Aféra dieselgate automobilky Volkswagen, dvojí kvalita potravin či třeba podvodné prodejní akce. Všude tady by se zřejmě mohly použít hromadné žaloby spotřebitelů vůči firmám. Zatím to možné není. Změnit by to mohl chystaný zákon, který v souladu s vládním programovým prohlášením připravuje ministerstvo spravedlnosti.
Německá automobilka Volkswagen v září 2015 přiznala v reakci na obvinění amerických úřadů, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě nainstalovala software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Skandál se týkal i některých vozů Škoda Auto.
Ve Spojených státech již Volkswagen musel zaplatit odškodnění. Federální soud v San Francisku ho předloni přiměl, aby vyplatil 14,7 miliardy dolarů za obcházení emisních testů. Částku si mezi sebe rozdělily americké úřady a podvedení majitelé vozů. Automobilka ale stále vede soudní spory s jednotlivými klienty, kteří se nepřipojili k hromadné žalobě. V Evropě je pak vzhledem k rozdílné legislativě obtížné pro jednotlivé státy nebo Evropskou komisi odškodné od koncernu vymáhat.
V Česku zastupují poškozené zákazníky, k nimž se přidala i státní Česká pošta, externí firmy. Hromadnou žalobu podat nemohou. Někteří Češi se připojili k zahraničím hromadným žalobám, například v Nizozemsku či Velké Británii. O odškodnění v tuzemsku pak žádá prostřednictvím společnosti DieselGate zhruba 200 lidí. Žalobu na náhradu škody na automobilky Volkswagen a Škoda Auto podali u Obvodního soudu pro Prahu 8 na konci ledna.
Jednatel DieselGate Martin Kodýdek považuje zvažovanou možnost hromadných žalob za právní jistotu pro klienty. Zároveň by podle něho došlo ke zkrácení času celého řízení.
Společně proti dvojí kvalitě potravin
Boj s dvojí kvalitou, a to nejen u potravin svádí úřady už několik let. I tady by hromadné žaloby mohly pomoci.
Pod pojmem dvojí kvalita potravin se rozumí například používání náhražek masa ve východních státech Unie u výrobků, které na Západě mají v sobě maso. Podobně je tomu u menších podílů ovoce například v jogurtech.
Legislativu na evropské úrovni navrhne v dubnu eurokomisařka Věra Jourová. Využívat by ji podle ní mohli společně spotřebitelé i z různých zemí. „Posílit možnosti jednotlivců, aby se spojili a šli k soudu, to je naprostá revoluce a myslím si, že je nutné to udělat,“ uvedla.
Hromadné žaloby by mohly zasáhnout také do souboje spotřebitelů s podvodníky. Pomoci by jim měla například s vymáháním menších částek. Za současného stavu lidé soudy často vzdávají.
V roce 2015 například podvodníci předváděli údajně ozdravné světlo z lampy. Uvnitř však byla namontována jen obyčejná žárovka. Obchodníci na předváděcí akci navíc chtěli zboží zaplatit hned ten den.
Dalším případem je nehoda autobusu u Nažidel či vlaková nehoda u Studénky. Pozůstalí a zranění se domáhali odškodnění několik let. Mnohdy marně. Právě účastníci nehod by hromadnou žalobu mohli – v případě schválení zákona – podat. „Urychlilo by to řízení. Nemusel by každý zvlášť žalovat škodu či třeba provádět znalecké posudky atd.,“ zmínil advokát společnosti Dostupnýadvokát.cz Ondřej Preuss.
Pokud ministerstvo spravedlnosti nový zákon o hromadných žalobách prosadí, otevře se další cesta. „Tahle možnost vytváří instituci, kdy se spojí třeba i desítky klientů, najdou si advokáta, který jejich jménem podá žalobu,“ uvedl Preuss.
Zákon, který se inspiroval americkým a britským vzorem, by měl být hotový za rok. Novinka by se mohla dotknout například telekomunikačních služeb, trhu s ojetými automobily nebo výrobců domácích spotřebičů.
- V roce 1998 souhlasily čtyři americké tabákové společnosti v čele s Philipem Morrisem s vyplacením 206 miliard dolarů 46 státům USA, a to v průběhu následujícího čtvrtstoletí. Částka má kompenzovat výdaje úřadů za léčbu kuřáků. Spor do vynesení rozsudku trval čtyři roky - jako první do něj vstoupil generální prokurátor Mississippi. Právě kvůli přítomnosti státních zástupců je tato hromadná žaloba mimořádná. Mimořádná je ale i samotným výsledkem, protože jde doposud o vůbec nejvyšší vyrovnání v historii USA.
- Rok 2016 přinesl sumu 20 miliard dolarů. Federální soudce v New Orleans rozhodl, že ji musí vyplatit ropný koncern BP americkým úřadům za únik ropy do Mexického zálivu. Částku bude splácet 18 let. Jde o nejvyšší vyrovnání, jaké americké úřady uzavřely s jedinou firmou.
- Třetí velká kauza, známá jako Dieselgate, patří společnosti Volkswagen. Federální soud v San Francisku ji předloni přiměl, aby vyplatila 14,7 miliardy dolarů za obcházení emisních testů. Částku si mezi sebe rozdělily americké úřady a podvedení majitelé vozů.
