Japonští vědci vytvořili usmívajícího se robota s živou kůží

Nahrávám video
Robotická tvář pokrytá živou kůží
Zdroj: Cell Reports

Japonští vědci našli způsob, jak připevnit živou kůži vyvinutou s pomocí lidských buněk na obličej robotů, aby dosáhli realističtějšího úsměvu a dalších mimických výrazů.

Experti z tokijské univerzity zveřejnili výsledky své práce: slizovitě vypadající růžový materiál na miniaturní robotické tváři, který se roztahuje do lehce zneklidňujícího úsměvu. Stanice BBC konstatovala, že prototyp připomíná spíš ovocné želé než člověka.

Specialisté na biohybridní roboty ale věří, že technologie bude jednoho dne hrát roli při výrobě androidů, kteří vypadají jako lidé a mají také jejich schopnosti. Tradiční humanoidní roboti bývají v současnosti pokryti imitací kůže vyrobené často ze silikonu, která se nepotí a nedokáže se hojit. Nevypadá také stále dostatečně věrohodně.

Cílem vědců je právě „vybavit roboty schopností hojení, která je podobná té u biologické kůže,“ řekl šéf týmu z tokijské univerzity Šódži Takeuči. První krok k tomu vědci učinili, když už při předchozích studiích transplantovali kolagen na řeznou ránu v laboratorně vypěstované kůži pokrývající robotický prst, aby ukázali, jak by se mohl zhojit.

Otázka upevnění kůže

Dosavadní snahy připevnit živou kůži na tělo robotů ale nebyly úspěšné. Vědci z tokijské univerzity nejprve zkusili kůži ukotvit malými háčky, ty ale při pohybu robota kůži poškozovaly.

Nakonec experti vyvrtali do těla robota spousty malých otvorů a zaplnili je gelem obsahujícím kolagen. Navrch pak napnuli vrstvu umělé kůže.

Tím napodobili fungování lidské kůže a podkožního vaziva, které je tvořeno pružným kolagenem a tukovou tkání a které kůži spojuje se strukturami nacházejícími se pod ní. Podle Takeučiho ale ještě potrvá řadu let, než se tato technologie stane každodenní realitou a lidstvo bude obklopené roboty nerozeznatelnými od lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 1 hhodinou

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026
Načítání...