Znečištění vzduchu v Evropě ročně zabije 1200 dětí, poškozuje i ty nenarozené, varuje zpráva EU

Znečištění vzduchu v Evropě ročně způsobí předčasné úmrtí nejméně dvanácti set dětí a dospívajících ve věku do 18 let. Špatná kvalita vzduchu rovněž zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti. Situace se ale zlepšuje s tím, jak se omezuje spotřeba fosilních paliv a škodlivých chemikálií. Ve své zprávě to uvedla v pondělí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

Děti jsou podle agentury ohroženější než dospělí, protože se jejich orgány teprve vyvíjejí a mají slabší imunitní systém. V jejich neprospěch v tomto ohledu hovoří také to, že jsou blíže k zemi, a tedy ke znečištění, které klesá dolů. Děti jsou obecně také fyzicky aktivnější a tráví více času venku. Bezprostředním důsledkem je častější vznik astmatu a alergií i obtíže s dýcháním. EEA proto doporučuje zaměřit preventivní opatření na okolí vzdělávacích zařízení, kde se děti pohybují nejčastěji.

Další zdravotní problém vzniká dokonce ještě před narozením – pokud jsou totiž znečištění vystaveny matky během těhotenství, zvyšuje se pravděpodobnost toho, že budou mít opožděný vývoj a že budou po narození menší a slabší. Některé studie dokonce ukazují i zvýšené riziko potratů.

Stav se zlepšuje, ale pomalu

„Navzdory zlepšením v posledních letech zůstává v mnoha zemích, zejména ve střední a východní Evropě a v Itálii, úroveň různých znečišťujících látek nad limity doporučenými Světovou zdravotnickou organizací (WHO),“ cituje ze zprávy agentura AFP. 

Nejhůře jsou na tom obyvatelé údolí řeky Pád v Itálii, oblasti poblíž uhelných elektráren a mnoha velkých měst. Zpráva navíc nezahrnuje situaci v Británii a na Ukrajině, takže celková situace v Evropě může být ještě horší, poznamenává AFP. Právě Ukrajina totiž podle starších zpráv pro zastaralost svého průmyslu a válečnou situaci patří k nejvíce znečištěným oblastem starého světadílu. 

Podle agentury pro životní prostředí je kromě množství prachových částic stále příliš vysoké také množství ozonu a oxidu dusičitého, píše agentura DPA. Zatímco většinu znečištění se daří snižovat, právě přízemní ozon je výjimkou – zejména kvůli stále vyšším teplotám. Přízemní ozon může vyvolat dýchací potíže, nemoci oběhové soustavy nebo astma. Rovněž způsobuje škodu na úrodě a jako oxidační činidlo narušuje i umělé materiály, povrchy budov a uměleckých předmětů. 

Zpráva zpracovala údaje z 27 členských zemí Evropské unie a Švýcarska, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 11 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 13 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 15 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 15 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 17 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 17 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled