Obecná umělá inteligence tu bude do pěti let, věří šéf společnosti Nvidia

Obecná umělá inteligence (AGI) by mohla přijít do pěti let. Na ekonomickém fóru pořádaném na Stanfordově univerzitě to v pátek řekl šéf americké společnosti Nvidia Jensen Huang. Odpovídal tím na otázku, jak dlouho bude trvat, než se podaří vytvořit počítače, které budou myslet jako lidé, informovala agentura Reuters. Nvidia je předním světovým výrobcem čipů pro odvětví umělé inteligence (AI).

„Kdybych dal umělé inteligenci úplně všechny testy, jaké si jen dokážete představit, když vytvoříte seznam testů a předložíte je počítačovému odvětví, tipnul bych si, že za pět let si u každého z nich povedeme dobře,“ řekl Huang.

O AGI se často mluví jako umělé inteligenci, která má schopnost chápat, učit se a používat znalosti v široké škále úkolů, a funguje tak velmi podobně jako lidský mozek. Mnohdy se týmž výrazem ale označuje i teoretická AI, která je schopná vnímat sama sebe, nebo umělá inteligence, která dokáže udělat cokoliv. Pod tento pojem se toho schová zkrátka až příliš mnoho –⁠ a není divu, že například Wikipedie má definici značně obecnou, když uvádí, že AGI je „hypotetický typ inteligentního agenta, který by se mohl naučit plnit jakýkoli intelektuální úkol, který mohou plnit lidé nebo zvířata“.

Charta společnosti OpenAI zase popisuje AGI jako soubor „vysoce autonomních systémů, které překonávají člověka ve většině ekonomicky hodnotných činností“. A odborník na umělou inteligenci a zakladatel společnosti Geometric Intelligence Gary Marcus ji po svém definoval jako „jakoukoli inteligenci, která je flexibilní a obecná, s vynalézavostí a spolehlivostí srovnatelnou s lidskou inteligencí (nebo ji převyšující)“.

Podle Huanga odpověď na otázku, co je AGI, do značné míry závisí na tom, jak se definuje cíl. Jestliže to má být schopnost úspěšně absolvovat testy, jimiž v různých oblastech musejí projít lidé, pak se obecná umělá inteligence podle něj objeví už brzy.

V současné době AI zvládá testy, jako jsou například advokátní zkoušky, ale stále má problémy se specializovanými lékařskými testy z oborů, jako je třeba gastroenterologie. Huang nicméně uvedl, že do pěti let by AI měla být schopna projít i kterýmkoli z nich.

Umělá inteligence podobná lidské mysli

Podle jiných definic však dosažení AGI může podle Huanga trvat mnohem déle. Vědci se totiž neshodují na tom, jak popsat fungování lidské mysli. „Z pohledu inženýra je proto těžké dosáhnout cíle,“ poznamenal Huang. Softwaroví inženýři totiž potřebují jasně definované cíle.

Huang se také zabýval otázkou, kolik dalších továren na výrobu čipů je potřeba k podpoře expanze odvětví AI. Šéf start-upu OpenAI Sam Altman má například za to, že je jich potřeba mnohem více než nyní. Podobný názor zastává i Huang, který ale zároveň připomněl, že samotné čipy se budou časem zlepšovat, a množství potřebných čipů se tak sníží.

„Budeme potřebovat více závodů. Nezapomeňte ale, že v průběhu času také nesmírně zlepšujeme algoritmy a zpracování (umělé inteligence),“ řekl Huang. Výpočetní výkon se podle něj za deset let zlepší milionkrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 1 hhodinou

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 4 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 7 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 8 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 9 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
před 23 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánovčera v 18:18

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
včera v 10:00
Načítání...