Západoevropané zažívají v posledních letech početnější vlny veder, než je pro oblast obvyklé. Téměř každé léto západní část kontinentu sužuje období úmorně vysokých teplot, které mohou být pro některé obyvatele i smrtelně nebezpečné. Letos některé regiony trápila intenzivní vedra ještě před začátkem léta. Nová studie teď ukázala, že Evropa se zahřívá rychleji než mnoho jiných rizikových částí světa, včetně západního pobřeží Spojených států, uvádí The New York Times.
Globální oteplování přispívá ke zhoršování teplotních vln všude na světě. Důvod je jednoduchý, vycházejí totiž z vyšší základní teploty než kdykoli předtím. Od konce devatenáctého století, tedy počátku rozmachu emisí oxidu uhličitého, který otepluje planetu, se průměrná globální teplota zvýšila přibližně o 1,1 stupně Celsia.
Tryskové poudění
Studie, která na začátku července vyšla v časopise Nature Communications, odhalila souvislost mezi vlnami veder a stavem tryskového proudění. Jev, v angličtině známý jako jet stream, který se v atmosféře vyskytuje v asi desetikilometrové výšce, je proudění vzduchu ve směru ze západu na východ ve středních zeměpisných šířkách.
- Tryskové proudění neboli jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Může mít značnou rychlost – až 700 km/h. Vyskytuje se v prostoru tvaru přibližně trubice podél rovnoběžek, která bývá navíc meandrovitě zvlněná ve směru od jihu k severu. Tryskové proudění je vyvoláno například rozdílem teplot v rozdílných zeměpisných šířkách. Proudění bylo objeveno letci během druhé světové války. Tryskové proudění má značný význam v letecké dopravě, respektive letectví, protože usnadňuje let a snižuje náklady na množství spotřebovaného paliva – to platí při letu po směru tryskového proudění. Pokud letadlo letí proti tryskovému proudění, pak se zvyšuje spotřeba a roste čas potřebný k přepravě.
- Silnější polární tryskové proudění se nachází kolem 50° zeměpisné šířky ve výškách 7 až 12 kilometrů, je zpravidla značně souvislé ve všech zeměpisných délkách. Subtropické tryskové proudění se nachází kolem 30° zeměpisné šířky, vzhledem k vyšší troposféře v těchto šířkách se nachází ve výškách 10 až 16 kilometrů, a je slabší a méně souvislé.
Někdy se tryskové proudění rozdělí na dvě části. Vlny veder pak mohou vznikat v oblastech slabých větrů a vysokého tlaku vzduchu známých jako atmosférické blokování, mezi severní a jižní stranou tryskového proudění.
Vědci zjistili, že tyto případy „dvojitého proudění“ jsou stále častější, trvají déle a že tyto změny vysvětlují změny ve vlnách veder.
Nedostatek informací
Není zcela jasné, co způsobuje rozdělení tryskového proudění, uvedla vedoucí vědecká pracovnice Postupimského institutu pro výzkum klimatu v Německu a hlavní autorka studie Efi Rousiová.
Podle ní je možné, že se atmosférické blokování vyvinulo samo o sobě, a způsobilo tak rozdělení tryskového proudění, nebo by to mohlo být naopak, že se tryskové proudění rozdělí z jiných důvodů, a to způsobí blokace. „Nevíme zatím přesně, co je spouštěčem,“ dodala Rousiová.
