Přibývá rodičů, kteří mají problém uživit děti a postarat se o ně. V pandemii se plnila krizová zařízení, jako jsou Klokánky a další sociální služby. Více práce měli i přechodní pěstouni. Do těchto kritických situací se dostávali zejména rodiče, kteří už potíže měli z dřívějška. A covidová krize je ještě prohloubila.
Pandemie zhoršila situaci mnoha rodin. Některé děti skončily v krizových zařízeních
7 minut
Události: V pandemii se plnila krizová zařízení
Například Marie se sama stará o tříletého syna a pětiletou dceru. Musela ale na operaci a o děti se neměl kdo postarat. Dočasně je proto umístila do krizového zařízení při dětském domově.
„Vysvětlila jsem jim to tak, že budou mít školkovou dovolenou s jinýma dětičkama. Udělali jsme si společně náramky, než jsme odjeli. V té nemocnici jsem jim každý den volala, brečela jsem,“ popisuje tíživou situaci Marie.
V zařízení děti strávily čtrnáct dní. Tento týden se Marie vrátila z nemocnice a hned si je vzala domů. Třiatřicetiletá žena se deset let léčí na psychiatrii – trpí depresí i poruchou spánku. Zároveň se kvůli domácímu násilí rozešla s partnerem, který neplatí alimenty. Navíc za oba splácí půjčku. Pandemie její problémy zhoršila.
Zavřené školy způsobily krizi
Právě po loňské jarní vlně uzavírání škol zažily velký nápor Klokánky. Dostávaly se k nim děti, které rodiče nezvládali. Za čtvrt roku jich bylo přes sto dvacet. Podle ředitelky Klokánku Hostivice Hany Kupkové se mnohé domů nevrátily.
„Nejdřív děti navštěvují, mají zájem, pak zájem upadá. Vyžadujeme po nich nějakou práci, musí si najít zaměstnání, bydlení,“ řekla.
V SOS vesničkách pomohli za rok zhruba tisícovce dětí. Snaží se, aby děti nebyly odebrány. Rodiče mají na zlepšení situace zhruba půl roku.
„Obtíže v rodinách se výrazně prohloubily. Dostávají se k nám děti zanedbané, týrané i děti kvůli sociálně tíživým situacím,“ vysvětlila výkonná ředitelka SOS dětské vesničky Praha Jindra Šalátová.
„Zaznamenali jsme celkem systémový nárůst ohrožení chudobou ve všech našich službách. Některé to dostalo na samotnou hranu, kdy zvažují i opravdu takovou věc, že dítě dají do instituční péče,“ přiblížil mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické Ivo Mareš.
Navíc z praxe vyplynulo, že řada těchto rodin nezvládla distanční výuku. A děti přechází z běžných škol do praktických. Další obavy panují z podzimu.
S návratem do vzdělávacího systému pomáhali také přechodní pěstouni. V pětině případů se jim děti daří vracet zpět do biologických rodin.
Alkohol, drogy, násilí
Děti končí v zařízeních i pěstounské péči mnohdy kvůli kombinaci problémů, potvrdilo vedení patnácti dětských domovů, které ČT oslovila. Děti jsou do nich umisťovány na základě soudních rozhodnutí převážně kvůli alkoholismu rodičů, užívání drog, zanedbání péče. Důsledkem jsou pak bytové a finanční potíže. Navíc v pandemii řešili více týraných dětí. I proto je klíčová prevence.
Resort práce a sociálních věcí přiznává, že velký problém je nedostupné bydlení nebo nedostatek sociálních bytů. Podle analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2019 žije v nestabilním bydlení přes dvacet tisíc lidí. Z toho více než dva a půl tisíce dětí. Velká část z nich je s rodiči v azylovém domě.
Okamžitou pomoc ohroženým dětem poskytují například už zmíněné Klokánky. Přijímají je na základě žádosti rodičů, soudního rozhodnutí i na přání samotného dítěte. Momentálně se k nim dostávají stále mladší ročníky. V Česku je takových zařízení patnáct, většina má nyní naplněnou kapacitu.
V pražském Klokánku mají momentálně patnáct dětí ve čtyřech bytech. Víc přijmout nemohou, protože jim chybí zaměstnanci.
Bývalá účetní Marie Konečná posílila jejich tým přesně před rokem. „Ty děti si zaslouží zažít nějakou pomoc, aby viděly a věděly, že svět může být i vlídný. Emocí je tu mnohem víc,“ je přesvědčená.
„Obtížné to bylo v době covidu. Rodiče byli třeba hospitalizovaní pro těžký průběh a nám sem dali třeba pětiletého chlapečka, který byl covid pozitivní, ale bezpříznakový. Pro ty děti je to těžké, ony mají tu milující rodinu a ocitnou se v zařízení,“ uvedla ředitelka Klokánku Hostivice Hana Kupková.
Kamarádi i rodiče mohou děti v takovém zařízení pravidelně navštěvovat. Pokud se jim podaří krizi vyřešit, děti se vrací domů. Rodiče na to ale mají maximálně rok.
