Poslanci podpořili novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů

Poslanci podpořili novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Souvisí s tím, že kojenecké ústavy by měly od roku 2025 přestat přijímat děti. Opozice část navržených změn kritizovala, podle Aleše Juchelky (ANO) jsou odtržené od reality a ministerstvo práce je ve vleku některých neziskových organizací. Snahy opozičních hnutí ANO a SPD na zamítnutí novely nebo na její vrácení vládě k přepracování dolní komora s ohledem na koaliční většinu odmítla. Předlohu posoudí sociální výbor v prodloužené tříměsíční lhůtě. Dolní komora také mimo jiné kývla na zpřesnění přestupkové části zákona o ochraně spotřebitele či rozšíření práv podezřelých mladších patnácti let.

Novela zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a upravuje podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají. Těmto organizacím se má zvýšit státní příspěvek. V případě podpory dlouhodobých pěstounů by měl vzrůst z nynějších 59 400 korun na rok na 66 tisíc korun, u přechodných pěstounů na 72 tisíc korun.

„Předáváme některé činnosti ohledně ohrožených dětí ze státu neziskovému sektoru a já s tím zásadně nesouhlasím. Stát by neměl žádný dozor,“ řekl Juchelka, podle kterého stát musí ohrožené děti chránit. Poukazoval na rozsáhlý kritický dopis profesní komory pracovníků sociálně-právní ochrany dětí. Lucie Šafránková z SPD uvedla, že novela obsahuje nezbytné změny, ale i takové, které vyvolávají mnoho pochyb.

Naopak podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) míří navrhované změny k rozšíření a ke zkvalitnění náhradní rodinné péče, nynější systém možné zájemce o pěstounství podle něj odrazuje. „Pokud chceme mít více kvalitních pěstounů, pokud chceme mít děti, které nemůžeme mít v rodinách, v náhradní rodinné péči v maximálním možném rozsahu, má smysl novelu podpořit,“ zdůraznil. Rovněž Michal Rataj (STAN) jako zpravodaj předlohy uvedl, že změny jsou sepsány ve prospěch dětí a náhradních rodin.

Kojenecké ústavy se mají do konce příštího roku zrušit. O děti do tří let by se měli postarat pěstouni. Výjimkou by mohly být případy sourozeneckých skupin či vážně nemocných dětí. Fungovat mají zařízení například pro přechodný pobyt dětí po omezenou dobu. Od vyšší podpory pěstounů si vláda slibuje to, že se najdou náhradní rodiny schopné ujmout se i dětí s vážnějšími zdravotními problémy.

Zpřesnění přestupkové části zákona o ochraně spotřebitele

Co se týče přestupkové části zákona o ochraně spotřebitele, nynější znění vyvolává podle předkladatelů právní nejistotu ohledně dozorových orgánů a jejich působnosti. „Současný stav by mohl umožňovat více interpretací, včetně takové, podle které by bylo znemožněno projednat přestupky jiným správním orgánem než Českou obchodní inspekcí,“ podotkli předkladatelé v čele s Michaelem Ratajem (STAN) v důvodové zprávě.

Předlohu nyní posoudí hospodářský výbor v poloviční, tedy měsíční lhůtě. Úpravy by měly být účinné nestandardně hned po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů. „Možná rizika je nutné v co možná nejkratší době napravit a jednoznačně a v procesních úkonech předvídatelně stanovit, že k projednávání přestupků jsou příslušné veškeré správní orgány, jimž je zákonem stanovena působnost pro výkon dozoru,“ stojí ve zdůvodnění.

Rozšíření práv podezřelých mladších patnácti let

Poslanci ve středu také kývli na rozšíření práv podezřelých do patnácti let věku, které má podle vládní předlohy spočívat v tom, že policisté budou muset těmto dětem zajistit při prověřování činu advokáta. Návrh zákona reaguje na výtky, které vůči Česku vznesl Evropský výbor pro sociální práva. Česko podle něj porušuje Evropskou sociální chartu ve dvou ohledech.

Zaprvé tím, že dětem mladším patnácti let přiznává takzvanou nutnou obhajobu až v řízení před soudem pro mládež. Podle současné české praxe dítě nemusí mít obhájce při policejním objasnění a zadokumentování činu. Týká se to například ohledání místa činu a zajištění stop nebo také podání vysvětlení na policii. O něm policie předem vyrozumívá zákonného zástupce dítěte, který může uplatnit právo na právní pomoc advokáta. Policisté však nyní zároveň nemají povinnost zajistit přítomnost obhájce dítěte.

Druhým nedostatkem české právní úpravy je pak podle výboru to, že zákon výslovně neumožňuje, aby dítě mladší patnácti let nemuselo být postaveno před soud pro mládež. Podle výboru je nutné přijmout kroky ke snížení obzvláště škodlivých účinků kontaktu dětí se soudním systémem. Státní zastupitelství tak nově bude mít možnost nepodat návrh na zahájení řízení před soudem pro mládež. Stejně tak soud bude moci upustit od uložení opatření vůči dítěti i bez nařízeného jednání.

Novela zákona o požární ochraně

Dolní komora rovněž podpořila ve zrychleném čtení poslaneckou novelu zákona o požární ochraně, která má upřesnit rozsah dokumentů, které posuzuje Hasičský záchranný sbor při povolování staveb v rámci výkonu státního požárního dozoru.

Předkladatelé uvádějí, že zákon o požární ochraně doznal při přijímání nového stavebního zákona a souvisejících změn zákonů řady změn. Letos však sněmovna schvalovala novelu stavebního zákona, která odkládala účinnost některých změn a měnila úpravu stavební správy, a spolu s tím schvalovala i související změny v dalších zákonech. Podle předkladatelů však nastal legislativní omyl, protože změnový zákon zrušil i úpravu dokumentace a jiných podkladů posuzovaných v rámci státního požárního dozoru v postupech podle stavebního zákona.

Návrh poslanců pak nemá za cíl změnu nebo rozšíření pravomocí Hasičského záchranného sboru České republiky a nepřesahuje ani nenarušuje oblast, kterou zákonodárce zamýšlel svěřit do kompetence tohoto orgánu, stojí v důvodové zprávě. Poslanci také ujišťují, že návrh nemá dopad na státní rozpočet.

Sněmovna ve středu dále schválila smlouvu mezi Českem a Vietnamem, která má usnadnit policejní spolupráci obou zemí při vyšetřování trestných činů, či daňové smlouvy se Srí Lankou, Rwandou a Spojenými arabskými emiráty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kriminalisté odhalili korupci u zkoušek pro revizní techniky

Ústečtí kriminalisté obvinili tři zaměstnance Technické inspekce České republiky (TIČR). Viní je z desítek nelegálně vydaných osvědčení pro revizní elektrotechniky a přijímání úplatků. Policisté zadrželi u jednoho z nich čtyři miliony korun v hotovosti.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 10 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 11 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...