců mělo být vyšší.

Žádosti lidí o předčasný důchod zahltily Českou správu sociálního zabezpečení natolik, že objednat se na většinu poboček už v tuto chvíli nejde – termíny jsou obsazené. Výpočet předčasné penze je letos výhodnější než řádné penze v příštím roce. Důvodem jsou vysoké valorizace. Rozdíly můžou být až v tisícovkách měsíčně.

Kvůli vysoké inflaci chce kabinet od ledna zvednout základní přídavky na děti o třicet procent, ve většině případů by to dělalo přes dvě stě korun měsíčně. Zároveň hodlá znovu zvýšit také životní a existenční minimum. Obě o víc než pět procent.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla v rámci opatření proti rostoucím cenám energií několik konkrétních kroků, mimo jiné zvednout přídavky na děti, snížit daně lidem s malými příjmy a rychleji zvyšovat důchody seniorům, kteří teď pobírají podprůměrné penze. S návrhy souhlasí i opozice a vláda o nich bude jednat během debat o rozpočtu.

Vláda zváží úpravu normativních nákladů na bydlení, které slouží pro výpočet výše příspěvku na bydlení. Příští týden požádá příslušné úřady o údaje pro případné navýšení částek, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Při zvýšení normativů se zvýší i dávka na bydlení. Normativy by se případně mohly zvednout od října, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Resort zvažuje také cílenější nastavení podpory, aby víc odpovídala situaci v jednotlivých místech republiky. Opozice doporučuje zvednout parametry dávky minimálně o polovinu.

Úřady práce zatím vyplatily více než 237 tisíc nových příspěvků na děti. Pět tisíc korun má rodinám pomoci zvládnout rostoucí inflaci. Domácnosti, které pobírají přídavky, dostávají pětitisícovou dávku automaticky. Ostatní o ni budou muset požádat, a to například prostřednictvím on-line formuláře. Příjem žádostí začne v pondělí.

Začíná výplata jednorázového pětitisícového příspěvku pro rodiny s dětmi. Automaticky ho dostanou ty, které v červnu měly nárok na přídavky na děti. Ostatní s loňskými příjmy do milionu hrubého si o dávku budou moci požádat od pondělí 15. srpna. Podmínkou je věk dítěte do osmnácti let, což kritizuje opozice. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na příspěvek bude mít nárok kolem milionu a sto tisíc domácností.

Pravidla u příspěvku na bydlení se nejspíš zjednoduší. Poslanci schválili normu, podle které už zájemci nemusí dokládat příjmy a výdaje každé čtvrtletí, ale pouze jednou za půl roku. Dávku by měly úřady také přiznávat na dobu neurčitou a lidé by o ni nemuseli žádat každý rok znovu. Nutný nebude ani podrobný rozpis jednotlivých položek nákladů na služby související s bydlením. Vládní předloha zároveň zavádí změny v dávce mimořádné pomoci a v čerpání rodičovského příspěvku.

Vláda od července znovu zvýší životní a existenční minimum, tentokrát o 8 až 10 procent. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Mimo jiné by to znamenalo, že tisíce rodin nově dosáhnou na přídavky na děti nebo na porodné.

Chemikálie, z nichž je možné připravit výbušniny, si lidé budou moci nově opatřit pouze v nízkých koncentracích, rozhodla sněmovna. Opoziční poslanci ANO a SPD navrhli také zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku a jeho pravidelnou valorizaci. Pozměňovací návrhy chtějí prosadit do vládní novely. Dolní komoru ve čtvrtek zaměstnaly i pravidelné interpelace na členy vlády. Jedním z hlavních témat se stala kauza Petra Hlubučka (STAN), opoziční poslanci ANO i SPD při té příležitosti vyzvali ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) k odstoupení. Premiér Petr Fiala (ODS) poukázal na to, že reakce hnutí STAN a následné vyvození politické odpovědnosti bylo rychlé. Dodal, že Rakušanovi důvěřuje.

Sněmovna schválila vyslání vojáků na Slovensko, kde mají posílit východní křídlo Severoatlantické aliance kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Na Slovensku mají působit v rámci mnohonárodní jednotky NATO. Dolní komora také dala souhlas k vystoupení Česka ze dvou postsovětských bank. Poslanci se také věnovali kauze kolem europoslance Stanislava Polčáka (STAN), opozici se znovu nepodařilo bod prosadit na program. Večer se sněmovna zabývala opozičními návrhy, které zamítla. V úterý se pak poslanci mimořádně sejdou kvůli prodloužení nouzového stavu.

V roce 2022 se změní pravidla některých plateb, které spadají pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Otcovská dovolená bude delší, rodičovský příspěvek vyšší, snáze bude možné získat dlouhodobé ošetřovné, vzroste i minimální mzda. Zatímco některá rozhodnutí svých předchůdců noví ministři kritizují a chtějí je zvrátit, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nic měnit neplánuje. Svou předchůdkyni Janu Maláčovou (ČSSD) naopak za podporu rodin pochválil.

Poslanci na středeční schůzi debatovali o předlohách ve druhém a v prvním čtení. Do finálního čtení posunuli digitalizaci notářské činnosti, návrh na zavedení digitální daně nebo nový zákon o občanských průkazech. Kromě toho dolní komora měla na programu novelu o elektronických komunikacích a o zpřísnění vyplácení dávek v hmotné nouzi.

Poslanci ve středu zrychleně projednávali šest vládních předloh, které reagují na epidemii nového typu koronaviru. Šlo například o změny v ošetřovném, o prodloužení úlev pořadatelům zrušených kulturních akcí, o příspěvek ekonomicky postiženým podnikatelům nebo o odklad elektronické evidence tržeb (EET).