Roje robomravenců spolupracují jako živý hmyz. Tvoří vory a nosí těžké věci

Nahrávám video
Roje robotů manipulují s předměty
Zdroj: Cell Press/Device

Vědci v Jižní Koreji vyvinuli hejna malých magnetických robotů, kteří spolupracují jako mravenci. Díky tomu dokáží společnými silami zvedat těžká břemena, podobně jako právě společenský hmyz.

Jeden mravenec je silný, ale sám nic zásadního nezvládne. Síla mraveniště se projeví teprve, když spolu začnou spolupracovat desítky, stovky a tisíce individuálních tvorečků, kteří vytvoří jeden „superorganismus“. Díky tomu ze svých těl tvoří mosty, zvedají těžká břemena a násobí svou individuální sílu.

To stejné teď vyzkoušeli jihokorejští vědci, kteří své výsledky popsali v odborném časopise Device. Jimi vytvořené roje mikrorobotů, pracující v rotujícím magnetickém poli, by se daly využívat k plnění náročných úkolů v extrémních prostředích. „Vysoká přizpůsobivost rojů mikrorobotů svému okolí a vysoká úroveň autonomie při řízení rojů byly překvapivé,“ uvedl hlavní autor výzkumu Jeong Jae Wie.

Odolnost vůči selhání

Wie a jeho kolegové testovali, jak dobře si roje mikrorobotů s různými konfiguracemi vedou při plnění různých úkolů. Zjistili, že jejich roje dokážou překonat překážku pětkrát vyšší, než je délka těla jednoho mikrorobota. Podobně jako mravenci využili vlastní těla ke stavbě jakéhosi žebříku, a tak překonali zeď pro jednotlivce nepřekonatelnou.

Když vědci vytvořili roj o tisícovce mikrorobotů, vytvořili ze sebe tyto kybernetické organismy vor, který plaval na vodě. Pak se jako had obtočili kolem pilulky, která vážila 2000krát více než každý jednotlivý robot, a dokázali ji přemístit kapalinou. Konkrétně tento pokus upozorňuje na využití v medicíně – roje těchto stroječků by totiž mohly cíleně dopravovat léčiva po těle.

Na souši dokázal roj robotů přepravit náklad 350krát těžší než každý jednotlivec a jiný roj dokázal uvolnit trubky, které připomínaly ucpané cévy. Nakonec Wieův tým vyvinul systém, pomocí něhož mohou robotické roje řídit pohyby malých organismů.

Experiment ukázal ještě další výhodu tohoto napodobování chování hmyzu – díky spolupráci jsou roboti odolnější vůči selhání. Někteří členové skupiny mohou selhat a cíle nedosáhnou, ale zbytek pokračuje v provádění naprogramovaných pohybů, dokud jich nakonec neuspěje dostatečný počet.

Roje spojené magnetickým polem

Každý mikrorobot je vysoký pouhých 600 mikrometrů a skládá se z epoxidového těla osazeného částicemi feromagnetického kovu, což mu umožňuje reagovat na magnetické pole a interagovat s ostatními mikroroboty v roji. Díky napájení robotů magnetickým polem generovaným otáčením dvou spojených magnetů se může roj sám sestavovat.

Výzkumníci naprogramovali roboty tak, aby se spojili do různých konfigurací tím, že měnili úhel, pod kterým byli roboti zmagnetizováni.

„Výsledky studie jsou sice slibné, roje ale budou potřebovat vyšší úroveň autonomie, než budou připraveny pro reálné aplikace,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 8 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...