Evropská agentura pro životní prostředí

Pouze jeden z deseti lidí si nechá opravit svůj rozbitý telefon, zbytek si raději koupí nový. Mobilní telefony jsou možná nejkřiklavějším příkladem doby, ve které není místo pro opravy, pouze pro nové produkty. Výrobci k tomu výrazně přispívají – zboží často navrhují tak, aby byl jeho servis co nejnáročnější, až nemožný. Podobným praktikám má zabránit nový evropský předpis, který zavádí právo spotřebitelů na opravu. Podle jeho dlouhodobých zastánců sice jde o krok správným směrem, problém ale zdaleka neřeší.

Znečištění vzduchu v Evropě ročně způsobí předčasné úmrtí nejméně dvanácti set dětí a dospívajících ve věku do 18 let. Špatná kvalita vzduchu rovněž zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti. Situace se ale zlepšuje s tím, jak se omezuje spotřeba fosilních paliv a škodlivých chemikálií. Ve své zprávě to uvedla v pondělí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

Současná vlna veder spolu s těmi předchozími i očekávanými může ekonomiky jednotlivých zemí připravit o miliardy eur, píše ve své analýze francouzský server BFM TV. Se stoupající teplotou klesá produktivita a efektivita práce, lidé mění své návyky a snižují spotřebu některých výrobků, včetně masa nebo čokolády. Jiné oblasti hospodářství si naopak polepší, roste spotřeba energie díky častému používání klimatizace.

Nadužívání zemědělské půdy v kombinaci se změnou klimatu představuje pro ekosystémy i jejich obyvatele zatím nevídanou hrozbu. Mezi oběti této změny patří i rostliny, které tvoří důležitou část biodiverzity v horách jihovýchodní Evropy podél Balkánského poloostrova. Dvě skupiny vědců se pokouší je zachránit.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) sestavila žebříček čistoty ovzduší v evropských městech. Pracuje v něm s průměrnou koncentrací jemných prachových částic v minulých dvou kalendářních letech. V žebříčku je 323 míst starého kontinentu. Všechna sledovaná česká sídla se umístila ve druhé polovině žebříčku, například Praha je na 203. příčce těsně za Vídní, s koncentrací 12,4 mikrogramu jemných částic na metr krychlový. Nejčistší jsou skandinávská města, nejhůře si naopak vedla ta polská.

Z výroční zprávy o vodách ke koupání vyplývá, že v roce 2020 splňovalo téměř 83 % evropských lokalit ke koupání ty nejpřísnější normy Evropské unie, které zajišťují výbornou kvalitu vody. Poslední posouzení, které vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve spolupráci s Evropskou komisí, vychází z monitorování 22 276 lokalit v celé Evropě. Nejčistší vodu na koupání má ze zemí Evropské unie Kypr, za ním skončily Rakousko, Řecko a Malta.

Maďarsko porušilo své povinnosti vyplývající z práva Evropské unie, protože dlouhodobě nedodržovalo limity pro čistotu ovzduší. Ve středu o tom rozhodl Soudní dvůr EU, podle něhož úřady v regionu Budapešti a několika dalších oblastech nezajistily snížení dlouhodobě překračovaného povoleného množství prachových mikročástic ve vzduchu. Soud vyhověl žalobě Evropské komise a pokud se bude problém opakovat, Brusel může navrhnout finanční sankce.

U žen starších osmdesáti let, které dlouhodobě pobývaly v oblastech s velmi znečištěným ovzduším, zaznamenali vědci závažnější projevy deprese. To by přitom podle nich mohlo mít souvislost také se zhoršením paměti. O nových poznatcích informoval Journal of the American Geriatrics Society.

Karanténní opatření proti šíření nového typu koronaviru v Evropě způsobila v březnu a dubnu významný pokles koncentrace oxidu dusičitého (NO2) v ovzduší v hustě osídlených a průmyslových oblastech. Uvedla to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Z dat vyplývá, že koncentrace škodlivého plynu klesla nejvíce v první fázi přísných karanténních opatření na jihu Evropy, a to o 40 až 50 procent. Konkrétně šlo o Španělsko, Itálii a Francii.

Třináct procent předčasných úmrtí v Evropě je spoluzaviněno znečištěným ovzduším, nadměrným hlukem, špatnou kvalitou vody či vystavením velkému množství chemikálií. Upozornila na to nová zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Podle dokumentu má kvalita životního prostředí nepříznivé dopady na zdraví zejména chudých lidí, kteří už tak trpí nemocemi nepoměrně více než jejich movitější spoluobčané.

Díky omezením spojeným s koronavirem se zlepšila kvalita ovzduší v Evropě a pozitivní dopad na zdraví za jeden měsíc je podle studie helsinského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) tak velký, že počet předčasných úmrtí by se mohl snížit o 11 300. Napsala to agentura Reuters, podle které by zlepšení ovzduší mohlo také předejít vzniku asi šesti tisíc nových případů astmatu u dětí.

Země Evropské unie se potýkají se znečištěným ovzduším, nejhůře jsou na tom obyvatelé velkých měst. Vyplývá to ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Jednou z hlavních příčin jsou podle vědců automobily. Podle posledních dat bylo špinavé ovzduší v Evropě v roce 2016 příčinou 400 tisíc předčasných úmrtí.