Pandemie zhoršila situaci mnoha rodin. Některé děti skončily v krizových zařízeních

7 minut
Události: V pandemii se plnila krizová zařízení
Zdroj: ČT24

Přibývá rodičů, kteří mají problém uživit děti a postarat se o ně. V pandemii se plnila krizová zařízení, jako jsou Klokánky a další sociální služby. Více práce měli i přechodní pěstouni. Do těchto kritických situací se dostávali zejména rodiče, kteří už potíže měli z dřívějška. A covidová krize je ještě prohloubila.

Například Marie se sama stará o tříletého syna a pětiletou dceru. Musela ale na operaci a o děti se neměl kdo postarat. Dočasně je proto umístila do krizového zařízení při dětském domově.

„Vysvětlila jsem jim to tak, že budou mít školkovou dovolenou s jinýma dětičkama. Udělali jsme si společně náramky, než jsme odjeli. V té nemocnici jsem jim každý den volala, brečela jsem,“ popisuje tíživou situaci Marie.

V zařízení děti strávily čtrnáct dní. Tento týden se Marie vrátila z nemocnice a hned si je vzala domů. Třiatřicetiletá žena se deset let léčí na psychiatrii – trpí depresí i poruchou spánku. Zároveň se kvůli domácímu násilí rozešla s partnerem, který neplatí alimenty. Navíc za oba splácí půjčku. Pandemie její problémy zhoršila.

Zavřené školy způsobily krizi

Právě po loňské jarní vlně uzavírání škol zažily velký nápor Klokánky. Dostávaly se k nim děti, které rodiče nezvládali. Za čtvrt roku jich bylo přes sto dvacet. Podle ředitelky Klokánku Hostivice Hany Kupkové se mnohé domů nevrátily.

„Nejdřív děti navštěvují, mají zájem, pak zájem upadá. Vyžadujeme po nich nějakou práci, musí si najít zaměstnání, bydlení,“ řekla.

V SOS vesničkách pomohli za rok zhruba tisícovce dětí. Snaží se, aby děti nebyly odebrány. Rodiče mají na zlepšení situace zhruba půl roku.

„Obtíže v rodinách se výrazně prohloubily. Dostávají se k nám děti zanedbané, týrané i děti kvůli sociálně tíživým situacím,“ vysvětlila výkonná ředitelka SOS dětské vesničky Praha Jindra Šalátová.

„Zaznamenali jsme celkem systémový nárůst ohrožení chudobou ve všech našich službách. Některé to dostalo na samotnou hranu, kdy zvažují i opravdu takovou věc, že dítě dají do instituční péče,“ přiblížil mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické Ivo Mareš.

Navíc z praxe vyplynulo, že řada těchto rodin nezvládla distanční výuku. A děti přechází z běžných škol do praktických. Další obavy panují z podzimu.

S návratem do vzdělávacího systému pomáhali také přechodní pěstouni. V pětině případů se jim děti daří vracet zpět do biologických rodin.

Alkohol, drogy, násilí

Děti končí v zařízeních i pěstounské péči mnohdy kvůli kombinaci problémů, potvrdilo vedení patnácti dětských domovů, které ČT oslovila. Děti jsou do nich umisťovány na základě soudních rozhodnutí převážně kvůli alkoholismu rodičů, užívání drog, zanedbání péče. Důsledkem jsou pak bytové a finanční potíže. Navíc v pandemii řešili více týraných dětí. I proto je klíčová prevence.

Resort práce a sociálních věcí přiznává, že velký problém je nedostupné bydlení nebo nedostatek sociálních bytů. Podle analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2019 žije v nestabilním bydlení přes dvacet tisíc lidí. Z toho více než dva a půl tisíce dětí. Velká část z nich je s rodiči v azylovém domě.

Okamžitou pomoc ohroženým dětem poskytují například už zmíněné Klokánky. Přijímají je na základě žádosti rodičů, soudního rozhodnutí i na přání samotného dítěte. Momentálně se k nim dostávají stále mladší ročníky. V Česku je takových zařízení patnáct, většina má nyní naplněnou kapacitu.

V pražském Klokánku mají momentálně patnáct dětí ve čtyřech bytech. Víc přijmout nemohou, protože jim chybí zaměstnanci.

Bývalá účetní Marie Konečná posílila jejich tým přesně před rokem. „Ty děti si zaslouží zažít nějakou pomoc, aby viděly a věděly, že svět může být i vlídný. Emocí je tu mnohem víc,“ je přesvědčená.

„Obtížné to bylo v době covidu. Rodiče byli třeba hospitalizovaní pro těžký průběh a nám sem dali třeba pětiletého chlapečka, který byl covid pozitivní, ale bezpříznakový. Pro ty děti je to těžké, ony mají tu milující rodinu a ocitnou se v zařízení,“ uvedla ředitelka Klokánku Hostivice Hana Kupková.

Kamarádi i rodiče mohou děti v takovém zařízení pravidelně navštěvovat. Pokud se jim podaří krizi vyřešit, děti se vrací domů. Rodiče na to ale mají maximálně rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
14:38Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 29 mminutami

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 3 hhodinami

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 4 hhodinami

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 5 hhodinami
Načítání...