Obecná umělá inteligence tu bude do pěti let, věří šéf společnosti Nvidia

Obecná umělá inteligence (AGI) by mohla přijít do pěti let. Na ekonomickém fóru pořádaném na Stanfordově univerzitě to v pátek řekl šéf americké společnosti Nvidia Jensen Huang. Odpovídal tím na otázku, jak dlouho bude trvat, než se podaří vytvořit počítače, které budou myslet jako lidé, informovala agentura Reuters. Nvidia je předním světovým výrobcem čipů pro odvětví umělé inteligence (AI).

„Kdybych dal umělé inteligenci úplně všechny testy, jaké si jen dokážete představit, když vytvoříte seznam testů a předložíte je počítačovému odvětví, tipnul bych si, že za pět let si u každého z nich povedeme dobře,“ řekl Huang.

O AGI se často mluví jako umělé inteligenci, která má schopnost chápat, učit se a používat znalosti v široké škále úkolů, a funguje tak velmi podobně jako lidský mozek. Mnohdy se týmž výrazem ale označuje i teoretická AI, která je schopná vnímat sama sebe, nebo umělá inteligence, která dokáže udělat cokoliv. Pod tento pojem se toho schová zkrátka až příliš mnoho –⁠ a není divu, že například Wikipedie má definici značně obecnou, když uvádí, že AGI je „hypotetický typ inteligentního agenta, který by se mohl naučit plnit jakýkoli intelektuální úkol, který mohou plnit lidé nebo zvířata“.

Charta společnosti OpenAI zase popisuje AGI jako soubor „vysoce autonomních systémů, které překonávají člověka ve většině ekonomicky hodnotných činností“. A odborník na umělou inteligenci a zakladatel společnosti Geometric Intelligence Gary Marcus ji po svém definoval jako „jakoukoli inteligenci, která je flexibilní a obecná, s vynalézavostí a spolehlivostí srovnatelnou s lidskou inteligencí (nebo ji převyšující)“.

Podle Huanga odpověď na otázku, co je AGI, do značné míry závisí na tom, jak se definuje cíl. Jestliže to má být schopnost úspěšně absolvovat testy, jimiž v různých oblastech musejí projít lidé, pak se obecná umělá inteligence podle něj objeví už brzy.

V současné době AI zvládá testy, jako jsou například advokátní zkoušky, ale stále má problémy se specializovanými lékařskými testy z oborů, jako je třeba gastroenterologie. Huang nicméně uvedl, že do pěti let by AI měla být schopna projít i kterýmkoli z nich.

Umělá inteligence podobná lidské mysli

Podle jiných definic však dosažení AGI může podle Huanga trvat mnohem déle. Vědci se totiž neshodují na tom, jak popsat fungování lidské mysli. „Z pohledu inženýra je proto těžké dosáhnout cíle,“ poznamenal Huang. Softwaroví inženýři totiž potřebují jasně definované cíle.

Huang se také zabýval otázkou, kolik dalších továren na výrobu čipů je potřeba k podpoře expanze odvětví AI. Šéf start-upu OpenAI Sam Altman má například za to, že je jich potřeba mnohem více než nyní. Podobný názor zastává i Huang, který ale zároveň připomněl, že samotné čipy se budou časem zlepšovat, a množství potřebných čipů se tak sníží.

„Budeme potřebovat více závodů. Nezapomeňte ale, že v průběhu času také nesmírně zlepšujeme algoritmy a zpracování (umělé inteligence),“ řekl Huang. Výpočetní výkon se podle něj za deset let zlepší milionkrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 19 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 21 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...