K úpravě v rozpočtovém určení daní měst a obcí dojde, řekl Stanjura

Nahrávám video
Jednání o změnách v konsolidačním balíčku
Zdroj: ČT24

K úpravě v rozpočtovém určení daní měst a obcí podle ministra financí Zbyňka Stajnury (ODS) rozhodně dojde. Jakým způsobem se rozdělování vybraných daní mezi státem a samosprávami změní, by měli v úterý dořešit koaliční lídři se zástupci měst a obcí, poté také s Asociací krajů. Samosprávy jsou připraveny debatovat o úpravě dělby výnosu, který plyne z daně z přijmu fyzických a právnických osob. V případě daně z nemovitosti ovšem žádají, aby zůstala dál výlučně jejich příjmem. Loni takto získaly přes dvanáct miliard korun.

„Budeme si vyměňovat názory a uvidíme, zda dojdeme k nějaké shodě na tom, jak případně tyto zákony změnit. Do rozpočtového určení daní měst a obcí beze sporu vstupovat budeme, protože to je součástí našeho ozdravného balíčku. My vedeme dlouhodobě, zhruba ty dva roky, jednání s Asociací krajů a budeme zítra (v úterý, pozn. red.) debatovat s jejich zástupci, zda jsme schopni případné změny zákona dát ještě ve druhém čtení do ozdravného balíčku, nebo ne,“ řekl Stanjura ČT.

Podle šéfa státní kasy jde o to, zda daň z nemovitosti zůstane plně příjmem obecních rozpočtů, nebo ne. „Podle mě jsou obě varianty na stole. Právě proto budeme jednat, abychom věděli, zda nalezneme shodu, nebo ne,“ doplnil. Jednání se zástupci obcí má podle informací ČTK naplánované na úterní dopoledne.

K debatě o konsolidačním balíčku se stranické špičky vrací po vládních prázdninách. Kabinet nyní chystá pozměňovací návrhy – stejně jako opozice. Sněmovní rozpočtový výbor stanovil jako nejzazší termín pro podání návrhů na změny 25. srpen. Balíček by měl začít platit příští rok.

Člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS) dříve v pondělí uvedl, že koaliční špičky mají v plánu jednání se zástupci měst, obcí a krajů už v pondělí. „Týká se rozpočtového určení daní,“ přiblížil. Další schůzka bude podle něj následovat ještě v příštím týdnu. „Takže opravdu věřím, že na začátku příštího týdne bude hotovo,“ dodal. V případě obcí a měst podle Havránka debata s vládou směřuje k dohodě. „Kraje a navýšení rozpočtového učení daní, to je složitější případ, i co se týče vzájemné dohody mezi kraji,“ podotkl.

Nahrávám video
Člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Havránek ke změnám v konsolidačním balíčku
Zdroj: ČT24

To, aby daně z nemovitosti zůstaly obcím, chce hnutí STAN. V médiích už se objevily informace, že na tom panuje shoda. „Je zde ještě řada věcí, které se svými partnery musíme předjednat, a pokud opravdu není dojednáno vše, tak, jak se říká, není dojednáno nic,“ okomentoval v rozhovoru pro ČT poslanec a místopředseda STAN Lukáš Vlček.

Daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů

Kabinet ještě čeká také jednání s odbory a zaměstnavatelskými svazy. V této debatě jde z velké části o daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli naznačil, že jednání by mohlo směřovat ke kompromisu. Zda u některých benefitů daňové zvýhodnění zůstane, zatím Havránek nechtěl předjímat. „U návrhů zaměstnaneckých a zaměstnavatelských svazů jsme ještě na začátku diskuse. Věřím, že dokážeme najít kompromisy. Ale pro mě je důležité, aby se nezměnilo finální číslo úspor, které konsolidační balíček má přinést, protože to je klíčové i pro budoucnost České republiky,“ řekl.

Také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob považuje za zásadní to, aby celková úspora za příští dva roky skutečně dosáhla 150 miliard. „A aby se snižoval strukturální deficit státního rozpočtu,“ dodal. Návrhy zaměstnavatelů a odborů jsou podle Jakoba k diskusi. „Nicméně řada těch návrhů směřuje k tomu, že by nakonec ta úspora nebyla taková, jak předpokládáme a jak ji chceme, aby byla,“ upozornil.

Nahrávám video
Jan Jakob o změnách konsolidačního balíčku
Zdroj: ČT24

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalé šéfky státní kasy Aleny Schillerové by daňové zvýhodnění mělo zůstat alespoň u některých zaměstnaneckých benefitů. „Domnívám se, že pokud toto daňové zvýhodnění benefitů bude zrušeno, to znamená bude tam prosazen návrh, který je v daňovém balíčku, tak v podstatě končí. Co by motivovalo zaměstnavatele, aby je poskytovali, když za to nemají adekvátní daňové zvýhodnění?“ táže se.

Podle bývalé šéfky státní kasy by měl zůstat minimálně stravenkový paušál. Varovala také před omezením peněz z fondu kulturních a sociálních potřeb. „Chci upozornit, že se může s vaničkou vylít i dítě, protože mnoho zaměstnavatelů poskytuje díky fondu kulturních a sociálních potřeb příspěvek i na důchodové spoření,“ zdůraznila.

Havránek nicméně věří, že i bez daňového zvýhodnění benefity zůstanou. „Na to jsou odbory poměrně silné a já věřím, že drtivá většina těch výdobytků, na které jsou zaměstnanci zvyklí, zůstane zachována,“ řekl.

Odbory přicházejí také s návrhem týkajícím se toho, aby nebyla zvýšena nemovitostní daň pro zemědělské pozemky. Havránek podotkl, že tento podnět zaznívá i od politiků ze zemědělského výboru. „Myslím si, že je na místě se o tom bavit. Na druhou stranu problémem drahých potravin nebude ta zvýšená daň, ale vidíme to na ziscích jednotlivých velkých potravinářských konglomerátů v loňském roce, že opravdu tam byla spíše navýšena marže,“ uvedl. Zrovna v tomto bodě si ale kompromis dokáže představit – pokud se úspory najdou jinde.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula očekává pozvání k jednacímu stolu v tomto týdnu. V pondělí řekl, že odbory mají širší okruh připomínek než obce a kraje.

Co se týče návrhu STAN na snížení spotřební daně na e-cigarety proti původní verzi, to Havránek považuje za správné. Podle něj totiž navržené zdanění nikotinových sáčků a e-cigaret bylo velmi vysoké. STAN také požaduje přesunutí novin do snížení sazby DPH.

Pozměňující návrhy

Ve hře je podle Havránka to, že koalice předloží ve sněmovně souhrnný návrh nebo nějaké nižší číslo. „Neočekávám, že by kolegové z koalice předkládali velké množství pozměňujících návrhů,“ uvedl.

Jakob předpokládá, že se pětikoalice dohodne na jednom komplexním pozměňovacím návrhu. Podle Vlčka už se nyní jedná spíše o technických věcech „Osobně věřím, že zbývá poslední schůzka, kde dosáhneme konečné dohody na tom důležitém robustním balíčku ve výši minimálně 150 miliard korun,“ řekl Vlček. To potvrdil i Jakob. „My jsme v těch jednáních významně pokročili, na základních úpravách máme v rámci koalice shodu. V příštích dnech a týdnech budeme ještě ta jednání finalizovat,“ přiblížil.

Stejně mluví i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Vypadá to, že bychom už v zásadě měli být na většině věcí domluveni. To znamená, že předpokládám, že příští týden by se mělo jednání uzavřít,“ řekl.

Nahrávám video
Lukáš Vlček o změnách konsolidačního balíčku
Zdroj: ČT24

Schillerová řekla, že je z vlády zklamaná. „Jsem zklamaná z toho, že jsme 27 hodin projednávali daňový balíček v prvním čtení a teď vlastně nevíme, na jakém společném pozměňovacím návrhu se vláda hodlá dohodnout. To prostě pořád nevíme, máme jenom nějaké střípky z médií,“ vytkla.

Pozměňovací návrhy nicméně připravuje i opozice. „Na kterých se ještě politicky budeme domlouvat tento a příští týden. Ale zejména doufáme, že se snad najdou i mezi koaličními poslanci takoví, kteří hodí ten paskvil ministrovi Stanjurovi na hlavu,“ řekla. Z velké části pozměňovací návrhy podle ní opozice připravené má, nyní o nich bude diskutovat.

Nahrávám video
Alena Schillerová o změnách v konsolidačním balíčku
Zdroj: ČT24

Schillerová také vyjádřila obavy z dopadů balíčku na ekonomickou situaci v zemi. „Mám vážné obavy, že se opět staneme úkazem ve světě – takovým ostrovem sebevrahů, podobně jako to bylo před deseti lety, kdy pravicová vláda ODS stejným způsobem zvýšila daně, snížila důchody a my jsme se dostali do druhé opakované recese, teď jsme ve stagnaci. Takže za mě je to velmi špatně,“ dodala Schillerová.

Kritizovala také, že vláda nepředstavila úspory na výdajové straně. „Kde je vláda má? Kde je těch 54,4 miliardy škrtů na dotacích? Neviděli jsme zatím ani čárku, jenom kouřovou clonu,“ říká.

Balíček šesti desítek novel má příští rok zmírnit propad státního rozpočtu téměř o 98 miliard korun, během dvou let pak v součtu o více než 150. A to pomocí rušení daňových výjimek a úlev, omezením národních dotací nebo zvýšením daně z příjmů firem. Balíček podle Vlčka také zásadně zjednodušuje daňové a dotační prostředí České republiky.

Koaliční lídři v širším formátu takzvané K15 se budou změnami zabývat příští týden, koncem srpna pak balíček projedná pětice sněmovních výborů, začátkem září se pak k němu vrátí samotné plénum. Na 31. srpna je svolán hospodářský výbor a také rozpočtový už svolal jeho předseda Josef Bernard (STAN). Ten spolu s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) v pondělí také potvrdil, že širší koaliční jednání se má uskutečnit v příštím týdnu. 

Opozice konsolidační balíček kritizovala a navrhovala jeho zamítnutí, které ale neprosadila. Pozměňovacích návrhů se ve sněmovním systému sešly zatím tři desítky. Nejaktivnější jsou poslanci SPD. Například Jiří Kobza navrhuje vypustit zvýšení minimálního ročního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění pro podnikatele. Skupina poslanců ANO v čele s Josefem Kottem navrhuje zachovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty pro řezané květiny a dekorativního listoví.

Pouze jeden návrh zatím pochází z koaličních řad – jde o návrh předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka namířený proti zvýšení renty bývalých prezidentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...