Pobyt na špatném vzduchu může u seniorů zhoršovat depresi, naznačil výzkum

U žen starších osmdesáti let, které dlouhodobě pobývaly v oblastech s velmi znečištěným ovzduším, zaznamenali vědci závažnější projevy deprese. To by přitom podle nich mohlo mít souvislost také se zhoršením paměti. O nových poznatcích informoval Journal of the American Geriatrics Society.

Dlouhodobý pobyt v místech se znečištěným ovzduším vědci spojují s celou řadou zdravotních rizik. Například letošní zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozornila, že v roce 2012 špatný vzduch spoluzavinil jenom v Evropě zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí. Řada studií dává znečištění ovzduší do souvislosti také s větší smrtností na covid-19. 

Nyní se vědci z Univerzity Jižní Kalifornie zaměřili na to, jestli má tento celosvětový problém také vliv na průběh depresí u starších lidí. Došli přitom k závěru, že dlouhodobé vystavení oxidu dusičitému a pevným částicím v ozvduší je spojené s mírným zhoršením příznaků deprese.

Negativní dopady na paměť

Výsledky také ukázaly, že tento těžší průběh depresí by mohl souviset také se zhrošením paměti, a to i více než deset let po dlouhodobém pobytu na špatném vzduchu.

„Jedná se o první studii, která naznačila, jak znečištění ovzduší ovlivňuje projevy deprese,“ uvedl podle serveru EurekAlert! hlavní autor studie Andrew Petkus.

„Víme, že vystavení látkám, které znečišťují ovzduší, v pozdních fázích života urychluje stárnutí mozku a zvyšuje riziko vzniku demence,“ poznamenal jeho kolega Ťiou-čch' Čchen.

„Naše nové poznatky ale ukazují, že nejstarší skupina populace může na tuto neurotoxicitu reagovat jinak, než jsme předpokládali,“ dodal. Podle autorů je potřeba toto téma podrobněji prozkoumat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 15 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...