Pandemie zhoršila situaci mnoha rodin. Některé děti skončily v krizových zařízeních

Nahrávám video

Přibývá rodičů, kteří mají problém uživit děti a postarat se o ně. V pandemii se plnila krizová zařízení, jako jsou Klokánky a další sociální služby. Více práce měli i přechodní pěstouni. Do těchto kritických situací se dostávali zejména rodiče, kteří už potíže měli z dřívějška. A covidová krize je ještě prohloubila.

Například Marie se sama stará o tříletého syna a pětiletou dceru. Musela ale na operaci a o děti se neměl kdo postarat. Dočasně je proto umístila do krizového zařízení při dětském domově.

„Vysvětlila jsem jim to tak, že budou mít školkovou dovolenou s jinýma dětičkama. Udělali jsme si společně náramky, než jsme odjeli. V té nemocnici jsem jim každý den volala, brečela jsem,“ popisuje tíživou situaci Marie.

V zařízení děti strávily čtrnáct dní. Tento týden se Marie vrátila z nemocnice a hned si je vzala domů. Třiatřicetiletá žena se deset let léčí na psychiatrii – trpí depresí i poruchou spánku. Zároveň se kvůli domácímu násilí rozešla s partnerem, který neplatí alimenty. Navíc za oba splácí půjčku. Pandemie její problémy zhoršila.

Zavřené školy způsobily krizi

Právě po loňské jarní vlně uzavírání škol zažily velký nápor Klokánky. Dostávaly se k nim děti, které rodiče nezvládali. Za čtvrt roku jich bylo přes sto dvacet. Podle ředitelky Klokánku Hostivice Hany Kupkové se mnohé domů nevrátily.

„Nejdřív děti navštěvují, mají zájem, pak zájem upadá. Vyžadujeme po nich nějakou práci, musí si najít zaměstnání, bydlení,“ řekla.

V SOS vesničkách pomohli za rok zhruba tisícovce dětí. Snaží se, aby děti nebyly odebrány. Rodiče mají na zlepšení situace zhruba půl roku.

„Obtíže v rodinách se výrazně prohloubily. Dostávají se k nám děti zanedbané, týrané i děti kvůli sociálně tíživým situacím,“ vysvětlila výkonná ředitelka SOS dětské vesničky Praha Jindra Šalátová.

„Zaznamenali jsme celkem systémový nárůst ohrožení chudobou ve všech našich službách. Některé to dostalo na samotnou hranu, kdy zvažují i opravdu takovou věc, že dítě dají do instituční péče,“ přiblížil mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické Ivo Mareš.

Navíc z praxe vyplynulo, že řada těchto rodin nezvládla distanční výuku. A děti přechází z běžných škol do praktických. Další obavy panují z podzimu.

S návratem do vzdělávacího systému pomáhali také přechodní pěstouni. V pětině případů se jim děti daří vracet zpět do biologických rodin.

Alkohol, drogy, násilí

Děti končí v zařízeních i pěstounské péči mnohdy kvůli kombinaci problémů, potvrdilo vedení patnácti dětských domovů, které ČT oslovila. Děti jsou do nich umisťovány na základě soudních rozhodnutí převážně kvůli alkoholismu rodičů, užívání drog, zanedbání péče. Důsledkem jsou pak bytové a finanční potíže. Navíc v pandemii řešili více týraných dětí. I proto je klíčová prevence.

Resort práce a sociálních věcí přiznává, že velký problém je nedostupné bydlení nebo nedostatek sociálních bytů. Podle analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2019 žije v nestabilním bydlení přes dvacet tisíc lidí. Z toho více než dva a půl tisíce dětí. Velká část z nich je s rodiči v azylovém domě.

Okamžitou pomoc ohroženým dětem poskytují například už zmíněné Klokánky. Přijímají je na základě žádosti rodičů, soudního rozhodnutí i na přání samotného dítěte. Momentálně se k nim dostávají stále mladší ročníky. V Česku je takových zařízení patnáct, většina má nyní naplněnou kapacitu.

V pražském Klokánku mají momentálně patnáct dětí ve čtyřech bytech. Víc přijmout nemohou, protože jim chybí zaměstnanci.

Bývalá účetní Marie Konečná posílila jejich tým přesně před rokem. „Ty děti si zaslouží zažít nějakou pomoc, aby viděly a věděly, že svět může být i vlídný. Emocí je tu mnohem víc,“ je přesvědčená.

„Obtížné to bylo v době covidu. Rodiče byli třeba hospitalizovaní pro těžký průběh a nám sem dali třeba pětiletého chlapečka, který byl covid pozitivní, ale bezpříznakový. Pro ty děti je to těžké, ony mají tu milující rodinu a ocitnou se v zařízení,“ uvedla ředitelka Klokánku Hostivice Hana Kupková.

Kamarádi i rodiče mohou děti v takovém zařízení pravidelně navštěvovat. Pokud se jim podaří krizi vyřešit, děti se vrací domů. Rodiče na to ale mají maximálně rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

I prezidenti chybují, řekl Pavel. Nakonec ve volbách odevzdal svůj hlas

Prezident Petr Pavel přiletěl zpět do Česka a v Černoučku na Litoměřicku krátce před 15:00 odevzdal hlas v komunálních volbách. Pražský hrad původně oznámil, že se hlava státu voleb nezúčastní, protože Pavel odjel na soukromou zahraniční cestu. Za neúčast ve volbách čelil kritice veřejnosti i koaličních a opozičních politiků. Byla to chyba a prezident by měl jít příkladem, přiznal v pátek Pavel. První dáma Eva Pavlová hlasovat nepřišla. V komunálních volbách prý však za důležitou nepovažuje svou nepřítomnost, za důležité považuje hlasy občanů.
16:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Minutu po minutěLidé rozhodují o složení zastupitelstev obcí a Senátu. Vrcholní politici už odvolili

Voliči v pátek a v sobotu rozhodují o tom, kdo bude vládnout v jejich obcích následující čtyři roky. K volbám oproti původním předpokladům dorazil i prezident Petr Pavel. V souběžném prvním kole senátních voleb voličské hlasy přinejmenším napovědí, nakolik se obmění třetina horní parlamentní komory a jak silnou většinu si v Senátu udrží současná sněmovní opozice. Volební místnosti se po celém Česku otevřely ve čtrnáct hodin. Lidé budou moci v pátek hlasovat do 22:00. Možnost volit budou mít i v sobotu od osmi do čtrnácti hodin.
07:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vodní elektrárny na Vltavě letos kvůli suchu vyrobily výrazně méně elektřiny

Elektrárny na vltavské kaskádě letos kvůli suchu a malým průtokům vody vyrobily jen 40 až 50 procent elektřiny v porovnání s dlouhodobým průměrem. Z vodního díla Vrané nyní do Prahy odtéká jen 28 metrů krychlových vody za sekundu, elektrárna na Orlíku může vyrábět elektřinu jen z odtoku 15 metrů krychlových za sekundu, řekl v pátek mluvčí skupiny ČEZ Martin Schreier. Vody z přehrad vlivem sucha a kvůli nadlepšování toků řek postupně ubývá. Středočeský a Jihočeský kraj proto v týdnu vyhlásily opatření kvůli suchu. U některých přehrad se snížil odtok.
14:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volby na webu ČT24: Připněte si svou obec a sledujte průběžné i celkové výsledky

Všechny důležité informace k volbám, a zejména průběžné i celkové výsledky hlasování, přinese o volebním víkendu také web i mobilní aplikace ČT24. Letos nabídne i několik novinek.
před 5 hhodinami

Platnost letos skončí ještě statisícům řidičáků. Vyměnit je lze on-line

Do konce letošního roku skončí podle ministerstva dopravy platnost ještě více než 202 tisícům řidičských průkazů. Lidé by si proto měli platnost svého dokladu zkontrolovat a případně požádat o nový. To lze vyřídit i on-line skrze Portál dopravy. Období, po které je řidičský průkaz platný, je v současné době nastaveno na deset let, což by se v budoucnu mohlo změnit. Resort dopravy chce totiž platnost prodloužit na patnáct let.
před 14 hhodinami

Hasiči vyprostili uvázlý kamion v pražské Vídeňské ulici

Hasiči ve čtvrtek pozdě večer uvolnili kamion, který ve středu večer uvázl pod železničním mostem ve Vídeňské ulici v pražské Krči. Po celodenním úsilí se jim to podařilo s využitím dvou vyprošťovacích tanků a další těžké techniky, řekl mluvčí pražských hasičů Miroslav Řezáč. Přes noc na pátek soupravu rozebírali, aby ji mohli vytáhnout z pod mostu a odtáhnout pryč.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zástupci politických uskupení v Superdebatě diskutovali o rozpočtovém určení daní i bydlení

Česká televize ve čtvrtek večer vysílala Superdebatu předsedů a zástupců politických uskupení o vztazích mezi obecní, městskou a celostátní politikou, řešení společných problémů a vizí. Pozvání do diskuse moderované Marcelou Augustovou přijali Igor Červený (Motoristé), Benjamin Činčila (KDU-ČSL), Karel Havlíček (ANO), Jiří Havránek (ODS), Tomio Okamura (SPD), Jiří Pospíšil (TOP 09), Vít Rakušan (STAN) a Kateřina Stojanová (Piráti).
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPraktici budou od příštího roku u pacientů nad 50 let testovat sluch

Lidé starší padesáti let budou od příštího roku na prohlídkách u praktika podstupovat orientační vyšetření sluchu. Soustředit se budou na známky nedoslýchavosti, které naznačí odpovědi z dotazníku, schopnost rozpoznat šeptaná slova za zády vyšetřovaného nebo audiometr. Pokud lékař u pacienta odhalí problém, pošle ho ke specialistovi. Ve čtvrtek si pak lidé na řadě míst mohli nechat prohlédnout oči u příležitosti Světového dne zraku. Pacientů řešících problémy s viděním přibývá. Vyšší poptávku lidí s dioptrickými vadami potvrzují oční kliniky, optiky i drogerie. Nákup brýlí nebo kontaktních čoček přitom pro dotyčné znamená značný zásah do rozpočtu.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.