Znečištění vzduchu se v EU snižuje pomalu, upozorňuje agentura. Jen v roce 2016 mohlo za statisíce úmrtí

Země Evropské unie se potýkají se znečištěným ovzduším, nejhůře jsou na tom obyvatelé velkých měst. Vyplývá to ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Jednou z hlavních příčin jsou podle vědců automobily. Podle posledních dat bylo špinavé ovzduší v Evropě v roce 2016 příčinou 400 tisíc předčasných úmrtí.

„Znečištění vzduchu je v současné době největším rizikem pro zdraví lidí,“ píše se v dokumentu. Jeho autor Alberto González Ortiz uvedl, že počet nebezpečných částic v ovzduší evropských měst se sice snížil, neklesá ale podle něj dostatečně rychle.

„Ještě jsme nedosáhli standardů Evropské unie a samozřejmě jsme ještě vzdáleni standardům Světové zdravotnické organizace (WHO),“ dodal Ortiz. Vědci připravili také vizualizaci, kde je dobře vidět, jaké části kontinentu jsou znečištěné nejvíc.

Unijní předpisy v současnosti požadují, aby členské státy vyhodnocovaly různé ukazatele úrovně znečištění ovzduší, především v městských oblastech, a podnikly opatření, pokud jsou příslušné meze překročeny.

Problematická auta

Předloni například 16 z 28 zemí EU – mezi nimi Francie, Belgie, Nizozemsko, Španělsko, Německo a Velká Británie – nahlásily minimálně jeden případ vyšší koncentrace oxidu dusičitého, než je celounijní průměr za rok. Tato škodlivina se do atmosféry uvolňuje například z výfuků aut a působí potíže hlavně v městských aglomeracích.

Důležité pro zlepšení kvality městského vzduchu je tedy podle Ortize omezení počtu aut. „Když bojujeme proti znečištění vzduchu, bojujeme zároveň proti změnám klimatu a proti hluku a za zdravější životní styl, čímž získají všichni,“ uvedl Ortiz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 11 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 14 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 14 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 16 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 18 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...