Rozpálená Evropa zažívá týden plný teplotních rekordů

Letošní léto je v mnoha částech Evropy a severozápadní Afriky ve znamení horkých vln. Po přechodném ochlazení začátkem července dorazila na Pyrenejský poloostrov už minulý týden druhá velká intenzivní vlna veder. A opět padají teplotní rekordy. V pondělí padl ve Walesu a také na západě a jihozápadě Francie.

V přílivu horkého vzduchu z Afriky, který udržuje tlaková níže západně od Portugalska, šplhají teploty v některých oblastech už týden vysoko nad 35 °C, leckde i nad 40 °C. Například ve španělské Seville zaznamenali deset dnů v řadě s maximem přes 40 °C. Vlna veder představuje značné nebezpečí pro tamní obyvatele, ostatně v souvislosti s horkem je hlášeno už několik stovek úmrtí. A lze čekat, že konečná čísla budou mnohem vyšší.

O intenzitě současné vlny veder vypovídá opětovné překračování nejen měsíčních, ale i absolutních rekordů. Tak například v Andoře padl minulý týden hned dvakrát červencový rekord – ten poslední byl naměřen v sobotu 16. 7. a znovu dosažen v neděli 17. 7., kdy na stanici Borda Vidal teplota vyšplhala na 38,7 °C. Možná se to někomu zdá málo, ale tato stanice leží ve výšce 873 metrů. A k dosažení absolutního andorrského rekordu chybělo jen sedm desetin stupně.

V portugalském městě Pinhão naměřili ve čtvrtek 14. července rovných 47 stupňů. Pokud bude údaj potvrzen, půjde o nový červencový rekord Portugalska a jen čtyři desetiny pod hodnotou absolutního rekordu v zemi. Mnoho staničních absolutních rekordů se minulý týden přepisovalo také ve Španělsku, na některých místech dokonce několikrát, například ve městě Valladolid, kde ve čtvrtek naměřili 41,0 °C, o den později 41,1 °C.

2 minuty
Jihozápad Evropy sužují rozsáhlé požáry
Zdroj: EBU

Noci bez spánku

Rekordně horké jsou i noci, zažít minimum 27,6 °C jako ve městě Segovia znamená bez klimatizace hodně nekvalitní spánek.

Rekordy se přepisovaly i v hlavním městě Madridu, kde na stanici Retiro zaznamenali nejprve nejteplejší noc ze 13. na 14. července (minimum 26,2 °C), a 14. července přes den pak teplota vyrovnala dosavadní staniční rekord 40,7 °C. Je důležité zdůraznit, že Madrid leží také v poměrně vysoké nadmořské výšce kolem 650 metrů a takto teplé noci jsou naprosto mimořádné.


Horký vzduch zasáhl už v pátek také Francii a během víkendu se vydal dál na sever. V sobotu a v neděli padaly desítky měsíčních rekordů a na několika stanicích už i absolutní rekordy.

A horko nekončí – vedra totiž vyvrcholí až v pondělí a úterý. Na mnoha místech lze čekat maxima přes 35 °C, v Paříži 38 nebo 39 °C, v západní a jihozápadní Francii dokonce často přesáhnou i čtyřicítky.

V jižní a jihozápadní Francii padlo v pondělí několik teplotních rekordů. V Brestu bylo 39,3 stupně Celsia, v Nantes 42 a v Biscarrosse 42,6 stupně Celsia, což znamená překonání červnového rekordu 41,7 stupně. Nejhorší byla podle agentury AFP situace v departementu Gironde, kde se z města La Teste-de-Buch v pondělí evakuovaly tisíce lidí a stovky zvířat z místní zoologické zahrady, aby unikli toxickému kouři, který produkuje nedaleký požár.

Britský šok

Asi největší pozdvižení ale horký vzduch způsobil ve Velké Británii. Poprvé v historii vydali tamní meteorologové výstrahu před extrémně vysokými teplotami s nejvyšším, tedy červeným stupněm nebezpečí.

Maximální teploty v pondělí místy přesáhnou 35 °C, ojediněle i 37 °C. V úterý je dokonce podle nejčerstvějších předpovědí poměrně velká pravděpodobnost překročení čtyřicítky – stalo by se tak poprvé v historii, neboť celostátní rekord má hodnotu 38,7 °C a byl dosažen 25. července 2019 v Cambridge. V Londýně se v úterý očekává maximum 38 °C, přičemž dosavadní rekord má hodnotu 38,1 °C (při katastrofální vlně veder 10. srpna 2003). Británie přitom disponuje jedněmi z nejdelších pozorování na světě.

Nejnovější výpočty modelů potvrzují možnost překročení 40 °C ve Velké Británii
Zdroj: Wetterzenttrale.de

Možná ještě trochu více šokující jsou ale očekávaná noční minima – dosud nejvyšší spolehlivě změřená hodnota pochází z Brightonu ze 3. srpna 1990, kdy tam zaznamenali 23,9 °C. Předpovídaná minima v noci na úterý přitom pro Londýn čekají 26 nebo 27 °C.

Téměř jistě tak bude tento národní rekord pokořen, a to nejen v Londýně. Extrémně teplá noc přitom představuje pro lidský organismus další vysokou zátěž, zejména v městských oblastech, které se ochlazují výrazně pomaleji než venkov. Na rozdíl od Španělska navíc nemá drtivá většina domů v Británii klimatizaci, před horkem tak nebude úniku. Pro zajímavost – průměrné denní maximum v červenci se v Londýně pohybuje kolem 24 °C, minimum kolem 14 °C. Dobrou zprávou ale je, že v Británii se ve středu asi o deset stupňů ochladí.

Ve Walesu padl v pondělí teplotní rekord. V Gogerddanu ve středozápadní části země teploměr ukázal 35,3 stupně Celsia, čímž překonal dosavadní rekord 35,2 stupně z roku 1990. Na zemědělské Královské velšské přehlídce museli majitelé chránit opalovacími krémy nejen sebe, ale i prasata, napsal web stanice BBC. Veterinářské organizace vydávají pokyny, jak chránit ve vedrech domácí mazlíčky. 

Evropa hoří

Horké počasí s sebou nese i další negativní jev, a to jsou četné přírodní požáry. Kvůli nim muselo přechodně opustit své domovy už několik desítek tisíc obyvatel, s plameny bojují tisíce hasičů, přesto se jim ne všude daří ohně likvidovat nebo dostat pod kontrolu.

Začátkem nového týdne přitom hlavně ve Francii kvůli přílivu horkého vzduchu riziko požárů ještě stoupne a dosáhnout může velmi extrémní úrovně. Nicméně nepříznivá situace panuje i v dalších částech jižní Evropy od Itálie po Balkán.

Jedním z důvodů je poměrně suchý závěr zimy v kombinaci s nadprůměrně teplým jarem, které urychlilo výpar z půdy.

Vlna veder z jihozápadní a západní Evropy dorazí v úterý a ve středu naplno i do střední Evropy. V Česku se čekají maxima šplhající ojediněle nad 35 °C, v Německu může být zítra a pozítří 38 až 39 °C, vyloučena není ani čtyřicítka. Podobně teplo bude ve druhé polovině týdne také v Maďarsku a na Slovensku – některé modely přitom počítají dokonce s maximy přesahujícími 40 °C. V Česku to zatím vypadá, že nejteplejším dnem týdne bude středa, kdy naměříme až 36, případně 37 °C. Teploty kolem nebo nad tropickou třicítkou vydrží až do soboty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...