Japonští vědci vytvořili usmívajícího se robota s živou kůží

1 minuta
Robotická tvář pokrytá živou kůží
Zdroj: Cell Reports

Japonští vědci našli způsob, jak připevnit živou kůži vyvinutou s pomocí lidských buněk na obličej robotů, aby dosáhli realističtějšího úsměvu a dalších mimických výrazů.

Experti z tokijské univerzity zveřejnili výsledky své práce: slizovitě vypadající růžový materiál na miniaturní robotické tváři, který se roztahuje do lehce zneklidňujícího úsměvu. Stanice BBC konstatovala, že prototyp připomíná spíš ovocné želé než člověka.

Specialisté na biohybridní roboty ale věří, že technologie bude jednoho dne hrát roli při výrobě androidů, kteří vypadají jako lidé a mají také jejich schopnosti. Tradiční humanoidní roboti bývají v současnosti pokryti imitací kůže vyrobené často ze silikonu, která se nepotí a nedokáže se hojit. Nevypadá také stále dostatečně věrohodně.

Cílem vědců je právě „vybavit roboty schopností hojení, která je podobná té u biologické kůže,“ řekl šéf týmu z tokijské univerzity Šódži Takeuči. První krok k tomu vědci učinili, když už při předchozích studiích transplantovali kolagen na řeznou ránu v laboratorně vypěstované kůži pokrývající robotický prst, aby ukázali, jak by se mohl zhojit.

Otázka upevnění kůže

Dosavadní snahy připevnit živou kůži na tělo robotů ale nebyly úspěšné. Vědci z tokijské univerzity nejprve zkusili kůži ukotvit malými háčky, ty ale při pohybu robota kůži poškozovaly.

Nakonec experti vyvrtali do těla robota spousty malých otvorů a zaplnili je gelem obsahujícím kolagen. Navrch pak napnuli vrstvu umělé kůže.

Tím napodobili fungování lidské kůže a podkožního vaziva, které je tvořeno pružným kolagenem a tukovou tkání a které kůži spojuje se strukturami nacházejícími se pod ní. Podle Takeučiho ale ještě potrvá řadu let, než se tato technologie stane každodenní realitou a lidstvo bude obklopené roboty nerozeznatelnými od lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 48 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...