Automobilka BMW začala využívat humanoida

Automobilka BMW poprvé využila při výrobě automobilů v jednom ze svých závodů robota podobného lidem. Humanoidní robot Figure 02 v americkém závodě ve Spartanburgu po dobu několika týdnů úspěšně umisťoval plechové díly při výrobě karoserií. Informovala o tom automobilka na svém blogu.

„Vývoj v oblasti robotiky je velmi slibný. Pomocí předběžného testovacího provozu nyní zkoumáme možnosti využití humanoidních robotů ve výrobě,“ řekl výrobní ředitel automobilky Milan Nedeljković. Robot má v závodě ulehčit zaměstnancům od ergonomicky nepohodlných a únavných úkolů.

Pro daný výrobní krok je podle BMW vyžadována hmatová schopnost. Figure 02 dokáže chodit a s milimetrovou přesností samostatně umisťovat různé složité díly za pomoci dvou rukou, které jsou velké jako u člověka. Hodí se pro fyzicky náročné, únavné nebo nebezpečné úkoly. BMW a kalifornský výrobce robotů Figure jej nyní chtějí připravit pro další nasazení a dále rozvíjet.

Není to poprvé, co BMW v rámci zvýšení efektivity výroby a digitalizace zkouší využívání robotů. V květnu v závodě v Hams Hall v Británii použila firma robotického psa vyvinutého společností Boston Dynamics SpOTTO, aby prováděl několik údržbářských výkonů.

Humanoidní roboti jako další krok v AI

Až doposud se humanoidní roboti nevyužívali; robotizace sice probíhala desítky let, ale autonomní stroje neměly lidské tvary. Hlavním důvodem je fakt, že lidské tvary jsou výhodné na univerzální pohyby, ale pro specializované pohyby například na montážní lince bohatě stačí méně humanoidní tvary.

A až donedávna neexistovaly programy, které by byly schopné dát univerzálně vhodným tvarům využití. Pro existující software bylo prakticky nemožné, aby si osvojili široké spektrum odlišných činností. To se teď ale mění s příchodem pokročilejších umělých inteligencí. Ty se totiž umí učit podobně jako lidé a mohou být mnohem univerzálnější než starší generace strojů.

Během posledních několika let projevily zájem o roboty s těly podobnými těm lidským velké korporace, jež do umělých inteligencí masivně investují. Pozornost vzbudily zejména úspěchy společnosti NVIDIA, tahouna v čipech, které umělé inteligence pohánějí:

Velmi univerzální a dobře hodnocený je i robot Armar-6, který vznikl na německé univerzitě v Karlsruhe:

A nedávno představila novou vylepšenou verzi svého humanoida Atlas i společnost Boston Dynamics. Ten by měl umět už brzy pomáhat řemeslníkům v celé řadě technických oborů:

Zatímco předchozí roboti se zaměřují na v podstatě tovární využití, objevují se už i stroje, které by měly primárně interagovat s lidmi. Například hranatý barman Kime V3:

Zajímavou specializací může být OcenOne vznikající na Stanfordově univerzitě ve Spojených státech. Měl by umožnit zjednodušení práce pod vodní hladinou, zejména v rizikovém prostředí, jako jsou ropné vrty nebo práce na hlubokomořských kabelech.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 13 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 18 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 18 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...