Karanténní opatření proti šíření nového typu koronaviru v Evropě způsobila v březnu a dubnu významný pokles koncentrace oxidu dusičitého (NO2) v ovzduší v hustě osídlených a průmyslových oblastech. Uvedla to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Z dat vyplývá, že koncentrace škodlivého plynu klesla nejvíce v první fázi přísných karanténních opatření na jihu Evropy, a to o 40 až 50 procent. Konkrétně šlo o Španělsko, Itálii a Francii.
Červencové a srpnové údaje naznačují, že koncentrace oxidu dusičitého byly stále o deset až dvacet procent nižší než v období před vypuknutím pandemie covidu-19.
„Karanténní opatření zavedená v Berlíně vedla k poklesu o dvacet procent, s malými zaznamenanými variacemi až do srpna 2020. Ve východní Evropě je dopad opatření obecně méně dramatický než na jihu Evropy a ve Francii,“ podotkl vědec Bas Mijling z nizozemského meteorologického úřadu KNMI.
Data o znečištění ukazují, jak lidé žijí
Pokles koncentrace oxidu dusičitého EEA přičítá hlavně faktu, že největší producenti škodlivého plynu – automobily, továrny či elektrárny – ho v tomto období vyprodukovali méně. V červenci a srpnu se koncentrace NO2 vrátila blíže ke svým normálním hodnotám s výjimkou velkých měst, kde se lidé ještě plně nenavrátili ke všem svým aktivitám.
Informace Evropské agentury pro životní prostředí vycházejí z dat satelitu evropské služby Copernicus, která monitoruje změny klimatu. Vědci z nizozemského meteorologického úřadu KNMI a Belgického institutu vesmírné aeronomie satelitní data z družice použili společně se záznamy získanými měřeními na zemi.
Minulý týden EEA vydala zprávu, ve které uvádí, že kvalita životního prostředí má nepříznivé dopady zejména na zdraví chudých lidí. Chudí lidé podle dokumentu mimo jiné častěji žijí v místech se znečištěným vzduchem, který v Evropě způsobuje ročně asi 400 000 předčasných úmrtí.
Čím škodí oxid dusičitý
Oxid dusičitý má na lidskou společnost negativní vliv rovnou několika způsoby. Je jedním z faktorů, který má vliv na vznik kyselých dešťů; ty poškozují nejen tak životní prostředí (typicky lesy), ale také stavby nebo památky.
Vysoká koncentrace oxidu dusičitého poškozuje i lidské zdraví. Dráždí dýchací cesty, způsobuje záněty dýchacích cest od lehkých forem až po edémy plic a některé výzkumy předpokládají i jeho vliv na vznik rakoviny a poškození DNA.
