Rozpálená Evropa zažívá týden plný teplotních rekordů

Letošní léto je v mnoha částech Evropy a severozápadní Afriky ve znamení horkých vln. Po přechodném ochlazení začátkem července dorazila na Pyrenejský poloostrov už minulý týden druhá velká intenzivní vlna veder. A opět padají teplotní rekordy. V pondělí padl ve Walesu a také na západě a jihozápadě Francie.

V přílivu horkého vzduchu z Afriky, který udržuje tlaková níže západně od Portugalska, šplhají teploty v některých oblastech už týden vysoko nad 35 °C, leckde i nad 40 °C. Například ve španělské Seville zaznamenali deset dnů v řadě s maximem přes 40 °C. Vlna veder představuje značné nebezpečí pro tamní obyvatele, ostatně v souvislosti s horkem je hlášeno už několik stovek úmrtí. A lze čekat, že konečná čísla budou mnohem vyšší.

O intenzitě současné vlny veder vypovídá opětovné překračování nejen měsíčních, ale i absolutních rekordů. Tak například v Andoře padl minulý týden hned dvakrát červencový rekord – ten poslední byl naměřen v sobotu 16. 7. a znovu dosažen v neděli 17. 7., kdy na stanici Borda Vidal teplota vyšplhala na 38,7 °C. Možná se to někomu zdá málo, ale tato stanice leží ve výšce 873 metrů. A k dosažení absolutního andorrského rekordu chybělo jen sedm desetin stupně.

V portugalském městě Pinhão naměřili ve čtvrtek 14. července rovných 47 stupňů. Pokud bude údaj potvrzen, půjde o nový červencový rekord Portugalska a jen čtyři desetiny pod hodnotou absolutního rekordu v zemi. Mnoho staničních absolutních rekordů se minulý týden přepisovalo také ve Španělsku, na některých místech dokonce několikrát, například ve městě Valladolid, kde ve čtvrtek naměřili 41,0 °C, o den později 41,1 °C.

2 minuty
Jihozápad Evropy sužují rozsáhlé požáry
Zdroj: EBU

Noci bez spánku

Rekordně horké jsou i noci, zažít minimum 27,6 °C jako ve městě Segovia znamená bez klimatizace hodně nekvalitní spánek.

Rekordy se přepisovaly i v hlavním městě Madridu, kde na stanici Retiro zaznamenali nejprve nejteplejší noc ze 13. na 14. července (minimum 26,2 °C), a 14. července přes den pak teplota vyrovnala dosavadní staniční rekord 40,7 °C. Je důležité zdůraznit, že Madrid leží také v poměrně vysoké nadmořské výšce kolem 650 metrů a takto teplé noci jsou naprosto mimořádné.


Horký vzduch zasáhl už v pátek také Francii a během víkendu se vydal dál na sever. V sobotu a v neděli padaly desítky měsíčních rekordů a na několika stanicích už i absolutní rekordy.

A horko nekončí – vedra totiž vyvrcholí až v pondělí a úterý. Na mnoha místech lze čekat maxima přes 35 °C, v Paříži 38 nebo 39 °C, v západní a jihozápadní Francii dokonce často přesáhnou i čtyřicítky.

V jižní a jihozápadní Francii padlo v pondělí několik teplotních rekordů. V Brestu bylo 39,3 stupně Celsia, v Nantes 42 a v Biscarrosse 42,6 stupně Celsia, což znamená překonání červnového rekordu 41,7 stupně. Nejhorší byla podle agentury AFP situace v departementu Gironde, kde se z města La Teste-de-Buch v pondělí evakuovaly tisíce lidí a stovky zvířat z místní zoologické zahrady, aby unikli toxickému kouři, který produkuje nedaleký požár.

Britský šok

Asi největší pozdvižení ale horký vzduch způsobil ve Velké Británii. Poprvé v historii vydali tamní meteorologové výstrahu před extrémně vysokými teplotami s nejvyšším, tedy červeným stupněm nebezpečí.

Maximální teploty v pondělí místy přesáhnou 35 °C, ojediněle i 37 °C. V úterý je dokonce podle nejčerstvějších předpovědí poměrně velká pravděpodobnost překročení čtyřicítky – stalo by se tak poprvé v historii, neboť celostátní rekord má hodnotu 38,7 °C a byl dosažen 25. července 2019 v Cambridge. V Londýně se v úterý očekává maximum 38 °C, přičemž dosavadní rekord má hodnotu 38,1 °C (při katastrofální vlně veder 10. srpna 2003). Británie přitom disponuje jedněmi z nejdelších pozorování na světě.

Nejnovější výpočty modelů potvrzují možnost překročení 40 °C ve Velké Británii
Zdroj: Wetterzenttrale.de

Možná ještě trochu více šokující jsou ale očekávaná noční minima – dosud nejvyšší spolehlivě změřená hodnota pochází z Brightonu ze 3. srpna 1990, kdy tam zaznamenali 23,9 °C. Předpovídaná minima v noci na úterý přitom pro Londýn čekají 26 nebo 27 °C.

Téměř jistě tak bude tento národní rekord pokořen, a to nejen v Londýně. Extrémně teplá noc přitom představuje pro lidský organismus další vysokou zátěž, zejména v městských oblastech, které se ochlazují výrazně pomaleji než venkov. Na rozdíl od Španělska navíc nemá drtivá většina domů v Británii klimatizaci, před horkem tak nebude úniku. Pro zajímavost – průměrné denní maximum v červenci se v Londýně pohybuje kolem 24 °C, minimum kolem 14 °C. Dobrou zprávou ale je, že v Británii se ve středu asi o deset stupňů ochladí.

Ve Walesu padl v pondělí teplotní rekord. V Gogerddanu ve středozápadní části země teploměr ukázal 35,3 stupně Celsia, čímž překonal dosavadní rekord 35,2 stupně z roku 1990. Na zemědělské Královské velšské přehlídce museli majitelé chránit opalovacími krémy nejen sebe, ale i prasata, napsal web stanice BBC. Veterinářské organizace vydávají pokyny, jak chránit ve vedrech domácí mazlíčky. 

Evropa hoří

Horké počasí s sebou nese i další negativní jev, a to jsou četné přírodní požáry. Kvůli nim muselo přechodně opustit své domovy už několik desítek tisíc obyvatel, s plameny bojují tisíce hasičů, přesto se jim ne všude daří ohně likvidovat nebo dostat pod kontrolu.

Začátkem nového týdne přitom hlavně ve Francii kvůli přílivu horkého vzduchu riziko požárů ještě stoupne a dosáhnout může velmi extrémní úrovně. Nicméně nepříznivá situace panuje i v dalších částech jižní Evropy od Itálie po Balkán.

Jedním z důvodů je poměrně suchý závěr zimy v kombinaci s nadprůměrně teplým jarem, které urychlilo výpar z půdy.

Vlna veder z jihozápadní a západní Evropy dorazí v úterý a ve středu naplno i do střední Evropy. V Česku se čekají maxima šplhající ojediněle nad 35 °C, v Německu může být zítra a pozítří 38 až 39 °C, vyloučena není ani čtyřicítka. Podobně teplo bude ve druhé polovině týdne také v Maďarsku a na Slovensku – některé modely přitom počítají dokonce s maximy přesahujícími 40 °C. V Česku to zatím vypadá, že nejteplejším dnem týdne bude středa, kdy naměříme až 36, případně 37 °C. Teploty kolem nebo nad tropickou třicítkou vydrží až do soboty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 4 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...