Pobyt na špatném vzduchu může u seniorů zhoršovat depresi, naznačil výzkum

U žen starších osmdesáti let, které dlouhodobě pobývaly v oblastech s velmi znečištěným ovzduším, zaznamenali vědci závažnější projevy deprese. To by přitom podle nich mohlo mít souvislost také se zhoršením paměti. O nových poznatcích informoval Journal of the American Geriatrics Society.

Dlouhodobý pobyt v místech se znečištěným ovzduším vědci spojují s celou řadou zdravotních rizik. Například letošní zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozornila, že v roce 2012 špatný vzduch spoluzavinil jenom v Evropě zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí. Řada studií dává znečištění ovzduší do souvislosti také s větší smrtností na covid-19. 

Nyní se vědci z Univerzity Jižní Kalifornie zaměřili na to, jestli má tento celosvětový problém také vliv na průběh depresí u starších lidí. Došli přitom k závěru, že dlouhodobé vystavení oxidu dusičitému a pevným částicím v ozvduší je spojené s mírným zhoršením příznaků deprese.

Negativní dopady na paměť

Výsledky také ukázaly, že tento těžší průběh depresí by mohl souviset také se zhrošením paměti, a to i více než deset let po dlouhodobém pobytu na špatném vzduchu.

„Jedná se o první studii, která naznačila, jak znečištění ovzduší ovlivňuje projevy deprese,“ uvedl podle serveru EurekAlert! hlavní autor studie Andrew Petkus.

„Víme, že vystavení látkám, které znečišťují ovzduší, v pozdních fázích života urychluje stárnutí mozku a zvyšuje riziko vzniku demence,“ poznamenal jeho kolega Ťiou-čch' Čchen.

„Naše nové poznatky ale ukazují, že nejstarší skupina populace může na tuto neurotoxicitu reagovat jinak, než jsme předpokládali,“ dodal. Podle autorů je potřeba toto téma podrobněji prozkoumat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.