Roje robomravenců spolupracují jako živý hmyz. Tvoří vory a nosí těžké věci

Nahrávám video
Roje robotů manipulují s předměty
Zdroj: Cell Press/Device

Vědci v Jižní Koreji vyvinuli hejna malých magnetických robotů, kteří spolupracují jako mravenci. Díky tomu dokáží společnými silami zvedat těžká břemena, podobně jako právě společenský hmyz.

Jeden mravenec je silný, ale sám nic zásadního nezvládne. Síla mraveniště se projeví teprve, když spolu začnou spolupracovat desítky, stovky a tisíce individuálních tvorečků, kteří vytvoří jeden „superorganismus“. Díky tomu ze svých těl tvoří mosty, zvedají těžká břemena a násobí svou individuální sílu.

To stejné teď vyzkoušeli jihokorejští vědci, kteří své výsledky popsali v odborném časopise Device. Jimi vytvořené roje mikrorobotů, pracující v rotujícím magnetickém poli, by se daly využívat k plnění náročných úkolů v extrémních prostředích. „Vysoká přizpůsobivost rojů mikrorobotů svému okolí a vysoká úroveň autonomie při řízení rojů byly překvapivé,“ uvedl hlavní autor výzkumu Jeong Jae Wie.

Odolnost vůči selhání

Wie a jeho kolegové testovali, jak dobře si roje mikrorobotů s různými konfiguracemi vedou při plnění různých úkolů. Zjistili, že jejich roje dokážou překonat překážku pětkrát vyšší, než je délka těla jednoho mikrorobota. Podobně jako mravenci využili vlastní těla ke stavbě jakéhosi žebříku, a tak překonali zeď pro jednotlivce nepřekonatelnou.

Když vědci vytvořili roj o tisícovce mikrorobotů, vytvořili ze sebe tyto kybernetické organismy vor, který plaval na vodě. Pak se jako had obtočili kolem pilulky, která vážila 2000krát více než každý jednotlivý robot, a dokázali ji přemístit kapalinou. Konkrétně tento pokus upozorňuje na využití v medicíně – roje těchto stroječků by totiž mohly cíleně dopravovat léčiva po těle.

Na souši dokázal roj robotů přepravit náklad 350krát těžší než každý jednotlivec a jiný roj dokázal uvolnit trubky, které připomínaly ucpané cévy. Nakonec Wieův tým vyvinul systém, pomocí něhož mohou robotické roje řídit pohyby malých organismů.

Experiment ukázal ještě další výhodu tohoto napodobování chování hmyzu – díky spolupráci jsou roboti odolnější vůči selhání. Někteří členové skupiny mohou selhat a cíle nedosáhnou, ale zbytek pokračuje v provádění naprogramovaných pohybů, dokud jich nakonec neuspěje dostatečný počet.

Roje spojené magnetickým polem

Každý mikrorobot je vysoký pouhých 600 mikrometrů a skládá se z epoxidového těla osazeného částicemi feromagnetického kovu, což mu umožňuje reagovat na magnetické pole a interagovat s ostatními mikroroboty v roji. Díky napájení robotů magnetickým polem generovaným otáčením dvou spojených magnetů se může roj sám sestavovat.

Výzkumníci naprogramovali roboty tak, aby se spojili do různých konfigurací tím, že měnili úhel, pod kterým byli roboti zmagnetizováni.

„Výsledky studie jsou sice slibné, roje ale budou potřebovat vyšší úroveň autonomie, než budou připraveny pro reálné aplikace,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 8 hhodinami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 10 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 11 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 16 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
včera v 17:49

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
včera v 16:36

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...