Studie: K téměř třetině úmrtí na covid-19 v Česku přispělo nezdravé ovzduší

Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi výrazně liší. Nejvyšší procenta vykazují Česká republika a další země ve střední Evropě, nejnižší naopak Austrálie nebo Nový Zéland.

Autoři studie, která prošla recenzním řízením, poukazují na souvislost mezi nezdravým ovzduším a úmrtností pacientů s nemocí covid-19. „Znečištění ovzduší poškozuje plíce a zvyšuje aktivitu receptoru ACE-2, což vede k vyššímu vstřebávání viru,“ uvádí spoluautor studie Thomas Munzel z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči.

Největší úmrtnost je ve znečištěných zemích

Studie uvádí několik souvislostí, jež potvrzují její závěry. V Číně byl vliv znečištění ovzduší na úmrtnost pacientů s covidem-19 prokázán, tvrdí studie. Poukazuje také na to, že vysokou míru znečištění a vysoký výskyt jemných prachových částic vykazuje dlouhodobě také Pádská nížina, kde se nachází Lombardie. V první vlně epidemie koronaviru právě tento italský region vykazoval vysokou úmrtnost pacientů s covidem-19.

Odhadovaný podíl znečištění na úmrtnosti na Covid-19 (v procentech). Horní graf ukazuje vliv znečištění ze všech civilizačních zdrojů, dolní graf jen vliv fosilních paliv. Čím zmavší barva, tím větší je podíl.
Zdroj: Oxford Press

Podle odhadů vypracovaných profesorem Josem Lelieveldem z Ústavu Maxe Plancka pro chemii znečištění ovzduší a emise způsobené lidskými aktivitami přispěly celosvětově k 15 procentům úmrtí pacientů s covidem-19. Nejvyšší míru mezi sledovanými zeměmi vykazuje Česká republika s 29 procenty.

Podobná procenta ale vykazují i okolní země, například Polsko (28 procent), Slovensko a Rakousko (obě 27 procent) či Německo (26 procent). Nejnižší odhady studie uvádí u Izraele (6 procent), Austrálie (3 procenta) a Nového Zélandu (1 procento).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...