Na Bulovce pomáhá s testy na koronavirus Pipeťák. Robot jich zvládne i sedm set denně

Nahrávám video

Nemocnice na Bulovce v Praze otestovala od 6. března přes devět tisíc vzorků na přítomnost nemoci na COVID-19. V laboratořích pracují dva šestičlenné týmy, které se nepotkají. Pomáhá jim i stroj z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Novinářům to řekla Elka Nyčová z oddělení klinické mikrobiologie. Pozitivní výsledek měla z testovaných vzorků asi desetina. Mezi všemi více než 146 tisíci vzorky otestovanými v celé zemi je podíl pozitivních záchytů podle ministerstva zdravotnictví 4,6 procenta – a od vypuknutí pandemie postupně klesá.

Bulovka byla mezi prvními laboratořemi v Česku, které začaly po laboratoři Státního zdravotního ústavu vzorky na přítomnost koronaviru testovat. Za nejvytíženější den tamní zdravotníci otestovali 670 vzorků, běžně jich dělají kolem tří až čtyř stovek. Pracují každý den od šesté ranní do osmi večer.

Otestovat vzorek z výtěru z krku trvá zhruba šest hodin. Každý potřebuje ruku odborníka třináctkrát, mezitím pracují různé chemikálie nebo stroje. „Robot výrazně usnadnil jeden krok. Ve chvíli, kdy jsou vzorky zapsané a vyizolované, je k nim třeba přidat chemikálie potřebné k detekci virové RNA. Výrazně snížil riziko chyby při ručním pipetování,“ vysvětlila Lenka Richterová ze stejného oddělení. Robotická ruka podle ní není rychlejší než člověk, ale neunaví se. Laboranti se tak díky ní mohou soustředit na jiné části procesu.

Připravit stroj přezdívaný Pipeťák pro používání v nemocnici trvalo asi dva týdny. „Postavili jsme stroj, který se vlastně na tu věc úplně nehodí. Není to zdaleka to nejlepší, ale mohlo to být rychle,“ doplnil Václav Hlaváč z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) při ČVUT. Robot dokáže za den zpracovat až sedm stovek testů.

Pipeťák se nezastaví

Stroj pomáhá asi dva týdny, nemocnice testuje od 6. března. „Bohužel na začátku vyšetřování byly problémy s nedostatkem odběrových výběrovek, to se řešilo několik dní,“ uvedla Nyčová. Nemocnice se tak podle ní nespoléhá na jeden test a související testovací sady a chemikálie, ale má jich v zásobě několik různých. Přesto nejde se předzásobit na více než tři nebo čtyři dny. Přes Velikonoce podle ní počet zájemců o testování klesl, teď zase pomalu stoupá.

V rámci zhruba devíti tisíců vzorků, které nemocnice do úterý otestovala, bylo reálně otestováno asi 7800 osob. Zhruba 3200 vzorků odebrali zdravotníci ze sanitek, které za pacienty jezdily domů. Celkem spolu s odběrovým kontejnerem, kam lidé s podezřením docházejí sami, jich bylo necelých 6800. Nemocnice testovala také zhruba 1900 lidí, kteří leželi na jejich odděleních nebo v dalších zdravotnických zařízeních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 9 mminutami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 1 hhodinou

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 2 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.