Obecná umělá inteligence tu bude do pěti let, věří šéf společnosti Nvidia

Obecná umělá inteligence (AGI) by mohla přijít do pěti let. Na ekonomickém fóru pořádaném na Stanfordově univerzitě to v pátek řekl šéf americké společnosti Nvidia Jensen Huang. Odpovídal tím na otázku, jak dlouho bude trvat, než se podaří vytvořit počítače, které budou myslet jako lidé, informovala agentura Reuters. Nvidia je předním světovým výrobcem čipů pro odvětví umělé inteligence (AI).

„Kdybych dal umělé inteligenci úplně všechny testy, jaké si jen dokážete představit, když vytvoříte seznam testů a předložíte je počítačovému odvětví, tipnul bych si, že za pět let si u každého z nich povedeme dobře,“ řekl Huang.

O AGI se často mluví jako umělé inteligenci, která má schopnost chápat, učit se a používat znalosti v široké škále úkolů, a funguje tak velmi podobně jako lidský mozek. Mnohdy se týmž výrazem ale označuje i teoretická AI, která je schopná vnímat sama sebe, nebo umělá inteligence, která dokáže udělat cokoliv. Pod tento pojem se toho schová zkrátka až příliš mnoho –⁠ a není divu, že například Wikipedie má definici značně obecnou, když uvádí, že AGI je „hypotetický typ inteligentního agenta, který by se mohl naučit plnit jakýkoli intelektuální úkol, který mohou plnit lidé nebo zvířata“.

Charta společnosti OpenAI zase popisuje AGI jako soubor „vysoce autonomních systémů, které překonávají člověka ve většině ekonomicky hodnotných činností“. A odborník na umělou inteligenci a zakladatel společnosti Geometric Intelligence Gary Marcus ji po svém definoval jako „jakoukoli inteligenci, která je flexibilní a obecná, s vynalézavostí a spolehlivostí srovnatelnou s lidskou inteligencí (nebo ji převyšující)“.

Podle Huanga odpověď na otázku, co je AGI, do značné míry závisí na tom, jak se definuje cíl. Jestliže to má být schopnost úspěšně absolvovat testy, jimiž v různých oblastech musejí projít lidé, pak se obecná umělá inteligence podle něj objeví už brzy.

V současné době AI zvládá testy, jako jsou například advokátní zkoušky, ale stále má problémy se specializovanými lékařskými testy z oborů, jako je třeba gastroenterologie. Huang nicméně uvedl, že do pěti let by AI měla být schopna projít i kterýmkoli z nich.

Umělá inteligence podobná lidské mysli

Podle jiných definic však dosažení AGI může podle Huanga trvat mnohem déle. Vědci se totiž neshodují na tom, jak popsat fungování lidské mysli. „Z pohledu inženýra je proto těžké dosáhnout cíle,“ poznamenal Huang. Softwaroví inženýři totiž potřebují jasně definované cíle.

Huang se také zabýval otázkou, kolik dalších továren na výrobu čipů je potřeba k podpoře expanze odvětví AI. Šéf start-upu OpenAI Sam Altman má například za to, že je jich potřeba mnohem více než nyní. Podobný názor zastává i Huang, který ale zároveň připomněl, že samotné čipy se budou časem zlepšovat, a množství potřebných čipů se tak sníží.

„Budeme potřebovat více závodů. Nezapomeňte ale, že v průběhu času také nesmírně zlepšujeme algoritmy a zpracování (umělé inteligence),“ řekl Huang. Výpočetní výkon se podle něj za deset let zlepší milionkrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 11 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 12 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 16 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 18 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 19 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 20 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.