Severní polokouli letos zasáhlo mnoho požárů, hořelo i za polárním kruhem

Severní polokouli naší planety na jaře a na počátku léta zasáhlo mnoho intenzivních požárů. Hořelo i za polárním kruhem na Aljašce, na jihozápadě Spojených států a začátkem léta také v Evropě – ve Španělsku, ve Francii a v Německu. Upozornila na to evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus Atmosphere Monitoring Service neboli CAMS.

Na jaře a na začátku léta byly monitorovány požáry s vysokou intenzitou na severní polokouli, konstatuje ve své zprávě služba Copernicus. Například v americkém státě Nové Mexiko sledovala požáry, které hořely od poloviny dubna a hořely ještě koncem května a začátkem června.

V Evropě služba CAMS monitorovala například rozsáhlý požár ve španělské Andalusii, poblíž pobřeží Costa del Sol, který letos propukl 8. června a kvůli němuž muselo být evakuováno dva tisíce osob z nedalekého města Benahavis. Systém sledoval také řadu dalších případů po celém Španělsku. Požární aktivita na severní polokouli však zatím letos nebyla neobvyklá, uvedl Mark Parrington z CAMS.

Nadprůměr u Aljašky

Každé léto věnují vědci z CAMS zvláštní pozornost požárům v severských lesích a ve vysokých severních zeměpisných šířkách. V prvních červnových týdnech se na Aljašce objevilo více požárů, než kolik činil průměr let 2003 až 2021. To vedlo k přenosu kouře směrem k Severnímu ledovému oceánu.

Údaje o požárech v Arktidě vykazovaly po celý červen typické denní hodnoty, ale CAMS je pozorně sleduje, protože v posledních několika týdnech vzniklo více požárů v Republice Sacha na Sibiři a v Čukotském autonomním okruhu.

„Během letošního léta zatím sledujeme poměrně typické trendy, kromě Nového Mexika a Aljašky,“ konstatuje expert na požáry Parrington. Upozorňuje však na zvýšenou hořlavost vegetace, a tím i na zvýšené riziko rozsáhlých požárů, jejichž skutečný výskyt a rozsah je obtížné předvídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 3 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...