Před nezdravou úrovní znečištění přízemním ozonem v jižní Evropě, která by mohla brzy zasáhnout i severozápad kontinentu, varovali vědci z evropské agentury pro sledování atmosféry Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS). Kromě zvýšeného znečištění ozonem podle nich vlna veder v Evropě zhoršuje také rozsah a intenzitu požárů, které nyní sužují Francii, Portugalsko a Španělsko.
V Evropě stoupá znečištění ozonem. Příčinou je vlna veder
Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila limit pro osmihodinovou expozici přízemnímu ozonu na 100 mikrogramů na metr krychlový. V některých místech na jihu Evropy, zejména na Pyrenejském poloostrově a jihu Itálie, tyto hodnoty přesáhly 200 mikrogramů na metr krychlový. Jihovýchodní Anglie, severní Francie a země Beneluxu v současné době zaznamenávají denní koncentrace vyšší než 120 mikrogramů. Vrcholu by měly dosáhnout do 20. července, poté klesnou.
Ozon v Evropě
„Potenciální dopady velmi vysokého znečištění ozonem na lidské zdraví mohou být značné, a to jak z hlediska respiračních, tak srdečně-cévních onemocnění,“ uvedl Mark Parrington z CAMS. „Vyšší hodnoty mohou vést k příznakům, jako jsou bolesti v krku, kašel, bolesti hlavy a zvýšené riziko astmatických záchvatů,“ dodal.
- Za běžných podmínek je ozon plyn, jehož molekuly tvoří tři atomy kyslíku – O3 (běžný kyslík má molekuly dvouatomové – O2). První zmínky o ozonu pochází z konce 18. století, kdy vědci při pokusech s elektrickými výboji ve vlhkém vzduchu zaznamenali štiplavý zápach. Stejnou vůni občas cítili při bouřce.
- Podle typického zápachu dostal i své jméno – ozein znamená v řečtině „páchnout“. Zpočátku byl považován za nový prvek a jeho pravá podstata byla odhalena roku 1865.
Parrington také upozornil na odhady organizace Clean Air Alliance, podle které znečištění ozonem způsobuje zhruba jeden milion úmrtí ročně navíc. Proto je podle Parringtona důležité sledovat tyto hodnoty.
Ozonový problém
Přízemní ozon může ovlivňovat zemědělskou produkci, lidské zdraví i celé ekosystémy. Na jeho vzniku se kromě slunečního záření a dalších látek v ovzduší podílí také oxid dusičitý. Jeho hlavním zdrojem je spalování fosilních paliv.
Znečištění ozonem není jediným problémem v souvislosti s vysokými teplotami. Vedra také podle CAMS zhoršují rozsah a intenzitu lesních požárů, která Copernicus také sleduje. Nejvíce se s nimi v současné době potýká jih Evropy. Suché podmínky a extrémní horko zvyšují jejich riziko a předpovědi evropského modelu ECMWF varují, že velká část západní Evropy je v „extrémním nebezpečí požárů“ a některé oblasti dokonce ve „velmi extrémním nebezpečí“.