Pobyt na špatném vzduchu může u seniorů zhoršovat depresi, naznačil výzkum

U žen starších osmdesáti let, které dlouhodobě pobývaly v oblastech s velmi znečištěným ovzduším, zaznamenali vědci závažnější projevy deprese. To by přitom podle nich mohlo mít souvislost také se zhoršením paměti. O nových poznatcích informoval Journal of the American Geriatrics Society.

Dlouhodobý pobyt v místech se znečištěným ovzduším vědci spojují s celou řadou zdravotních rizik. Například letošní zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozornila, že v roce 2012 špatný vzduch spoluzavinil jenom v Evropě zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí. Řada studií dává znečištění ovzduší do souvislosti také s větší smrtností na covid-19. 

Nyní se vědci z Univerzity Jižní Kalifornie zaměřili na to, jestli má tento celosvětový problém také vliv na průběh depresí u starších lidí. Došli přitom k závěru, že dlouhodobé vystavení oxidu dusičitému a pevným částicím v ozvduší je spojené s mírným zhoršením příznaků deprese.

Negativní dopady na paměť

Výsledky také ukázaly, že tento těžší průběh depresí by mohl souviset také se zhrošením paměti, a to i více než deset let po dlouhodobém pobytu na špatném vzduchu.

„Jedná se o první studii, která naznačila, jak znečištění ovzduší ovlivňuje projevy deprese,“ uvedl podle serveru EurekAlert! hlavní autor studie Andrew Petkus.

„Víme, že vystavení látkám, které znečišťují ovzduší, v pozdních fázích života urychluje stárnutí mozku a zvyšuje riziko vzniku demence,“ poznamenal jeho kolega Ťiou-čch' Čchen.

„Naše nové poznatky ale ukazují, že nejstarší skupina populace může na tuto neurotoxicitu reagovat jinak, než jsme předpokládali,“ dodal. Podle autorů je potřeba toto téma podrobněji prozkoumat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 11 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 14 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 14 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 16 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 18 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...