Roje robomravenců spolupracují jako živý hmyz. Tvoří vory a nosí těžké věci

2 minuty
Roje robotů manipulují s předměty
Zdroj: Cell Press/Device

Vědci v Jižní Koreji vyvinuli hejna malých magnetických robotů, kteří spolupracují jako mravenci. Díky tomu dokáží společnými silami zvedat těžká břemena, podobně jako právě společenský hmyz.

Jeden mravenec je silný, ale sám nic zásadního nezvládne. Síla mraveniště se projeví teprve, když spolu začnou spolupracovat desítky, stovky a tisíce individuálních tvorečků, kteří vytvoří jeden „superorganismus“. Díky tomu ze svých těl tvoří mosty, zvedají těžká břemena a násobí svou individuální sílu.

To stejné teď vyzkoušeli jihokorejští vědci, kteří své výsledky popsali v odborném časopise Device. Jimi vytvořené roje mikrorobotů, pracující v rotujícím magnetickém poli, by se daly využívat k plnění náročných úkolů v extrémních prostředích. „Vysoká přizpůsobivost rojů mikrorobotů svému okolí a vysoká úroveň autonomie při řízení rojů byly překvapivé,“ uvedl hlavní autor výzkumu Jeong Jae Wie.

Odolnost vůči selhání

Wie a jeho kolegové testovali, jak dobře si roje mikrorobotů s různými konfiguracemi vedou při plnění různých úkolů. Zjistili, že jejich roje dokážou překonat překážku pětkrát vyšší, než je délka těla jednoho mikrorobota. Podobně jako mravenci využili vlastní těla ke stavbě jakéhosi žebříku, a tak překonali zeď pro jednotlivce nepřekonatelnou.

Když vědci vytvořili roj o tisícovce mikrorobotů, vytvořili ze sebe tyto kybernetické organismy vor, který plaval na vodě. Pak se jako had obtočili kolem pilulky, která vážila 2000krát více než každý jednotlivý robot, a dokázali ji přemístit kapalinou. Konkrétně tento pokus upozorňuje na využití v medicíně – roje těchto stroječků by totiž mohly cíleně dopravovat léčiva po těle.

Na souši dokázal roj robotů přepravit náklad 350krát těžší než každý jednotlivec a jiný roj dokázal uvolnit trubky, které připomínaly ucpané cévy. Nakonec Wieův tým vyvinul systém, pomocí něhož mohou robotické roje řídit pohyby malých organismů.

Experiment ukázal ještě další výhodu tohoto napodobování chování hmyzu – díky spolupráci jsou roboti odolnější vůči selhání. Někteří členové skupiny mohou selhat a cíle nedosáhnou, ale zbytek pokračuje v provádění naprogramovaných pohybů, dokud jich nakonec neuspěje dostatečný počet.

Roje spojené magnetickým polem

Každý mikrorobot je vysoký pouhých 600 mikrometrů a skládá se z epoxidového těla osazeného částicemi feromagnetického kovu, což mu umožňuje reagovat na magnetické pole a interagovat s ostatními mikroroboty v roji. Díky napájení robotů magnetickým polem generovaným otáčením dvou spojených magnetů se může roj sám sestavovat.

Výzkumníci naprogramovali roboty tak, aby se spojili do různých konfigurací tím, že měnili úhel, pod kterým byli roboti zmagnetizováni.

„Výsledky studie jsou sice slibné, roje ale budou potřebovat vyšší úroveň autonomie, než budou připraveny pro reálné aplikace,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 14 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...