Studie: K téměř třetině úmrtí na covid-19 v Česku přispělo nezdravé ovzduší

Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi výrazně liší. Nejvyšší procenta vykazují Česká republika a další země ve střední Evropě, nejnižší naopak Austrálie nebo Nový Zéland.

Autoři studie, která prošla recenzním řízením, poukazují na souvislost mezi nezdravým ovzduším a úmrtností pacientů s nemocí covid-19. „Znečištění ovzduší poškozuje plíce a zvyšuje aktivitu receptoru ACE-2, což vede k vyššímu vstřebávání viru,“ uvádí spoluautor studie Thomas Munzel z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči.

Největší úmrtnost je ve znečištěných zemích

Studie uvádí několik souvislostí, jež potvrzují její závěry. V Číně byl vliv znečištění ovzduší na úmrtnost pacientů s covidem-19 prokázán, tvrdí studie. Poukazuje také na to, že vysokou míru znečištění a vysoký výskyt jemných prachových částic vykazuje dlouhodobě také Pádská nížina, kde se nachází Lombardie. V první vlně epidemie koronaviru právě tento italský region vykazoval vysokou úmrtnost pacientů s covidem-19.

Odhadovaný podíl znečištění na úmrtnosti na Covid-19 (v procentech). Horní graf ukazuje vliv znečištění ze všech civilizačních zdrojů, dolní graf jen vliv fosilních paliv. Čím zmavší barva, tím větší je podíl.
Zdroj: Oxford Press

Podle odhadů vypracovaných profesorem Josem Lelieveldem z Ústavu Maxe Plancka pro chemii znečištění ovzduší a emise způsobené lidskými aktivitami přispěly celosvětově k 15 procentům úmrtí pacientů s covidem-19. Nejvyšší míru mezi sledovanými zeměmi vykazuje Česká republika s 29 procenty.

Podobná procenta ale vykazují i okolní země, například Polsko (28 procent), Slovensko a Rakousko (obě 27 procent) či Německo (26 procent). Nejnižší odhady studie uvádí u Izraele (6 procent), Austrálie (3 procenta) a Nového Zélandu (1 procento).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 22 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...