Současná vlna veder spolu s těmi předchozími i očekávanými může ekonomiky jednotlivých zemí připravit o miliardy eur, píše ve své analýze francouzský server BFM TV. Se stoupající teplotou klesá produktivita a efektivita práce, lidé mění své návyky a snižují spotřebu některých výrobků, včetně masa nebo čokolády. Jiné oblasti hospodářství si naopak polepší, roste spotřeba energie díky častému používání klimatizace.
Vlna veder může ekonomiky připravit o miliardy, lidé méně nakupují i pracují
Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že v letech 1980 až 2020 extrémní výkyvy počasí způsobily dvaatřiceti evropským státům ztráty 450 až 520 miliard eur (11 až 12,7 bilionu korun). Jen zhruba čtvrtina až třetina těchto ztrát byla kryta pojištěním.
Vedra v roce 2003 srazila hospodářský růst Francie o jednu až dvě desetiny procentního bodu. Tehdy ovšem extrémně vysoké teploty panovaly dva týdny, zatímco letos má za sebou země nejteplejší květen ve své historii, druhý nejparnější červen od roku 1947 a červenec zatím vypadá také velmi nadprůměrně.
Právě rok 2003 znamenal ve Francii zlom v přístupu k vlnám vedra. Během horkého léta, kdy se teploty poměrně často pohybovaly nad čtyřiceti stupni a nemocnice sháněly ventilátory pro ochlazování pacientů, tam zemřelo na devatenáct tisíc lidí a po celé Evropě to bylo na sedmdesát tisíc úmrtí spojených s horkem. Francie se po osudném létě začala problematikou intenzivně zabývat.
Vliv mají změny klimatu
Podle ministerstva obchodu Spojených států reaguje sedmdesát procent hospodářství na změny počasí. Změny klimatu tedy ovlivňují většinu činností, píše BFM TV.
Mezinárodní organizace práce (ILO) odhaduje, že pokud stoupne teplota nad třiatřicet stupňů, propadne se produktivita a efektivita práce zaměstnanců na polovinu. Největší vliv mají vysoké teploty ve stavebnictví, dopravě, zemědělství a lesnictví. Do roku 2030 by mohl počet odpracovaných hodin klesat o více než dvě procenta ročně, což by odpovídalo osmdesáti milionům pracovních míst na plný úvazek. V jihovýchodní Asii a Africe by to mohlo být až pět procent ročně. Teploty by mohly být tak vysoké, že lidé budou pracovat pomaleji nebo nebudou jistou část dne moci pracovat vůbec, vysvětluje ILO.
Vedro má také tendenci brzdit spotřebu lidí, při vlně horka v srpnu 2003 klesla ve Francii téměř o tři procenta. Při vysokých teplotách lidé méně nakupují oblečení a potraviny, nejčastěji maso, čokoládu a čerstvé ovoce a zeleninu, jejichž cena rapidně stoupá, píše BFM TV.
Extrémní počasí zatěžuje také zdravotnictví, je více úmrtí, rostou náklady na lékařskou péči. Loni kvůli vedrům zemřelo ve Francii 204 seniorů, píše server Ouest France. Lidé při vyšších teplotách i kvůli různým omezením méně cestují, což snižuje jejich kvalitu života. Finanční dopad na zdravotnictví nelze podle BFM TV vyčíslit, ale zařízení i personál jsou po dvou pandemických letech méně odolné než dřív.
