Rodičovský příspěvek asi vzroste o 50 tisíc, poslanci schválili i on-line žádosti o důchod

Události: Rodičovský příspěvek (zdroj: ČT24)

Rodičovský příspěvek se patrně zvýší od ledna o 50 tisíc korun na 350 tisíc korun, novelu v úvodním kole podpořila sněmovna. Růst se bude týkat dětí narozených od začátku příštího roku. Opoziční ANO a SPD prosazují vzhledem k míře inflace razantnější růst dávky až na 400 tisíc korun. Prvním čtením prošla i novela, která zkracuje dobu pro oddlužení.

Kabinet navrhl podle zdůvodnění zvýšení příspěvku o polovinu inflace zaznamenané od posledního růstu dávky v lednu 2020 do letošního března, tedy o 16,5 procenta. V případě narození dvojčat a vícerčat je dávka ze zákona o polovinu vyšší, podle vládního návrhu by tedy představovala 525 tisíc korun. Opoziční varianty by sumu zvedly z nynějších 450 tisíc korun až na 600 tisíc korun.

Poslankyně SPD Lucie Šafránková uvedla, že zvýšení rodičovské přichází pozdě a růst navrhovaný vládou není dostatečný. „Inflace od posledního zvýšení vzrostla o více než 33 procent,“ řekla. Obdobně se vyjádřil také Aleš Juchelka (ANO). „Čelíme růstu cen úplně všeho,“ podotkl. Lenka Dražilová (ANO) prohlásila, že ji vládní návrh „zvedl ze židle“ a je důkazem přezíravosti.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůraznil, že na podporu rodin není možné nahlížet jen optikou růstu rodičovského příspěvku. Jeho výše je sice důležitá, ale nelze říci, že má přímý vliv na porodnost. Česko má, co se týče čerpání rodičovské, unikání systém, dodal.

Dopady schválení vládního návrhu na státní rozpočet by představovaly příští rok podle důvodové zprávy zhruba 400 milionů korun, o rok později 2,2 miliardy korun, v roce 2026 přibližně čtyři miliardy korun a v dalších letech 5,5 miliardy korun.

Opozice nabídne také úpravy, kterými by dávka v určitém poměru vzrostla i rodinám s malými dětmi do čtyř let věku narozenými před lednem příštího roku. Koalice se na takovém řešení nedohodla. SPD opět navrhne automatickou valorizaci dávky podle inflace a chce navíc zachovat možnost čerpání příspěvku do čtyř let věku dítěte, když kabinet navrhl zkrátit dobu o rok. Podle vlády je tříletá doba dostačující. „Odpovídá době rodičovské dovolené a zejména době, po kterou je fakticky většinově čerpán rodičovský příspěvek,“ stojí v důvodové zprávě.  

Skopeček: Možnosti rozpočtu jsou omezené

O návrhu hovořil v pořadu Události, komentáře místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), který podotkl, že jde o pomoc rodinám s dětmi v době velmi vysoké inflace, ačkoliv ji to zcela nepokryje. „Na druhé straně, možnosti rozpočtu jsou omezené a je nutné si přiznat, že to zvýšení jde na dluh,“ dodal s tím, že se prohloubí deficit.

Místopředsedkyně poslanecké sněmovny Klára Dostálová (ANO) v pořadu zopakovala argumenty hnutí ANO, že navýšení na 350 tisíc je málo. „Kdyby to bylo mezi 375 až 400 tisíci, tak za nás by to bylo uspokojivé,“ uvedla s tím, že stát by měl navýšení výdajů spojených s inflací kompenzovat. Dodala, že vláda obírá rodiny s dětmi místo toho, aby se snažila ekonomiku nastartovat.

Skopeček a Dostálová o zvýšení rodičovského příspěvku (zdroj: ČT24)

Náhradní výživné až čtyři roky

Sněmovna dále schválila i hlasy opozičních poslanců ANO a SPD už v prvním čtení změnu náhradního výživného za neplatiče alimentů. Stát ho bude zřejmě vyplácet až čtyři roky místo nynějších dvou let. Podle vládních odhadů budou náklady více než 200 milionů korun ročně. Prodloužení doby výplaty vláda navrhla v reakci na problémy s vymáháním výživného po dlužnících u soudů nebo v exekucích. 

Nárok na prodloužení výplaty by podle předlohy měly mít zpětně i nezaopatřené děti, na které stát poskytl dosud možných 24 dávek do letošního července, tedy za dva roky od účinnosti platného zákona.

Novelu nyní dostane k projednání Senát. Novela má nabýt účinnosti nejpozději počátkem měsíce po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů. V případě rychlého souhlasu Senátu a prezidenta by tímto termínem mohl být už 1. říjen, nejpozději 1. listopad.

Novela o léčivech

Sněmovna po opozičních výhradách schválila také novelu o léčivech, která má přispět k omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek až na dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv.

Danění zisků nadnárodních firem

Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Umožnit to má nový zákon o dorovnávací dani, který v úvodním kole podpořila sněmovna. Nyní ho projedná sněmovní rozpočtový výbor.

Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění. 

Ministr financí před poslanci zdůraznil, že jde o čistou transpozici. Přimlouval se za to, aby sněmovna schválila zákon již v prvním čtení. Tento zrychlený postup ale vetovala předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Ujistila, že ANO nechce projednávání zákona brzdit a že chce, aby byl do konce roku schválen. Chce však technickou debatu a rozebrat jeho detaily. 

Usnadnění přeměny firem

Sněmovna také podpořila vládní návrh na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů. Stát by mohl změnu využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ kvůli posílení kontroly nad energetickou infrastrukturou, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Novelu nazývanou lex ČEZ II podle úterního rozhodnutí sněmovny projedná její ústavně-právní výbor.

Proti úpravě se postavilo hnutí ANO, jejíž poslanec Tomáš Kohoutek neúspěšně navrhoval vrátit návrh vládě k přepracování mimo jiné pro popření principu právního státu a rozpor návrhu s právem EU. Podle místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se vláda pokouší o socialistické zestátnění a možná protiústavní opatření. Výhrady měla i Legislativní rada vlády, což potvrdil poslanec ODS Karel Haas. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je zatím komentovat nechtěl.

Státní podpora penzijního spoření

Sněmovna v úvodním kole rovněž podpořila návrh zákona týkající se mimo jiné i penzijního spoření. Státní podpora penzijního spoření se od příštího roku změní, například se zvýší práh pro čerpání státního příspěvku i jeho maximální výše. U nových smluv se prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let.

Předloha také obsahuje nové pravidlo upravující předčasné splacení hypotéky. Umožní bankám žádat po klientovi až dvě procenta z nesplacené jistiny. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že je připraven debatovat, zda jsou dvě procenta správná úroveň. Zdůraznil však, že s tímto ustanovením zákon nestojí a nepadá. Bude se snažit nalézt takové řešení, které by podpořila i část opozice.

Předseda sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher (ANO) měl ale výhrady k tomu, že vláda tuto změnu zahrnula do předlohy upravující spoření na stáří. Změna zákona o spotřebitelském úvěru se podle něj měla projednávat zvlášť. Také podle něj není důvod k takové změně v době, kdy banky mají podle něj rekordní zisky. Předloha rovněž odolala návrhu na zamítnutí, který vznesl za klub SPD jeho člen Jan Síla. Řekl, že SPD nepovažuje zákon za přínos, ale za umožnění dalšího zisku pro finanční a bankovní sektor. 

Odměny zastupitelů se budou valorizovat podle zákona

Poslanci rovněž schválili novelu, podle níž se budou odměny obecních a krajských zastupitelů od příštího roku valorizovat podle zákona, ne nařízením vlády. Dosud o odměnách rozhodovala vláda, což na podnět senátorů zrušil Ústavní soud. Podle rozhodnutí kabinetu z konce listopadu vzrostly odměny regionálních politiků po dvouletém zmrazení letos o deset procent. Předtím se odměny naposledy zvýšily od ledna 2020 o 7,5 procenta. Poté s ohledem na rozpočtové důsledky pandemie covidu-19 nerostly.

Odměna uvolněného člena zastupitelstva má být novelou určena jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu podle zastávané funkce a velikosti obce či kraje. Základnou má být průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího roku, kterou má ČSÚ zveřejnit v říjnu. Stejný mechanismus výpočtu by platil i pro neuvolněné zastupitele. Ze zákona by ale vyplývala pouze horní hranice jejich odměn, konkrétní výši by jako nyní stanovovala zastupitelstva.

Předlohu, která řeší také pravomoci při mimořádných událostech nebo zvyšuje na pětinásobek limity pro rozhodování rad obcí a krajů o dotacích, před dalším schvalováním projedná sněmovní výbor pro veřejnou správu. Dostal na to 25 dnů.

Návrh na zrušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře

Sněmovna v úvodním kole podpořila také návrh na zrušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, jehož hlavní činností je regulace přístupu k železniční infrastruktuře. Návrh vznesla skupina poslanců v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) a reaguje na dřívější rozhodnutí vlády o zrušení úřadu. Předkladatelé navrhovali, aby sněmovna zákon schválila zrychleně již v prvním čtení. Tento postup ale vetoval klub ANO. Jeho předsedkyně Alena Schillerová to zdůvodnila tím, že chce, aby se návrh řádně prodiskutoval.

Agenda úřadu se má od příštího roku přesunout pod Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Kupka si od zrušení úřadu slibuje úspory. ÚPDI je ve státním rozpočtu na rok 2023 úřadem s nejnižšími výdaji, a to zhruba 23 milionů korun.

Novela energetického zákona

Poslanci projednávali i novelu energetického zákona, která má definovat energetická společenství – ta by měla být novými účastníky trhu. Společenství podlepředlohy bude právnickou osobou, družstvem nebo spolkem a bude registrováno na Energetickém regulačním úřadu. Jeho základem má být společná výroba energie například solárními nebo větrnými elektrárnami a její následné sdílení mezi členy. Těmi budou moci být domácnosti, ale i obce, školy, úřady nebo podniky.

„Podstatou komunitní energie je samovýroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a její sdílení mezi členy komunity. (…) Legislativní ukotvení energetických společenství a základních principů jejich působení na trhu s energií usnadní realizaci komunitních energetických projektů. Předložený materiál kromě definování toho, co je energetické společenství a kdo do něj může vstoupit, obsahuje pravidla, jakým způsobem řešit sdílení elektřiny vyrobené ve společenství tak, aby bylo respektováno stávající fungování trhu s elektřinou,“ řekl při představení návrhu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Novela zavádí také institut aktivního zákazníka, což umožní sdílení vlastní vyrobené elektřiny v jiném předávacím místě, například z chaty do bytu. Bude možné energii sdílet i v rámci širší rodiny, firmy s více provozy nebo mezi několika úřady v obci. Novela zavádí i institut zranitelné osoby a zranitelného zákazníka, což je ten, kdo využívá některý z prostředků pro terapii nebo pro kompenzaci onemocnění, případně další zvláštní pomůcky a získala na ně příspěvek. 

Opozice i přes některé výhrady zákon podporuje. Síkelův předchůdce ve funkci a nynější opoziční poslanec Karel Havlíček (ANO) ujistil, že ANO novelu nebude blokovat, naopak ji označil za energetický zákon roku. Vyjádřil ale i některé výhrady a obavy. Hovořil například o potřebě posilovat distribuční sítě. Varoval například před tím, že leckdo považuje komunitní ekonomiku za zcela spásnou věc. „Žijí v představě, že bude geniální a že to ekonomicky zcela skvěle vyjde. Možná ano (…), ale je potřeba dobře si to ekonomicky propočítat,“ zdůraznil. 

Havlíček i další opoziční poslanci ovšem kritizovali způsob, kterým vláda návrh připravovala. „Loni na podzim jste mluvil o letošním létě, že bude vše hotovo. Nakonec jste přepracovaný návrh – a buďme rádi za to přepracování – poslali do sněmovny 30. 6. Na konci srpna, respektive na začátku září ho teprve začínáme projednávat,“ vyčetl Martin Kolovratník (ANO) ministru Síkelovi. Přibližně po hodině a půl bylo však první čtení u konce, bez komplikací poslali poslanci návrh do výborů.

Změna pravidel pro oddlužení podle opozice zhorší vymahatelnost

Poslanci rovněž řešili novelu insolvenčního zákona, která má změnit dobu oddlužení. Podle vládního návrhu by se měla zkrátit ze základních pěti let na tři roky pro všechny dlužníky.

Zákon představil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který na začátek ujistil poslance, že přestože prší, nepůjde se před deštěm schovat do restaurace. Ještě několikrát pak narážel na svoji kauzu, kdy se v restauraci setkal se spolupracovníkem exprezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým, což vysvětloval tím, že do podniku zašel náhodou, když pršelo.

Opoziční poslanci, kteří vystupovali, dávali najevo, že nemíní předpis blokovat, nicméně výhrady mají. Míní, že zkrácení doby oddlužení by mohlo zhoršit vymahatelnost. „Podle různých výpočtů se výtěžnost propadne o pět až deset procent. To je měřitelný, vypočítaný fakt. Snadným oddlužením pro všechny bez rozdílu jistě pomůžeme dlužníkům. Ale evropská směrnice měla vyšší cíl: Znásobit účinnost postupů oddlužení spolu s poskytnutím druhé šance dlužníků zefektivnit míru uspokojení věřitelů. To se při implementaci tohoto předpisu, pokud bude schválen, jak je navržen, neděje,“ míní Pavel Staněk (ANO).

Ministr Blažek jeho obavy nesdílí. „Zájmy věřitelů jsou v oddlužení uspokojivě chráněny,“ ujistil. 

Novela sice zavádí tříletý proces oddlužení, ale je možné ho prodloužit. Déle by také trval prodej zbytkového dlužníkova majetku. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení“.

Změna struktury Okresní správy sociálního zabezpečení

Sněmovna rovněž v úvodním kole podpořila změnu struktury Okresní správy sociálního zabezpečení. Správy, jichž je 77, se zřejmě od příštího roku změní na kontaktní pracoviště pěti nových územních správ. Tyto úřady se budou většinou shodovat se současnými regionálními pracovišti České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Klientů se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) změna nedotkne. „Žádnou pobočku nerušíme, žádné kontaktní místo se neruší,“ uvedl ministr. Poslanci ANO ale doporučovali změnu odložit a podložit ji analýzami. „Místo systematické změny jsme svědky chaotického zásahu do systému, který funguje,“ uvedla poslankyně ANO Lenka Dražilová. 

On-line podání žádostí o důchod

Před schvalováním je ve sněmovně uzákonění možnosti podávání žádostí o přiznání důchodu také on-line. Vládní novela mění i termíny výplaty penzí. Bude jich méně a důchod by lidé měli dostávat v první polovině měsíce. Termínů pro výplatu penzí by mělo být nově pět, a to v sudé dny první poloviny měsíce.

Novela rovněž upravuje placené volno pro zaměstnance, kteří působí na táborech a akcích pro děti a mládež, a zjednodušuje proces státní úhrady mzdy nebo platu zaměstnavatelům. O podobě předlohy rozhodne dolní komora patrně na schůzi, která začne příští týden.

Jednání až do půlnoci

Na začátku schůze – po dlouhých minutách, kdy předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) předčítala seznam poslanců a také členů vlády, kteří se z úterního jednání omluvili – vystoupil jako první předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Navrhl, aby mohla sněmovna jednat po devatenácté a také dvacáté první hodině. Znamená to, že místo do sedmi večer mohou poslanci jednat až do půlnoci. Zdůraznil zároveň, že jednání po půlnoci nenavrhuje.

Pro možnost, že by sněmovna mohla jednat až do noci, vzápětí zvedli ruce poslanci stran vládních i opozičních. 

Po Bendovi vystoupila s projevem předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, která hovořila především o vládním konsolidačním balíčku. „Stáhněte prosím tento nepodařený paskvil a vraťte se k věrohodnému přístupu k veřejným financím, odmítněte falešnou hru, triky ministra financí,“ vyzvala kabinet na závěr své řeči.

Po ní dostal díky svému přednostnímu právu slovo předseda SPD Tomio Okamura, který kritizoval politiku vlády. Obvinil ji, že škodí České republice. „Vládní koalice by měla odstoupit, protože situace už je neúnosná,“ prohlásil. Okamurova řeč trvala necelou hodinu a navázal na něj předseda klubu SPD Radim Fiala. Ten uvodil své vystoupení tím, že chce „bilancovat ekonomické výsledky této vlády“. Hovořil pak o propadu reálných příjmů nebo o daních.

Hodinu a půl po začátku schůze poslanci odsouhlasili její program. Protože to byla schůze mimořádná, nemohli navrhovat změny navrženého programu, v úvahu připadalo pouze jeho schválení nebo odmítnutí. Na programu měli poslanci celkem dvanáct bodů, přičemž se všemi se vypořádali po více než dvanácti hodinách.