Obecná umělá inteligence tu bude do pěti let, věří šéf společnosti Nvidia

Obecná umělá inteligence (AGI) by mohla přijít do pěti let. Na ekonomickém fóru pořádaném na Stanfordově univerzitě to v pátek řekl šéf americké společnosti Nvidia Jensen Huang. Odpovídal tím na otázku, jak dlouho bude trvat, než se podaří vytvořit počítače, které budou myslet jako lidé, informovala agentura Reuters. Nvidia je předním světovým výrobcem čipů pro odvětví umělé inteligence (AI).

„Kdybych dal umělé inteligenci úplně všechny testy, jaké si jen dokážete představit, když vytvoříte seznam testů a předložíte je počítačovému odvětví, tipnul bych si, že za pět let si u každého z nich povedeme dobře,“ řekl Huang.

O AGI se často mluví jako umělé inteligenci, která má schopnost chápat, učit se a používat znalosti v široké škále úkolů, a funguje tak velmi podobně jako lidský mozek. Mnohdy se týmž výrazem ale označuje i teoretická AI, která je schopná vnímat sama sebe, nebo umělá inteligence, která dokáže udělat cokoliv. Pod tento pojem se toho schová zkrátka až příliš mnoho –⁠ a není divu, že například Wikipedie má definici značně obecnou, když uvádí, že AGI je „hypotetický typ inteligentního agenta, který by se mohl naučit plnit jakýkoli intelektuální úkol, který mohou plnit lidé nebo zvířata“.

Charta společnosti OpenAI zase popisuje AGI jako soubor „vysoce autonomních systémů, které překonávají člověka ve většině ekonomicky hodnotných činností“. A odborník na umělou inteligenci a zakladatel společnosti Geometric Intelligence Gary Marcus ji po svém definoval jako „jakoukoli inteligenci, která je flexibilní a obecná, s vynalézavostí a spolehlivostí srovnatelnou s lidskou inteligencí (nebo ji převyšující)“.

Podle Huanga odpověď na otázku, co je AGI, do značné míry závisí na tom, jak se definuje cíl. Jestliže to má být schopnost úspěšně absolvovat testy, jimiž v různých oblastech musejí projít lidé, pak se obecná umělá inteligence podle něj objeví už brzy.

V současné době AI zvládá testy, jako jsou například advokátní zkoušky, ale stále má problémy se specializovanými lékařskými testy z oborů, jako je třeba gastroenterologie. Huang nicméně uvedl, že do pěti let by AI měla být schopna projít i kterýmkoli z nich.

Umělá inteligence podobná lidské mysli

Podle jiných definic však dosažení AGI může podle Huanga trvat mnohem déle. Vědci se totiž neshodují na tom, jak popsat fungování lidské mysli. „Z pohledu inženýra je proto těžké dosáhnout cíle,“ poznamenal Huang. Softwaroví inženýři totiž potřebují jasně definované cíle.

Huang se také zabýval otázkou, kolik dalších továren na výrobu čipů je potřeba k podpoře expanze odvětví AI. Šéf start-upu OpenAI Sam Altman má například za to, že je jich potřeba mnohem více než nyní. Podobný názor zastává i Huang, který ale zároveň připomněl, že samotné čipy se budou časem zlepšovat, a množství potřebných čipů se tak sníží.

„Budeme potřebovat více závodů. Nezapomeňte ale, že v průběhu času také nesmírně zlepšujeme algoritmy a zpracování (umělé inteligence),“ řekl Huang. Výpočetní výkon se podle něj za deset let zlepší milionkrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 9 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...