Severní polokouli letos zasáhlo mnoho požárů, hořelo i za polárním kruhem

Severní polokouli naší planety na jaře a na počátku léta zasáhlo mnoho intenzivních požárů. Hořelo i za polárním kruhem na Aljašce, na jihozápadě Spojených států a začátkem léta také v Evropě – ve Španělsku, ve Francii a v Německu. Upozornila na to evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus Atmosphere Monitoring Service neboli CAMS.

Na jaře a na začátku léta byly monitorovány požáry s vysokou intenzitou na severní polokouli, konstatuje ve své zprávě služba Copernicus. Například v americkém státě Nové Mexiko sledovala požáry, které hořely od poloviny dubna a hořely ještě koncem května a začátkem června.

V Evropě služba CAMS monitorovala například rozsáhlý požár ve španělské Andalusii, poblíž pobřeží Costa del Sol, který letos propukl 8. června a kvůli němuž muselo být evakuováno dva tisíce osob z nedalekého města Benahavis. Systém sledoval také řadu dalších případů po celém Španělsku. Požární aktivita na severní polokouli však zatím letos nebyla neobvyklá, uvedl Mark Parrington z CAMS.

Nadprůměr u Aljašky

Každé léto věnují vědci z CAMS zvláštní pozornost požárům v severských lesích a ve vysokých severních zeměpisných šířkách. V prvních červnových týdnech se na Aljašce objevilo více požárů, než kolik činil průměr let 2003 až 2021. To vedlo k přenosu kouře směrem k Severnímu ledovému oceánu.

Údaje o požárech v Arktidě vykazovaly po celý červen typické denní hodnoty, ale CAMS je pozorně sleduje, protože v posledních několika týdnech vzniklo více požárů v Republice Sacha na Sibiři a v Čukotském autonomním okruhu.

„Během letošního léta zatím sledujeme poměrně typické trendy, kromě Nového Mexika a Aljašky,“ konstatuje expert na požáry Parrington. Upozorňuje však na zvýšenou hořlavost vegetace, a tím i na zvýšené riziko rozsáhlých požárů, jejichž skutečný výskyt a rozsah je obtížné předvídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...