Znečištění vzduchu v Evropě ročně zabije 1200 dětí, poškozuje i ty nenarozené, varuje zpráva EU

Znečištění vzduchu v Evropě ročně způsobí předčasné úmrtí nejméně dvanácti set dětí a dospívajících ve věku do 18 let. Špatná kvalita vzduchu rovněž zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti. Situace se ale zlepšuje s tím, jak se omezuje spotřeba fosilních paliv a škodlivých chemikálií. Ve své zprávě to uvedla v pondělí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

Děti jsou podle agentury ohroženější než dospělí, protože se jejich orgány teprve vyvíjejí a mají slabší imunitní systém. V jejich neprospěch v tomto ohledu hovoří také to, že jsou blíže k zemi, a tedy ke znečištění, které klesá dolů. Děti jsou obecně také fyzicky aktivnější a tráví více času venku. Bezprostředním důsledkem je častější vznik astmatu a alergií i obtíže s dýcháním. EEA proto doporučuje zaměřit preventivní opatření na okolí vzdělávacích zařízení, kde se děti pohybují nejčastěji.

Další zdravotní problém vzniká dokonce ještě před narozením – pokud jsou totiž znečištění vystaveny matky během těhotenství, zvyšuje se pravděpodobnost toho, že budou mít opožděný vývoj a že budou po narození menší a slabší. Některé studie dokonce ukazují i zvýšené riziko potratů.

Stav se zlepšuje, ale pomalu

„Navzdory zlepšením v posledních letech zůstává v mnoha zemích, zejména ve střední a východní Evropě a v Itálii, úroveň různých znečišťujících látek nad limity doporučenými Světovou zdravotnickou organizací (WHO),“ cituje ze zprávy agentura AFP. 

Nejhůře jsou na tom obyvatelé údolí řeky Pád v Itálii, oblasti poblíž uhelných elektráren a mnoha velkých měst. Zpráva navíc nezahrnuje situaci v Británii a na Ukrajině, takže celková situace v Evropě může být ještě horší, poznamenává AFP. Právě Ukrajina totiž podle starších zpráv pro zastaralost svého průmyslu a válečnou situaci patří k nejvíce znečištěným oblastem starého světadílu. 

Podle agentury pro životní prostředí je kromě množství prachových částic stále příliš vysoké také množství ozonu a oxidu dusičitého, píše agentura DPA. Zatímco většinu znečištění se daří snižovat, právě přízemní ozon je výjimkou – zejména kvůli stále vyšším teplotám. Přízemní ozon může vyvolat dýchací potíže, nemoci oběhové soustavy nebo astma. Rovněž způsobuje škodu na úrodě a jako oxidační činidlo narušuje i umělé materiály, povrchy budov a uměleckých předmětů. 

Zpráva zpracovala údaje z 27 členských zemí Evropské unie a Švýcarska, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 4 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 6 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 7 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 10 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...