Japonští vědci vytvořili usmívajícího se robota s živou kůží

Nahrávám video

Japonští vědci našli způsob, jak připevnit živou kůži vyvinutou s pomocí lidských buněk na obličej robotů, aby dosáhli realističtějšího úsměvu a dalších mimických výrazů.

Experti z tokijské univerzity zveřejnili výsledky své práce: slizovitě vypadající růžový materiál na miniaturní robotické tváři, který se roztahuje do lehce zneklidňujícího úsměvu. Stanice BBC konstatovala, že prototyp připomíná spíš ovocné želé než člověka.

Specialisté na biohybridní roboty ale věří, že technologie bude jednoho dne hrát roli při výrobě androidů, kteří vypadají jako lidé a mají také jejich schopnosti. Tradiční humanoidní roboti bývají v současnosti pokryti imitací kůže vyrobené často ze silikonu, která se nepotí a nedokáže se hojit. Nevypadá také stále dostatečně věrohodně.

Cílem vědců je právě „vybavit roboty schopností hojení, která je podobná té u biologické kůže,“ řekl šéf týmu z tokijské univerzity Šódži Takeuči. První krok k tomu vědci učinili, když už při předchozích studiích transplantovali kolagen na řeznou ránu v laboratorně vypěstované kůži pokrývající robotický prst, aby ukázali, jak by se mohl zhojit.

Otázka upevnění kůže

Dosavadní snahy připevnit živou kůži na tělo robotů ale nebyly úspěšné. Vědci z tokijské univerzity nejprve zkusili kůži ukotvit malými háčky, ty ale při pohybu robota kůži poškozovaly.

Nakonec experti vyvrtali do těla robota spousty malých otvorů a zaplnili je gelem obsahujícím kolagen. Navrch pak napnuli vrstvu umělé kůže.

Tím napodobili fungování lidské kůže a podkožního vaziva, které je tvořeno pružným kolagenem a tukovou tkání a které kůži spojuje se strukturami nacházejícími se pod ní. Podle Takeučiho ale ještě potrvá řadu let, než se tato technologie stane každodenní realitou a lidstvo bude obklopené roboty nerozeznatelnými od lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled