Ministři po dvoutýdenních vládních prázdninách na zasedání kabinetu podpořili předpis o dorovnávací dani, jehož účelem je vytvořit nástroj pro zdanění velkých nadnárodních firem, které by se mohly placení daní v tuzemsku vyhýbat kvůli sídlům v jiných zemích. Vláda chce legislativu ve sněmovně projednat zrychleně. Kabinet také rozšířil národní sankční seznam o tři nová jména a podpořil dopravní projekty, na nichž spolupracuje státní sektor s tím soukromým.
Vláda schválila nástroj pro zdanění nadnárodních firem
Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)
Vláda hodnotila takzvané PPP projekty pro železniční a dálniční stavby. Podpořila modernizaci železnice na Kladno a úseku do Českých Budějovic právě touto formou. Premiér Petr Fiala (ODS) po schůzi řekl, že vláda chce model PPP využít i u dalších dopravních konstrukcí.
Pokud jde o zdanění nadnárodních korporací v Česku, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent.
Události: Vláda schválila daň pro velké nadnárodní firmy (zdroj: ČT24)
„Velké nadnárodní skupiny budou v Česku odvádět minimální daň 15 procent, což je důležitý krok k zajištění spravedlivého a vyváženého zdanění v naší zemi. Připojíme se tím ke státům, které odmítají umožnit odklon firemních zisků do takzvaných daňových rájů. Tím se navíc získá dodatečný zdroj veřejných rozpočtů a vytvoří se rovnější podmínky pro všechny účastníky trhu,“ zdůraznil Stanjura.
Přesný dopad na firmy je těžko odhadnutelný
Připomněl, že evropské země včetně Česka řadu let řeší, jak zdaňovat velké korporace, aby odváděly peníze i do rozpočtů zemí, na jejichž území zisk vzniká. Loni za českého předsednictví v EU se podařilo vyjednat podobu směrnice, kterou nynější zákon převádí do českého práva.
Zákon o dorovnávací dani se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění.
Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují. „Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.
Opozice s daní souhlasí, navrhuje ale změny
Vláda se zavedením nové dorovnávací daně pro velké nadnárodní firmy spěchá. Chce ji „rozběhnout“ už od konce letošního roku. K tomu ale potřebuje spolupráci sněmovní opozice. Ta sice s daní jako takovou souhlasí, je ale proti schválení vládní podoby beze změn hned v prvním sněmovním čtení. Chce totiž předložit pozměňovací návrhy.
„Daňové zákony by neměly být schvalovány v prvním čtení, to je špatně. Na druhé straně je prostě nehorázné, že zhruba 3200 subjektů si tady vesele podniká přes deset let a neplatí nám ani korunu na daních,“ má jasno bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Je potřeba obecně zvednout diskusi k odlivu finančních prostředků a kapitálu z České republiky,“ říká místopředseda SPD Radim Fiala.
Stanjura také avizoval, že ministři se na úsporách v letošním rozpočtu shodnou do poloviny září. Předpokládá dohodu na snížení plánovaných výdajů o patnáct až dvacet miliard. Společně s Fialou vyjádřili přesvědčení, že se díky tomu podaří dodržet naplánovaný schodek státního rozpočtu, který by měl být 295 miliard korun. Ke konci července byl rozpočet ve schodku 214,1 miliardy korun.
Fiala: Nedostatek léků musí Válek řešit
Situace s nedostatkem některých léků je podle Fialy složitá v celé Evropě. Její řešení považuje za jeden ze základních úkolů ministerstva zdravotnictví, které vede Vlastimil Válek (TOP 09). Ministerstvo by podle něj mělo intenzivně komunikovat a vysvětlovat. S výpadky některých léků, zejména antibiotik, se Česko potýká od loňského podzimu, v posledních dnech média informovala, že hlavní výrobce přerušil dodávky základního penicilinu.
„Považuji tu věc za jeden ze zásadních úkolů ministerstva zdravotnictví, proto jsem dnes (ve středu) požádal pana ministra, aby vládu informoval, jaký je ten aktuální stav, pokud se týká klíčových léků, čeho je nedostatek a jakým způsobem bude ministerstvo dál postupovat,“ řekl premiér.
Situace podle něj není jednoduchá v celé Evropě, největší výpadky se ale podařilo nahrazovat pomocí zásob z jiných zemí, což umožnil loni přijatý zákon. „Musíme dál pracovat na tom, aby čeští občané neodcházeli z lékáren bez léku, který dostali předepsán,“ dodal předseda vlády.
Pirátští ministři mají připomínky k hromadným žalobám
Vláda na svém jednání rovněž podpořila zákon o hromadném řízení, který umožňuje podávání hromadných žalob. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) při té příležitosti řekl, že o detailech normy se ještě povede debata ve sněmovně. K podobě návrhu měl v minulosti výhrady jak on, tak ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti).
Žádali mimo jiné to, aby se možnost podávat hromadné žaloby vztahovala i na jiné než pouze spotřebitelské spory. Předloha vyvolala i nebývalé množství připomínek od podnikatelů či zástupců advokátů a justice.
Hromadná žaloba pomáhá lidem společně vymáhat nároky, o které by často jako jednotlivci neusilovali, protože by se jim to kvůli nákladům soudního řízení nevyplatilo. Spor se vyřeší jediným rozsudkem, což je výhodné i pro soudy a zrychluje to řízení. V Česku zatím možnost hromadných řízení neexistuje a o jejich úpravě se dlouhodobě vedou diskuse. Zavést kolektivní žalobu pro lepší vymáhání práv spotřebitelů musí Česko i kvůli unijní směrnici z listopadu 2020.
Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo jít minimalistickou cestou a umožnit hromadná řízení jen u společného vymáhání většího množství spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Při předložení návrhu do připomínkového řízení loni v prosinci konstatovalo, že „jakmile se zákon v praxi případně osvědčí, je možné uvažovat nad dalším rozšířením“. Ve většině evropských států lze takto vznášet i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.
Resort spravedlnosti nyní v předkládací zprávě připustil, že zásadní připomínky Bartoše se nepodařilo vypořádat. Bartošovi legislativci do nich napsali, že k úzkému omezení na spotřebitelské spory neexistuje objektivní důvod. Vhodnost použití hromadné žaloby by měl podle nich vždy zhodnotit až soud. Šalomounovi právníci upozornili, že hromadná řízení mají smysl ve všech případech, kdy na druhé straně sporu stojí proti poškozeným výrazně silnější ekonomický subjekt. „Velká část lidí nebude moci i po přijetí tohoto návrhu zákona hromadné žaloby využít a budou odkázáni na stávající neefektivní a neúčinné mechanismy,“ podotkli.
Ve Slovinsku pomohou čeští ženisté
Kabinet na jednání schválil zřízení dvou pracovních míst v nově vzniklém útvaru poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara. Místa mají na úřadu vlády podle materiálu předloženého ministerstvem vnitra vzniknout od září. Na platy úředníků vyčleňuje návrh 831 tisíc korun.
Tři těžké mostové soupravy dopraví do Slovinska poničeného nedávnými záplavami spolu s hasiči i čeští vojáci – vláda schválila vyslání maximálního počtu 40 ženistů, kteří mosty na místě pomohou sestavit. Mandát jim potrvá 60 dnů. Pokud ho bude třeba prodloužit, vláda o to požádá sněmovnu, informovala na brífinku po jednání kabinetu ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde o dar ze zásob Správy státních hmotných rezerv.
Mosty mají zlepšit dostupnost postižených míst a urychlit tak záchranářské a likvidační práce. O pomoci se se Slovinci na základě jejich požadavků domluvilo ministerstvo vnitra před týdnem. Černochová nyní doplnila, že před několika dny čeští vojáci na místě katastrofy posoudili, co bude k výstavbě třeba.
Kabinet naopak odložil rozhodnutí o rozšíření okruhu vozidel, za která bude nutné platit povinné ručení. Podle Stanjury, který materiál kabinetu předložil, je nutné ještě vyjasnit postavení vozidel ozbrojených sil a hasičů, která by měla být z povinnosti platit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osvobozena. Vláda se podle něj k předloze vrátí v příštím týdnu nebo za 14 dní.