Studie: K téměř třetině úmrtí na covid-19 v Česku přispělo nezdravé ovzduší

Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi výrazně liší. Nejvyšší procenta vykazují Česká republika a další země ve střední Evropě, nejnižší naopak Austrálie nebo Nový Zéland.

Autoři studie, která prošla recenzním řízením, poukazují na souvislost mezi nezdravým ovzduším a úmrtností pacientů s nemocí covid-19. „Znečištění ovzduší poškozuje plíce a zvyšuje aktivitu receptoru ACE-2, což vede k vyššímu vstřebávání viru,“ uvádí spoluautor studie Thomas Munzel z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči.

Největší úmrtnost je ve znečištěných zemích

Studie uvádí několik souvislostí, jež potvrzují její závěry. V Číně byl vliv znečištění ovzduší na úmrtnost pacientů s covidem-19 prokázán, tvrdí studie. Poukazuje také na to, že vysokou míru znečištění a vysoký výskyt jemných prachových částic vykazuje dlouhodobě také Pádská nížina, kde se nachází Lombardie. V první vlně epidemie koronaviru právě tento italský region vykazoval vysokou úmrtnost pacientů s covidem-19.

Odhadovaný podíl znečištění na úmrtnosti na Covid-19 (v procentech). Horní graf ukazuje vliv znečištění ze všech civilizačních zdrojů, dolní graf jen vliv fosilních paliv. Čím zmavší barva, tím větší je podíl.
Zdroj: Oxford Press

Podle odhadů vypracovaných profesorem Josem Lelieveldem z Ústavu Maxe Plancka pro chemii znečištění ovzduší a emise způsobené lidskými aktivitami přispěly celosvětově k 15 procentům úmrtí pacientů s covidem-19. Nejvyšší míru mezi sledovanými zeměmi vykazuje Česká republika s 29 procenty.

Podobná procenta ale vykazují i okolní země, například Polsko (28 procent), Slovensko a Rakousko (obě 27 procent) či Německo (26 procent). Nejnižší odhady studie uvádí u Izraele (6 procent), Austrálie (3 procenta) a Nového Zélandu (1 procento).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...