K úpravě v rozpočtovém určení daní měst a obcí dojde, řekl Stanjura

Nahrávám video

K úpravě v rozpočtovém určení daní měst a obcí podle ministra financí Zbyňka Stajnury (ODS) rozhodně dojde. Jakým způsobem se rozdělování vybraných daní mezi státem a samosprávami změní, by měli v úterý dořešit koaliční lídři se zástupci měst a obcí, poté také s Asociací krajů. Samosprávy jsou připraveny debatovat o úpravě dělby výnosu, který plyne z daně z přijmu fyzických a právnických osob. V případě daně z nemovitosti ovšem žádají, aby zůstala dál výlučně jejich příjmem. Loni takto získaly přes dvanáct miliard korun.

„Budeme si vyměňovat názory a uvidíme, zda dojdeme k nějaké shodě na tom, jak případně tyto zákony změnit. Do rozpočtového určení daní měst a obcí beze sporu vstupovat budeme, protože to je součástí našeho ozdravného balíčku. My vedeme dlouhodobě, zhruba ty dva roky, jednání s Asociací krajů a budeme zítra (v úterý, pozn. red.) debatovat s jejich zástupci, zda jsme schopni případné změny zákona dát ještě ve druhém čtení do ozdravného balíčku, nebo ne,“ řekl Stanjura ČT.

Podle šéfa státní kasy jde o to, zda daň z nemovitosti zůstane plně příjmem obecních rozpočtů, nebo ne. „Podle mě jsou obě varianty na stole. Právě proto budeme jednat, abychom věděli, zda nalezneme shodu, nebo ne,“ doplnil. Jednání se zástupci obcí má podle informací ČTK naplánované na úterní dopoledne.

K debatě o konsolidačním balíčku se stranické špičky vrací po vládních prázdninách. Kabinet nyní chystá pozměňovací návrhy – stejně jako opozice. Sněmovní rozpočtový výbor stanovil jako nejzazší termín pro podání návrhů na změny 25. srpen. Balíček by měl začít platit příští rok.

Člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS) dříve v pondělí uvedl, že koaliční špičky mají v plánu jednání se zástupci měst, obcí a krajů už v pondělí. „Týká se rozpočtového určení daní,“ přiblížil. Další schůzka bude podle něj následovat ještě v příštím týdnu. „Takže opravdu věřím, že na začátku příštího týdne bude hotovo,“ dodal. V případě obcí a měst podle Havránka debata s vládou směřuje k dohodě. „Kraje a navýšení rozpočtového učení daní, to je složitější případ, i co se týče vzájemné dohody mezi kraji,“ podotkl.

Nahrávám video

To, aby daně z nemovitosti zůstaly obcím, chce hnutí STAN. V médiích už se objevily informace, že na tom panuje shoda. „Je zde ještě řada věcí, které se svými partnery musíme předjednat, a pokud opravdu není dojednáno vše, tak, jak se říká, není dojednáno nic,“ okomentoval v rozhovoru pro ČT poslanec a místopředseda STAN Lukáš Vlček.

Daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů

Kabinet ještě čeká také jednání s odbory a zaměstnavatelskými svazy. V této debatě jde z velké části o daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli naznačil, že jednání by mohlo směřovat ke kompromisu. Zda u některých benefitů daňové zvýhodnění zůstane, zatím Havránek nechtěl předjímat. „U návrhů zaměstnaneckých a zaměstnavatelských svazů jsme ještě na začátku diskuse. Věřím, že dokážeme najít kompromisy. Ale pro mě je důležité, aby se nezměnilo finální číslo úspor, které konsolidační balíček má přinést, protože to je klíčové i pro budoucnost České republiky,“ řekl.

Také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob považuje za zásadní to, aby celková úspora za příští dva roky skutečně dosáhla 150 miliard. „A aby se snižoval strukturální deficit státního rozpočtu,“ dodal. Návrhy zaměstnavatelů a odborů jsou podle Jakoba k diskusi. „Nicméně řada těch návrhů směřuje k tomu, že by nakonec ta úspora nebyla taková, jak předpokládáme a jak ji chceme, aby byla,“ upozornil.

Nahrávám video

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalé šéfky státní kasy Aleny Schillerové by daňové zvýhodnění mělo zůstat alespoň u některých zaměstnaneckých benefitů. „Domnívám se, že pokud toto daňové zvýhodnění benefitů bude zrušeno, to znamená bude tam prosazen návrh, který je v daňovém balíčku, tak v podstatě končí. Co by motivovalo zaměstnavatele, aby je poskytovali, když za to nemají adekvátní daňové zvýhodnění?“ táže se.

Podle bývalé šéfky státní kasy by měl zůstat minimálně stravenkový paušál. Varovala také před omezením peněz z fondu kulturních a sociálních potřeb. „Chci upozornit, že se může s vaničkou vylít i dítě, protože mnoho zaměstnavatelů poskytuje díky fondu kulturních a sociálních potřeb příspěvek i na důchodové spoření,“ zdůraznila.

Havránek nicméně věří, že i bez daňového zvýhodnění benefity zůstanou. „Na to jsou odbory poměrně silné a já věřím, že drtivá většina těch výdobytků, na které jsou zaměstnanci zvyklí, zůstane zachována,“ řekl.

Odbory přicházejí také s návrhem týkajícím se toho, aby nebyla zvýšena nemovitostní daň pro zemědělské pozemky. Havránek podotkl, že tento podnět zaznívá i od politiků ze zemědělského výboru. „Myslím si, že je na místě se o tom bavit. Na druhou stranu problémem drahých potravin nebude ta zvýšená daň, ale vidíme to na ziscích jednotlivých velkých potravinářských konglomerátů v loňském roce, že opravdu tam byla spíše navýšena marže,“ uvedl. Zrovna v tomto bodě si ale kompromis dokáže představit – pokud se úspory najdou jinde.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula očekává pozvání k jednacímu stolu v tomto týdnu. V pondělí řekl, že odbory mají širší okruh připomínek než obce a kraje.

Co se týče návrhu STAN na snížení spotřební daně na e-cigarety proti původní verzi, to Havránek považuje za správné. Podle něj totiž navržené zdanění nikotinových sáčků a e-cigaret bylo velmi vysoké. STAN také požaduje přesunutí novin do snížení sazby DPH.

Pozměňující návrhy

Ve hře je podle Havránka to, že koalice předloží ve sněmovně souhrnný návrh nebo nějaké nižší číslo. „Neočekávám, že by kolegové z koalice předkládali velké množství pozměňujících návrhů,“ uvedl.

Jakob předpokládá, že se pětikoalice dohodne na jednom komplexním pozměňovacím návrhu. Podle Vlčka už se nyní jedná spíše o technických věcech „Osobně věřím, že zbývá poslední schůzka, kde dosáhneme konečné dohody na tom důležitém robustním balíčku ve výši minimálně 150 miliard korun,“ řekl Vlček. To potvrdil i Jakob. „My jsme v těch jednáních významně pokročili, na základních úpravách máme v rámci koalice shodu. V příštích dnech a týdnech budeme ještě ta jednání finalizovat,“ přiblížil.

Stejně mluví i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Vypadá to, že bychom už v zásadě měli být na většině věcí domluveni. To znamená, že předpokládám, že příští týden by se mělo jednání uzavřít,“ řekl.

Nahrávám video

Schillerová řekla, že je z vlády zklamaná. „Jsem zklamaná z toho, že jsme 27 hodin projednávali daňový balíček v prvním čtení a teď vlastně nevíme, na jakém společném pozměňovacím návrhu se vláda hodlá dohodnout. To prostě pořád nevíme, máme jenom nějaké střípky z médií,“ vytkla.

Pozměňovací návrhy nicméně připravuje i opozice. „Na kterých se ještě politicky budeme domlouvat tento a příští týden. Ale zejména doufáme, že se snad najdou i mezi koaličními poslanci takoví, kteří hodí ten paskvil ministrovi Stanjurovi na hlavu,“ řekla. Z velké části pozměňovací návrhy podle ní opozice připravené má, nyní o nich bude diskutovat.

Nahrávám video

Schillerová také vyjádřila obavy z dopadů balíčku na ekonomickou situaci v zemi. „Mám vážné obavy, že se opět staneme úkazem ve světě – takovým ostrovem sebevrahů, podobně jako to bylo před deseti lety, kdy pravicová vláda ODS stejným způsobem zvýšila daně, snížila důchody a my jsme se dostali do druhé opakované recese, teď jsme ve stagnaci. Takže za mě je to velmi špatně,“ dodala Schillerová.

Kritizovala také, že vláda nepředstavila úspory na výdajové straně. „Kde je vláda má? Kde je těch 54,4 miliardy škrtů na dotacích? Neviděli jsme zatím ani čárku, jenom kouřovou clonu,“ říká.

Balíček šesti desítek novel má příští rok zmírnit propad státního rozpočtu téměř o 98 miliard korun, během dvou let pak v součtu o více než 150. A to pomocí rušení daňových výjimek a úlev, omezením národních dotací nebo zvýšením daně z příjmů firem. Balíček podle Vlčka také zásadně zjednodušuje daňové a dotační prostředí České republiky.

Koaliční lídři v širším formátu takzvané K15 se budou změnami zabývat příští týden, koncem srpna pak balíček projedná pětice sněmovních výborů, začátkem září se pak k němu vrátí samotné plénum. Na 31. srpna je svolán hospodářský výbor a také rozpočtový už svolal jeho předseda Josef Bernard (STAN). Ten spolu s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) v pondělí také potvrdil, že širší koaliční jednání se má uskutečnit v příštím týdnu. 

Opozice konsolidační balíček kritizovala a navrhovala jeho zamítnutí, které ale neprosadila. Pozměňovacích návrhů se ve sněmovním systému sešly zatím tři desítky. Nejaktivnější jsou poslanci SPD. Například Jiří Kobza navrhuje vypustit zvýšení minimálního ročního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění pro podnikatele. Skupina poslanců ANO v čele s Josefem Kottem navrhuje zachovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty pro řezané květiny a dekorativního listoví.

Pouze jeden návrh zatím pochází z koaličních řad – jde o návrh předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka namířený proti zvýšení renty bývalých prezidentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 3 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
před 3 hhodinami

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
před 3 hhodinami

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
před 6 hhodinami

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
před 15 hhodinami

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
včeraAktualizovánovčera v 19:00‌‌

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
1. 10. 2026Aktualizováno1. 10. 2026‌‌

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.