Zdraví Evropanů se díky čistšímu vzduchu zlepšilo, říká finská studie

Díky omezením spojeným s koronavirem se zlepšila kvalita ovzduší v Evropě a pozitivní dopad na zdraví za jeden měsíc je podle studie helsinského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) tak velký, že počet předčasných úmrtí by se mohl snížit o 11 300. Napsala to agentura Reuters, podle které by zlepšení ovzduší mohlo také předejít vzniku asi šesti tisíc nových případů astmatu u dětí.

Odborníci se shodují na tom, že kvůli špatné kvalitě vzduchu umírají lidé předčasně. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že ročně způsobí znečištěné ovzduší v zemích EU a Británii přibližně 400 tisíc předčasných úmrtí.

Vzduch se výrazně pročistil díky tomu, že poslední měsíc lidé zůstávali doma. Autoři studie zkoumali 21 evropských zemí a vycházeli z toho, jaký by byl pravděpodobný dopad na vznik nemocí nebo jejich zhoršení, kdyby bylo znečištění vzduchu stejně velké jako obvykle.

Jako by Evropa nekouřila

„Změna je srovnatelná s tím, jako kdyby všichni v Evropě přestali na jeden měsíc kouřit,“ říká Lauri Myllyvirta, hlavní analytik helsinského centra. „Naše studie podtrhuje výhody pro zdraví lidí a pozitivní vliv na kvalitu života, čehož lze dosáhnout při dlouhodobém snížení spotřeby fosilních paliv,“ dodává.

Evropané byli podle studie za poslední měsíc (od 26. března do 24. dubna) vystaveni v průměru o 37 procent menšímu množství oxidu dusičitého, který se do vzduchu dostává zejména kvůli silniční dopravě.

Vystavení pevným a kapalným částicím, které vznikají kvůli dopravě, průmyslu nebo vytápění budov uhlím, bylo o 12 procent nižší než obvykle. Česká republika zaznamenala podle tohoto výzkumu jen minimální změnu – ta představovala zlepšení asi o pět procent oproti běžnému stavu:

Snížení emisí v Evropě
Zdroj: CREA

Autoři studie připomněli, že dlouhodobý pobyt v oblastech se znečištěným ovzduším může způsobovat nebo zhoršovat onemocnění plic, srdce, rakovinu nebo cukrovku. Všechna tato onemocnění zároveň zvyšují riziko úmrtí při onemocnění COVID-19.

Ještě výraznější zlepšení zaznamenal stejný institut v Asii. Například výsledky z Pákistánu ukazují na těch největších městech, že tak čisté ovzduší v těchto oblastech nebylo už desítky let:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.