Lucie Šafránková strana 2 z 4

Téměř půl milionu státních zaměstnanců by mělo ve druhém pololetí dostat přidáno. Před jednáním tripartity to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent, což zdůvodňují prudkým zdražováním v minulých dvou letech. Takový růst ale vláda téměř jistě nepodpoří. Vedle lidovců jsou pro i Starostové a Piráti. ODS je o něm ochotná jednat. Proti se staví TOP 09, a to kvůli vysokému zadlužení.

Se zavedením výpovědi bez udání důvodu do zákoníku práce souhlasí vládní ODS, TOP 09 a také část hnutí STAN. Od změny si slibují pružnější trh práce, který pomůže celé ekonomice. Piráti jsou ochotní o věci jednat. Jednoznačně proti je ale KDU-ČSL, podle které by opatření poškodilo zaměstnance.

Opoziční ANO podle Hradu zrušilo účast na plánovaném pondělním jednání o důchodové reformě. Další jednání v současném formátu, tedy se zástupci ANO a koalice, považuje nyní prezident Petr Pavel za bezpředmětné, nicméně plánovanou schůzku a návazná jednání i při absenci opozičního subjektu zachová. ANO zdůvodnilo zrušení účasti na jednání o penzích tím, že premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně deklarovali, že reformu přijmou bez ohledu na jednání s opozicí.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ještě do konce volebního období snížit daně rodinám se dvěma a více dětmi. Podle něj by mohly úlevy vzrůst až o čtvrtinu. Pro rodiny s minimálně třemi dětmi pak Jurečka hodlá do určité výše příjmů navrhnout takzvané daňové prázdniny. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je však k takovým plánům spíše skeptický a míní, že přicházejí pozdě.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh zákona, který má zreformovat tuzemský systém přidělování dávek. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce nahradit čtyři různé podpory jedinou platbou. Nový mechanismus má lidi motivovat k práci nebo k jejímu aktivnímu hledání. Výše dávky by byla právě na tom zčásti závislá.

Minimální mzda by měla v příštím roce přesáhnout dvacet tisíc korun. Vláda ji chce navázat na průměrné příjmy a postupně minimum a průměr sbližovat, až by koncem desetiletí dosáhla minimální mzda 47 procent výše té průměrné. Ruku v ruce jde ale také návrh na zrušení zaručených mezd, které stanoví nejnižší výdělky pro jednotlivé profese v soukromé sféře. To se vůbec nelíbí opozici, ale ani odborům. Souzní také v názoru, že minimální mzda by měla být v poměru k průměrné vyšší.

Hospodaření důchodového systému se zatím vyvíjí podobně jako loni, kdy skončilo v rekordním deficitu. Za letošní první dva měsíce se penzijní účet propadl skoro šestnáct miliard korun do minusu. Podle zástupců vlády to ukazuje na nutnost reformy. K některým jejím částem, jako je posouvání věku odchodu do penze, má výhrady opozice. Další společné jednání i s prezidentem je v plánu za necelý měsíc.

Vládní koalice se pře o zvýšení příspěvku na péči pro 86 tisíc lidí s nejnižším stupněm postižení. Hnutí STAN kritizuje, že mají dál dostávat stejně peněz jako teď. Aktuálně přiznávaná částka 880 korun měsíčně se neměnila bezmála osm let. Premiér Petr Fiala (ODS) argumentuje tím, že kabinet chce být štědřejší spíš k lidem s většími handicapy, a tudíž vyšší závislostí na druhých.

Věk odchodu do důchodu se bude muset postupně zvyšovat i po roce 2030, řekl prezident Petr Pavel po prvním setkání k penzijní reformě, na které pozval zástupce koalice i opozice. Právě s pozdějším nástupem na odpočinek počítá vláda ve své reformě. Opoziční ANO ale tento záměr naopak nepodpořilo. Od ministra práce a sociálních věcí si vyžádalo analýzu, jak by krok dopadl na nezaměstnanost a na pracovní trh. Další jednání o reformě penzí je naplánováno na pondělí 22. dubna.

Pracujícím důchodcům by se v rámci chystané penzijní reformy měly snížit sociální odvody. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od toho slibuje, že tak zvýší motivaci seniorů k práci i v důchodovém věku. Opozici se změna příliš nelíbí. Chtěla by zachovat současný model s výraznějším trvalým zvyšováním penze za výdělečnou činnost. Podle ministerstva je to ale méně výhodné a navíc složitější. V Česku si přivydělává zhruba půl milionu seniorů, chystané změny by se měly dotknout více než poloviny z nich.

Poslanci mají za sebou 94. schůzi. Ukončili ji poté, co dokončili první čtení návrhu na zvýšení ústavní ochrany vody. Druhým čtením předtím prošla novela zákona o sociálních službách, ve sněmovně ji tedy čeká už jen závěrečné schvalování. Novela především zvýší příspěvky na péči. Opozice k ní však má výhrady, kritizuje například to, že by se neměl zvýšit příspěvek lidem s nejnižším stupněm závislosti. Protože je pátek, měli poslanci také příležitost završit schvalování některých předpisů. Využili toho v případě zákona o Státním fondu podpory investic, jehož novela má zjednodušit čerpání peněz z něj, a zejména usnadnit jejich využití k stavbě dostupného nájemního bydlení. Zákon také podobu dostupného nájemního bydlení jasně vymezuje.

Dřív do penze až o pět let by mohlo jít asi 120 tisíc lidí s náročnou profesí, kde je fyzická zátěž, silné vibrace, chlad či teplo, uvedl na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že na připravené novele reformy penzí spolupracoval s ministerstvem zdravotnictví. Novela penzí počítá také například s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí, se zavedením minimálního důchodu ve výši dvaceti procent průměrné mzdy a s dalšími opatřeními.

Pro SPD je dle místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránkové nepřijatelné zvyšování věku odchodu do penze nad 65 let i zpomalování nově přiznaných důchodů od roku 2026. Zvyšování věku odchodu do penze podle ní povede k tomu, že více lidí bude využívat předčasných důchodů či krátkodobých pracovních neschopností. „Ve finále nás to může stát ještě více peněz,“ prohlásila v pořadu Události, komentáře. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) argumentoval tím, že lidé se dožívají vyššího věku, rodí se méně dětí a mladí přicházejí na trh práce později. Ministr si ale prý uvědomuje, že někteří lidé nevydrží pracovat až do 65 let, proto zavádí nástroj náročných profesí. Detaily chce představit ve čtvrtek.

Vláda si bude muset půjčit v letošním roce 50 miliard korun na výplatu penzí. Oproti loňsku je částka o 23 miliard korun vyšší, zjistila Česká televize z návrhu letošního rozpočtu a z nových dat resortu financí. Vládní koalice považuje důchodový systém za neudržitelný, plánuje proto zavést výrazné změny. Proti jsou obě opoziční hnutí. Prezident Petr Pavel chce s oběma skupinami o chystané reformě jednat.

Prezident Petr Pavel chystá na přelom února a března jednání o důchodové reformě s vládou i opozicí, zjistila ČT. Hlava státu chce, aby důležitý zákon, který má ovlivnit podobu penzijního systému na dlouhá léta dopředu, získal v parlamentu širší podporu. S opozicí chtějí o důchodové reformě znovu mluvit i zástupci koalice. ANO a SPD avizují, že s vládou jednat budou. Klíčové body reformy, jako je další postupný růst věku odchodu do důchodu i po roce 2030 nebo méně výhodný výpočet nových penzí, ale zatím odmítají. Požadují třeba, aby lidé z náročných profesí mohli chodit do důchodu dříve bez krácení penze. O tom teď diskutuje i koalice.

Už brzy by mohlo být jasnější, které náročné profese by mohly jít dříve do důchodu. Ve čtvrtek se setkají zástupci ministerstev práce a zdravotnictví se zaměstnavateli a odbory. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) by chtěl, aby se návrh projednal s chystanou důchodovou reformou.

Vládní politici uvítali rozhodnutí Ústavního soudu ohledně snížené valorizace penzí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) argumenty vlády obstály, nález soudu je důležitý pro udržitelnost důchodového systému, veřejných financí a mezigenerační solidarity. Ministr vnitra Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poznamenali, že vysvětlení soudu bylo velmi srozumitelné. Předsedu opozičního ANO Andreje Babiše verdikt zklamal, ANO podle něj udělalo pro důchodce maximum. Podle šéfa opoziční SPD Tomia Okamury rozhodnutí soudu není lidsky správné.

Ústavní soud ve středu veřejně projednával návrh 71 poslanců opozičního ANO na zrušení vládní novely, která loni zkrátila mimořádnou červnovou valorizaci penzí. U soudu za ně jednala bývalá ministryně financí Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Jako svědky si soud předvolal šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Vyhlášení nálezu po ukončení dokazování odročil předseda soudu Josef Baxa na neurčito.

Už za pár dní matkám či otcům novorozenců vznikne nárok na vyšší rodičovský příspěvek. Do konce roku jde o 300 tisíc korun, od prvního ledna částka o padesát tisíc vzroste. Opozici ale vadí, že na zvýšenou částku budou mít nárok pouze rodiče dětí narozených v roce 2024. Ostrou hranici vidí jako diskriminaci a zvažuje další podání k Ústavnímu soudu.

Vláda od Nového roku ponechá životní a existenční minimum na současné úrovni. Naposledy kabinet obě částky zvýšil letos v lednu zhruba o pět procent. Další navýšení podle ministerstva práce a sociálních věcí závisí na růstu inflace, opozice se ale zasazuje i o zohlednění té očekávané.

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1600 na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvýší se čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se navýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Schválila to vláda, potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Poslanci podpořili novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Souvisí s tím, že kojenecké ústavy by měly od roku 2025 přestat přijímat děti. Opozice část navržených změn kritizovala, podle Aleše Juchelky (ANO) jsou odtržené od reality a ministerstvo práce je ve vleku některých neziskových organizací. Snahy opozičních hnutí ANO a SPD na zamítnutí novely nebo na její vrácení vládě k přepracování dolní komora s ohledem na koaliční většinu odmítla. Předlohu posoudí sociální výbor v prodloužené tříměsíční lhůtě. Dolní komora také mimo jiné kývla na zpřesnění přestupkové části zákona o ochraně spotřebitele či rozšíření práv podezřelých mladších patnácti let.

Po necelém roce platnosti vládní strany plánují změny ve výchovném, tedy příspěvku ve výši pěti set korun k důchodu navíc za každé dítě. Po roce 2027 navrhují u nových seniorů částku na první dvě děti snížit a taky upravit způsob vyměřování příplatku. Naopak vyšší kompenzaci podle koalice potřebují lidé, kteří se v ekonomicky aktivním věku starali o nemohoucí příbuzné.

Vláda pravděpodobně zvýší pro příští rok minimální mzdu o 1600 korun na 18 900. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů připomněl svůj požadavek na zvýšení o 2200 korun. Poslankyně Lucie Šafránková (SPD) se vyslovila pro zavedení automatické valorizace.