Znečištění vzduchu v Evropě ročně zabije 1200 dětí, poškozuje i ty nenarozené, varuje zpráva EU

Znečištění vzduchu v Evropě ročně způsobí předčasné úmrtí nejméně dvanácti set dětí a dospívajících ve věku do 18 let. Špatná kvalita vzduchu rovněž zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti. Situace se ale zlepšuje s tím, jak se omezuje spotřeba fosilních paliv a škodlivých chemikálií. Ve své zprávě to uvedla v pondělí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

Děti jsou podle agentury ohroženější než dospělí, protože se jejich orgány teprve vyvíjejí a mají slabší imunitní systém. V jejich neprospěch v tomto ohledu hovoří také to, že jsou blíže k zemi, a tedy ke znečištění, které klesá dolů. Děti jsou obecně také fyzicky aktivnější a tráví více času venku. Bezprostředním důsledkem je častější vznik astmatu a alergií i obtíže s dýcháním. EEA proto doporučuje zaměřit preventivní opatření na okolí vzdělávacích zařízení, kde se děti pohybují nejčastěji.

Další zdravotní problém vzniká dokonce ještě před narozením – pokud jsou totiž znečištění vystaveny matky během těhotenství, zvyšuje se pravděpodobnost toho, že budou mít opožděný vývoj a že budou po narození menší a slabší. Některé studie dokonce ukazují i zvýšené riziko potratů.

Stav se zlepšuje, ale pomalu

„Navzdory zlepšením v posledních letech zůstává v mnoha zemích, zejména ve střední a východní Evropě a v Itálii, úroveň různých znečišťujících látek nad limity doporučenými Světovou zdravotnickou organizací (WHO),“ cituje ze zprávy agentura AFP. 

Nejhůře jsou na tom obyvatelé údolí řeky Pád v Itálii, oblasti poblíž uhelných elektráren a mnoha velkých měst. Zpráva navíc nezahrnuje situaci v Británii a na Ukrajině, takže celková situace v Evropě může být ještě horší, poznamenává AFP. Právě Ukrajina totiž podle starších zpráv pro zastaralost svého průmyslu a válečnou situaci patří k nejvíce znečištěným oblastem starého světadílu. 

Podle agentury pro životní prostředí je kromě množství prachových částic stále příliš vysoké také množství ozonu a oxidu dusičitého, píše agentura DPA. Zatímco většinu znečištění se daří snižovat, právě přízemní ozon je výjimkou – zejména kvůli stále vyšším teplotám. Přízemní ozon může vyvolat dýchací potíže, nemoci oběhové soustavy nebo astma. Rovněž způsobuje škodu na úrodě a jako oxidační činidlo narušuje i umělé materiály, povrchy budov a uměleckých předmětů. 

Zpráva zpracovala údaje z 27 členských zemí Evropské unie a Švýcarska, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 22 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...