Rozpočtový i sociální výbor Poslanecké sněmovny doporučily schválit vládní konsolidační balíček včetně úprav, na kterých se shodla koalice. Úspěšně balíček prošel také ústavně-právním výborem. Nic se ale nemění na zásadním odporu opozice, jejíž zástupci hlasovali proti balíčku. Výhrady mají i samosprávy. Po projednání ve výborech čeká balíček druhé čtení na sněmovním plénu, koalice jej chce zařadit na program řádné zářijové schůze.
Konsolidační balíček prošel sněmovními výbory. Opozice je proti němu, své pozměňovací návrhy předloží až později
Události: Tři sněmovní výbory doporučily přijetí vládního konsolidačního balíčku (zdroj: ČT24)
Jednání rozpočtového výboru přilákalo pozornost větší, než jakou obvykle zasedání výborů budí. Přihlíželi mu diváci z řad široké veřejnosti, odborů i zaměstnaneckých asociací. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odpovídal na dotazy své předchůdkyně a nynější předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové ohledně zdanění hazardu, elektronických cigaret a nikotinových sáčků.
Závěr dvouhodinového jednání ale nepřinesl žádné překvapení. Při rozhodujícím hlasování byli poslanci pětice vládních stran pro, zástupci ANO a SPD proti. Rozpočtový výbor tak doporučil sněmovnímu plénu podpořit konsolidační balíček a stejným způsobem podpořil i komplexní pozměňovací návrh zahrnující změny, na nichž se shodla koaliční rada.
„Já jsem rád, že i ten souhrn pozměňovacích návrhů, které k tomu vládnímu konsolidačnímu balíčku jsou, udržuje snahu v těch dvou letech zajistit pokles deficitu o 150 miliard korun,“ okomentoval předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Obdobný byl výsledek projednání vládního balíčku v sociálním výboru. Od opozičních poslanců zazněla kritika, že neznají konečnou podobu balíčku. „Co vlastně doporučujeme?“ ptal se poslanec opozičního ANO Aleš Juchelka. Navrhoval, aby výbor balíček vzal jen na vědomí. Takový návrh ale podpořili jen opoziční poslanci, i když ti zvolení za koalici SPOLU a Piráti se zdrželi a proti byli členové STAN. Návrh Lucie Šafránkové (SPD), aby výbor nedoporučil schválení balíčku, podpořili rovněž jen opoziční poslanci, zatímco koaliční hlasovali vesměs proti němu, dvě lidovecké poslankyně se zdržely.
Jednání sociálního výboru bylo obsazené podstatně skromněji než to na rozpočtovém výboru – nač si opozice postěžovala. Juchelka poukázal, že nepřišel ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ani jeho politická náměstkyně. „Je to politická diskuse a nemáme tu jediného politika, náměstka. Místo politického oponenta tady máme jen úředníky, kteří nemohou odpovědět,“ podotkl.
Opozice zatím své návrhy nepředložila
Opozice výborům své návrhy k posouzení nepředložila. Předsedkyně většího z dvojice opozičních klubů Schillerová uvedla, že k tomu poslance ANO vyzvala, protože je chce ještě v pondělí probrat.
Zároveň si postěžovala na hlasovací proceduru ve výboru, kdy koaliční strany prosadily, že když se schválí jejich komplexní pozměňovací návrh, jsou ostatní návrhy nehlasovatelné. „To bylo, řekla bych, velmi nedemokratické,“ míní.
„Budeme muset nějaké pozměňovací návrhy vlastně nahrát znovu, aby to nebylo k tomu návrhu vládního návrhu, ale aby to bylo k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Co bude opozice ve druhém čtení navrhovat, se přesto začíná rýsovat. Návrhů jsou už nyní v systému desítky. Další politici chystají. Například Patrik Nacher (za ANO) avizoval úpravy týkající se stavebního spoření. Josef Kott (ANO) by chtěl zachovat sníženou sazbu DPH pro řezané květiny a dekorativní listoví. ANO se s koalicí shodlo na zachování daňového osvobození příjmů z chovu včel.
V sociálním výboru zase opoziční politici avizovali ambici pokusit se zachovat slevu na nepracující manželku nebo manžela – zejména pro ty, kdo v rodině pečují o zdravotně postižené. „V tom rozpočtu to neudělá takovou díru, abychom jim to nemohli odpustit. Pojďme se podívat na to, kolik stojí lůžko při hospitalizaci tohoto postiženého a kolik ta péče,“ upozornila místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Jana Pastuchová (ANO).
„Myslím si, že nebudeme podporovat pozměňovací návrh v tomto smyslu, protože koaliční dohoda je jasná. Co bychom měli, je tlak na ministerstvo práce a sociálních věcí ve směru k pečujícím a k jinému řešení této situace,“ řekla k tomu místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Martina Ochodnická (TOP 09). Koalice zmiňuje například valorizaci příspěvku na péči.
Ministr financí drobnější změny v balíčku nevyloučil. Těch zásadních by ale doznat neměl. „Můžou se ještě ukázat nějaké legislativně technické úpravy, které bude třeba provést – ať už v průběhu druhého, nebo třetího čtení. Ale politická debata je v rámci vládní koalice uzavřená. Ale současně platí, co jsem říkal – až budou načteny všechny pozměňující návrhy ze strany opozice, tak je opravdu důkladně posoudíme,“ uvedl. Podmínkou podle něj je to, aby změny zachovaly celkový objem snížení deficitu. „V roce 2024 zhruba o těch 97 miliard a v roce 2025 o 150 miliard,“ dodal.
Novela zákona o veřejných výzkumných institucích
Součástí pozměňovacího návrhu konsolidačního balíčku je novela zákona o veřejných výzkumných institucích (v. v. i.), která má usnadnit slučování i rušení resortních institucí. Sněmovní rozpočtový výbor ji ve středu schválil. Nově by sloučení nebo rušení v. v. i., které zřizují ministerstva, rada instituce neschvalovala, ale jen projednávala.
„Cílem novely je posílení navázání činnosti příslušné veřejné výzkumné instituce na výzkumné potřeby svého zřizovatele,“ řekla ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která novelu připravila.
Změny zákona o v. v. i. kritizují vědci i odbory, obávají se omezování nezávislosti české vědy. Akademie věd (AV ČR) se ale tyto změny týkat nebudou. Pokud je zřizovatelem ona, bude při slučování, rušení, splynutí i rozdělení institucí potřebný souhlas rady dané instituce i schválení Akademickým sněmem. Na výjimku v úterý upozornil Deník N.
Koaliční shoda na změnách v benefitech i dani na noviny
Balíček čítá proti původní předloze celkem čtrnáct změn. Koalice chce ve druhém čtení pozměnit omezení zaměstnaneckých benefitů. Vláda původně chtěla zrušit jejich daňové zvýhodnění, nakonec ale zřejmě zůstane, měla by se ale omezit jejich výše na polovinu průměrné mzdy v předcházejícím období. Noviny by se měly přesunout z plánované jednadvacetiprocentní sazby DPH do dvanáctiprocentní.
Nově zaváděné sazby spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků budou podle návrhu koaličních poslanců mírnější a budou zaváděny postupně během čtyř let. Naopak zvyšování daně z lihu se zrychlí. Původně vláda chtěla zvýšení pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhne v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.
Stát by měl získat i větší část výnosů daně z hazardu. Koalice se dohodla také na zvýšení minimální daně za jeden herní automat.
Města proti snížení příjmů z daní samosprávám
Jinak proti původnímu plánu chce koalice přistoupit k dani z nemovitosti. Ta je nyní příjmem obcí, které si také mohou upravovat její výši. Původní návrh konsolidačního balíčku počítal s tím, že se daň zvýší a její část nově půjde státu. Upravená verze pak počítá s plošným zvýšením daně o 1,8násobek a ponechání celé částky obcím. Vláda však plánuje výměnou snížit o zhruba deset miliard korun objem peněz, které mezi obce a města rozděluje v rozpočtovém určení daní.
Komora statutárních měst Svazu měst a obcí ČR (SMO) vyzvala vládu, aby v souvislosti se zvýšením daně z nemovitosti příjmy obcí v rozpočtovém určení daní nesnižovala. Zástupci komory, která sdružuje sedmadvacet statutárních měst, to řekli po svém středečním jednání. Daň z nemovitosti by pak podle komory měla zůstat plně v kompetenci obcí a navrhované plošné zvýšení na centrální úrovni není nutné.
Města a obce k úspornému balíčku (zdroj: ČT24)
Podle zástupců SMO nicméně mají již nyní města a obce problém se zajištěním služeb pro obyvatele a investice. „Stát má dost nástrojů a jiných možností,“ uvedl olomoucký primátor a předseda Komory statutárních měst SMO Miroslav Žbánek (ANO). Dodal, že stát by měl ponechat sazbu daně z nemovitosti na rozhodnutí samospráv, jako je tomu nyní. „Nevíme, proč by stát ten základní koeficient měl zvyšovat, když to můžeme udělat sami,“ poznamenal.
Vláda by podle zástupců komory měla hledat úspory, sami jsou rovněž ochotni se do nich zapojit. Trvající nejistota ohledně příjmů nyní navíc podle Žbánka komplikuje přípravu rozpočtů na příští rok. „Zcela odmítáme, aby si stát z našich prostředků na přenesenou působnost – kdy platí městům a obcím za výkon státní správy a z našeho pohledu není dostatečně hrazen, to znamená, že stát nám dluží peníze za službu, kterou pro něj města a obce vykonávají – bral další prostředky,“ dodal Žbánek.
Komora chce také vznik pracovní skupiny, která by řešila podle měst nutné změny v rozpočtovém určení daní.
Prostřednictvím konsolidačního balíčku má vláda ambici zmenšit schodek státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun v příštím roce a v součtu s dalším rokem o 150,7 miliardy. „Toto není ta cesta, zaškrtí to ekonomiku, nepomáhá to, zabrzdí to ekonomický růst,“ varuje Schillerová.
Kromě změn zákonů toho chce dosáhnout i prostřednictvím dalších úsporných opatření na ministerstvech a úřadech a škrty v dotacích, které se ale projeví až v návrhu rozpočtu. Právě úspory v dotacích představují největší položku. Podle vlády se jejich omezení dotkne hlavně velkých firem. Během dvou let je kabinet hodlá snížit zhruba o 54 miliard korun – hned příští rok o 46 miliard. Největší díl má uspořit ministerstvo průmyslu a obchodu.
„My jsme se v tom balíčku snažili spravedlivě rozložit tu zátěž. Jak to budou vyhodnocovat občané, to uvidíme,“ poznamenal Stanjura.
Balíček ve čtvrtek posoudí ještě sněmovní hospodářský výbor a výbor pro veřejnou správu. V úterý se pak nad návrhem sejdou poslanci přímo v jednacím sále. Debatovat se o něm má totiž hned v úvodu řádné schůze, která začíná 5. září.
Spotřební daň na tiché víno
Stanjura i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) odmítli, že by se mohla do balíčku dostat spotřební daň na tiché víno. Koalice přesto bude o dříve zavrženém návrhu na zdanění těchto alkoholických nápojů jednat. Návrh by případně mohla předložit samostatně.
Výborný po středečním jednání, kterého se kromě zástupců vládní koalice účastnili i odborníci z ministerstev zemědělství, zdravotnictví, financí, Celní správy i vinařských organizací, řekl, že pracovní skupina k problematice případného zavedení spotřební daně na tichá vína by měla se závěry přijít do konce letošního roku. Záležet bude na tom, jak se debata bude vyvíjet. Další jednání by mělo být v druhé polovině října a diskutovat by se mělo hlavně na základě dat jednotlivých resortů.
Dlouhodobě prosazují zachování nulové spotřební daně lidovci. Pro zavedení daně byli při jednání o konsolidačním balíčku naopak TOP 09, STAN, Piráti a část ODS. „Lidovci se debatě nebrání,“ řekl ve středu Výborný. Resort financí podle něj má za úkol spočítat dopady výběru spotřební daně na různých úrovních. „Požádali jsme Generální ředitelství cel, abychom dostali jasný model, co by to znamenalo pro vinaře, kdyby se zaváděla nějaká podoba spotřební daně,“ doplnil. Celní správa by tedy měla představit, jak by fungovaly například případné celní a další náležitosti výběru daně. Výborný by se také chtěl dozvědět, kolik by stála administrace výběru daně.
Na další jednání má ministerstvo zemědělství podle něho připravit přehled o stavu vinařského sektoru, aby se diskutovalo na základě dat. Zástupci koaličních stran podle jeho slov dostali za úkol, aby si vydebatovali, zda a jaký model zdanění by si dokázali představit. Ministr také zdůraznil, že pokud by k zavádění daně došlo, neměla by se v diskusích opomíjet podpora vinařství, aby výsledek nebyl pouze jednostranně ve prospěch státního rozpočtu.
„Aktuálně jde o hledání cest. Za mě nyní naplňujeme princip, který měl být uplatňován od začátku, tedy aby se u jednoho stolu sešli všichni hráči a bavili se o tom, zda je tato myšlenka existence schopná,“ řekl po jednání prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
„Uvítali jsme debatu o seriózním vyčíslení částky na výběr daně, jelikož mnohokrát zmiňované čtyři miliardy korun se podle našeho názoru nezakládají na reálných datech,“ uvedl prezident Vinařské unie, která sdružuje největší výrobce vína v Česku, Ondřej Beránek. Částka podle něj nezohledňuje očekávaný pokles trhu, a tím i výběru daně, ani náklady spojené s jejím výběrem. „Zároveň jsme upozornili na to, že osmdesát procent vína se prodá v řetězcích, kde by se při promítnutí spotřební daně stala cena moravského vína pro spotřebitele neakceptovatelná,“ doplnil.