Zdraví Evropanů se díky čistšímu vzduchu zlepšilo, říká finská studie

Díky omezením spojeným s koronavirem se zlepšila kvalita ovzduší v Evropě a pozitivní dopad na zdraví za jeden měsíc je podle studie helsinského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) tak velký, že počet předčasných úmrtí by se mohl snížit o 11 300. Napsala to agentura Reuters, podle které by zlepšení ovzduší mohlo také předejít vzniku asi šesti tisíc nových případů astmatu u dětí.

Odborníci se shodují na tom, že kvůli špatné kvalitě vzduchu umírají lidé předčasně. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že ročně způsobí znečištěné ovzduší v zemích EU a Británii přibližně 400 tisíc předčasných úmrtí.

Vzduch se výrazně pročistil díky tomu, že poslední měsíc lidé zůstávali doma. Autoři studie zkoumali 21 evropských zemí a vycházeli z toho, jaký by byl pravděpodobný dopad na vznik nemocí nebo jejich zhoršení, kdyby bylo znečištění vzduchu stejně velké jako obvykle.

Jako by Evropa nekouřila

„Změna je srovnatelná s tím, jako kdyby všichni v Evropě přestali na jeden měsíc kouřit,“ říká Lauri Myllyvirta, hlavní analytik helsinského centra. „Naše studie podtrhuje výhody pro zdraví lidí a pozitivní vliv na kvalitu života, čehož lze dosáhnout při dlouhodobém snížení spotřeby fosilních paliv,“ dodává.

Evropané byli podle studie za poslední měsíc (od 26. března do 24. dubna) vystaveni v průměru o 37 procent menšímu množství oxidu dusičitého, který se do vzduchu dostává zejména kvůli silniční dopravě.

Vystavení pevným a kapalným částicím, které vznikají kvůli dopravě, průmyslu nebo vytápění budov uhlím, bylo o 12 procent nižší než obvykle. Česká republika zaznamenala podle tohoto výzkumu jen minimální změnu – ta představovala zlepšení asi o pět procent oproti běžnému stavu:

Snížení emisí v Evropě
Zdroj: CREA

Autoři studie připomněli, že dlouhodobý pobyt v oblastech se znečištěným ovzduším může způsobovat nebo zhoršovat onemocnění plic, srdce, rakovinu nebo cukrovku. Všechna tato onemocnění zároveň zvyšují riziko úmrtí při onemocnění COVID-19.

Ještě výraznější zlepšení zaznamenal stejný institut v Asii. Například výsledky z Pákistánu ukazují na těch největších městech, že tak čisté ovzduší v těchto oblastech nebylo už desítky let:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 14 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...