Pandemie zhoršila situaci mnoha rodin. Některé děti skončily v krizových zařízeních

Nahrávám video
Události: V pandemii se plnila krizová zařízení
Zdroj: ČT24

Přibývá rodičů, kteří mají problém uživit děti a postarat se o ně. V pandemii se plnila krizová zařízení, jako jsou Klokánky a další sociální služby. Více práce měli i přechodní pěstouni. Do těchto kritických situací se dostávali zejména rodiče, kteří už potíže měli z dřívějška. A covidová krize je ještě prohloubila.

Například Marie se sama stará o tříletého syna a pětiletou dceru. Musela ale na operaci a o děti se neměl kdo postarat. Dočasně je proto umístila do krizového zařízení při dětském domově.

„Vysvětlila jsem jim to tak, že budou mít školkovou dovolenou s jinýma dětičkama. Udělali jsme si společně náramky, než jsme odjeli. V té nemocnici jsem jim každý den volala, brečela jsem,“ popisuje tíživou situaci Marie.

V zařízení děti strávily čtrnáct dní. Tento týden se Marie vrátila z nemocnice a hned si je vzala domů. Třiatřicetiletá žena se deset let léčí na psychiatrii – trpí depresí i poruchou spánku. Zároveň se kvůli domácímu násilí rozešla s partnerem, který neplatí alimenty. Navíc za oba splácí půjčku. Pandemie její problémy zhoršila.

Zavřené školy způsobily krizi

Právě po loňské jarní vlně uzavírání škol zažily velký nápor Klokánky. Dostávaly se k nim děti, které rodiče nezvládali. Za čtvrt roku jich bylo přes sto dvacet. Podle ředitelky Klokánku Hostivice Hany Kupkové se mnohé domů nevrátily.

„Nejdřív děti navštěvují, mají zájem, pak zájem upadá. Vyžadujeme po nich nějakou práci, musí si najít zaměstnání, bydlení,“ řekla.

V SOS vesničkách pomohli za rok zhruba tisícovce dětí. Snaží se, aby děti nebyly odebrány. Rodiče mají na zlepšení situace zhruba půl roku.

„Obtíže v rodinách se výrazně prohloubily. Dostávají se k nám děti zanedbané, týrané i děti kvůli sociálně tíživým situacím,“ vysvětlila výkonná ředitelka SOS dětské vesničky Praha Jindra Šalátová.

„Zaznamenali jsme celkem systémový nárůst ohrožení chudobou ve všech našich službách. Některé to dostalo na samotnou hranu, kdy zvažují i opravdu takovou věc, že dítě dají do instituční péče,“ přiblížil mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické Ivo Mareš.

Navíc z praxe vyplynulo, že řada těchto rodin nezvládla distanční výuku. A děti přechází z běžných škol do praktických. Další obavy panují z podzimu.

S návratem do vzdělávacího systému pomáhali také přechodní pěstouni. V pětině případů se jim děti daří vracet zpět do biologických rodin.

Alkohol, drogy, násilí

Děti končí v zařízeních i pěstounské péči mnohdy kvůli kombinaci problémů, potvrdilo vedení patnácti dětských domovů, které ČT oslovila. Děti jsou do nich umisťovány na základě soudních rozhodnutí převážně kvůli alkoholismu rodičů, užívání drog, zanedbání péče. Důsledkem jsou pak bytové a finanční potíže. Navíc v pandemii řešili více týraných dětí. I proto je klíčová prevence.

Resort práce a sociálních věcí přiznává, že velký problém je nedostupné bydlení nebo nedostatek sociálních bytů. Podle analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2019 žije v nestabilním bydlení přes dvacet tisíc lidí. Z toho více než dva a půl tisíce dětí. Velká část z nich je s rodiči v azylovém domě.

Okamžitou pomoc ohroženým dětem poskytují například už zmíněné Klokánky. Přijímají je na základě žádosti rodičů, soudního rozhodnutí i na přání samotného dítěte. Momentálně se k nim dostávají stále mladší ročníky. V Česku je takových zařízení patnáct, většina má nyní naplněnou kapacitu.

V pražském Klokánku mají momentálně patnáct dětí ve čtyřech bytech. Víc přijmout nemohou, protože jim chybí zaměstnanci.

Bývalá účetní Marie Konečná posílila jejich tým přesně před rokem. „Ty děti si zaslouží zažít nějakou pomoc, aby viděly a věděly, že svět může být i vlídný. Emocí je tu mnohem víc,“ je přesvědčená.

„Obtížné to bylo v době covidu. Rodiče byli třeba hospitalizovaní pro těžký průběh a nám sem dali třeba pětiletého chlapečka, který byl covid pozitivní, ale bezpříznakový. Pro ty děti je to těžké, ony mají tu milující rodinu a ocitnou se v zařízení,“ uvedla ředitelka Klokánku Hostivice Hana Kupková.

Kamarádi i rodiče mohou děti v takovém zařízení pravidelně navštěvovat. Pokud se jim podaří krizi vyřešit, děti se vrací domů. Rodiče na to ale mají maximálně rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel bude vypovídat na policii kvůli Macinkovým zprávám

Prezident Petr Pavel by měl jít příští týden podat vysvětlení na policii kvůli textovým zprávám, které jeho poradci Petru Kolářovi poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), řekl Pavel v rozhovoru pro Radiožurnál. Ve zprávách, které Pavel zveřejnil koncem ledna, Macinka naléhal na to, aby prezident jmenoval poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident vidí v jejich obsahu znaky politického vydírání a jeho kancelář se kvůli tomu obrátila na policii. Macinka označil své zprávy za běžnou součást politického vyjednávání a odmítl, že by šlo o vydírání.
před 5 hhodinami

Lidské životy jsou důležitější než olympiáda s ruskou účastí, míní Hašek

„Samozřejmě, že ruské sportovce asi musí moc mrzet, že nemůžou nastupovat v takové soutěži, jako jsou olympijské hry,“ míní bývalý hokejový reprezentant a olympijský vítěz Dominik Hašek. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou dodal, že je mu líto těch, kteří nepodporují ruskou agresi proti Ukrajině, a přesto se nemůžou kvůli zákazu zúčastnit probíhající zimní olympiády v Miláně a Cortině. Dokud ale Rusko vede imperialistickou válku na Ukrajině, jsou podle něj ruští sportovci její nejlepší reklamou. Hašek míní, že lidský život stojí výše než kvalita her s případnou ruskou účastí. Zdůrazňuje, že mnoho Ukrajinců se také nemůže zúčastnit, protože už kvůli válce nežijí. Vyslovil se také pro co nejrychlejší ukončení války.
před 5 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Tři sta tisíc Ukrajinců zatím požádalo o prodloužení dočasné ochrany. Čas mají do půlky března

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.
před 6 hhodinami

Teplárna Kladno vyzvala energetický úřad, aby vybral nového dodavatele tepla

Teplárna Kladno vyzvala Energetický regulační úřad (ERÚ), aby od dubna vybral nového dodavatele tepla pro město. Může, ale nemusí využít technologie teplárny. Ta ale po 31. březnu nemůže dál vyrábět a dodávat teplo kvůli ekonomické neudržitelnosti, řekla v pátek mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková. Ze zákona by ale nemělo nastat přerušení dodávek tepla bez náhrady. Dodávky tepla nejsou ohroženy, uvedl kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno). Teplárna Kladno patří do skupiny Sev.en Pavla Tykače.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko a Slovensko se dohodly na posílení policejní spolupráce

Český ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v pátek v Bratislavě podepsal smlouvu se Slovenskem o policejní spolupráci. Metnar na společné tiskové konferenci se svým slovenským kolegou Matúšem Šutajem Eštokem (Hlas) zmínil například urychlení výměny informací a prohloubení vzájemné spolupráce. Oba ministři se shodli, že jejich země mají společný postoj k nelegální migraci.
před 9 hhodinami

Policistovi za postřelení muže, který později zemřel, hrozí 16 let vězení

Obvinění z těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti čelí policista, který podle Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) loni v srpnu postřelil v pražských Ďáblicích muže, jenž na ulici napadl manželku, kterou se snažil odtáhnout do bytu, a následně se v bytě sám zabarikádoval. Muž poté zemřel v nemocnici. O obvinění policisty, kterému v případě odsouzení hrozí až 16 let vězení, informovaly Novinky.cz. Podle webu obviněný zůstává ve službě u pražské policie, působí ale beze zbraně.
před 11 hhodinami
Načítání...