Nechme průzkum asteroidů na AI, navrhuje studie

Lidstvo je při výzkumu vzdálenějších míst Sluneční soustavy svázáno rychlostí světla. Ta omezuje rychlost komunikace se sondami, což zase vede k tomu, že se komplikují a energeticky prodražují všechny manévry. Nová studie přichází s návrhem: nechme to na robotech.

Rosetta, Osirix-REX, Hayabusa2. To jsou úspěšné mise, které v několika uplynulých letech lidstvo podniklo k asteroidům. Lákají vědce nejen jako zdroj informací, ale v budoucnu také jako vzácných materiálů. A samozřejmě se hodí vědět o těchto tělesech víc i proto, kdyby se některé náhodou střetlo se Zemí. Výše jmenované mise dokázaly tato tělesa navštívit, a dokonce z nich i v některých případech odebrat vzorky.

Všechny tyto planetky byly poměrně blízko k Zemi. Pokud chce lidstvo prozkoumat i ty vzdálenější, nebylo by to tak snadné, ovládat je by kvůli vzdálenosti, a tedy i zpoždění signálu, už skoro nešlo. Řešení? Nechat tuto práci na robotických sondách vybavených vyspělou umělou inteligencí, navrhuje tým vědců v odborném časopise Journal of Guidance, Control, and Dynamics.

Vědci upozorňují na to, jak náročné je vůbec se přiblížit k asteroidu. Současným misím to trvá celé měsíce a vyžaduje to neustálou zpětnou vazbu se Zemí – sonda musí dostávat nová data, současně sama nová data měří a posílá je na Zemi, kde se musí co nejrychleji vyhodnotit a na jejich základě se upraví pokyny, které se pošlou zpátky k asteroidu.

Například mise OSIRIS-Rex letěla k temnému asteroidu Bennu vzdálenému osmdesát milionů kilometrů asi dva roky. Ale pak trvalo celých dvacet dní, než se ji podařilo navést na oběžnou dráhu. Čím vzdálenější objekt, tím je takový manévr složitější. Největším problémem je přesný výpočet takzvané gravitační konstanty asteroidu, z velké vzdálenosti to téměř není možné.

Vyřeší to autonomní sondy?

Vědci ve studii navrhují, že by tyto problémy mohly řešit přístroje, které budou mít více svobody a budou se umět rozhodovat lépe samy. Vyžadovalo by to jen poměrně malé technické změny, ale mnohem větší odvahu ze strany lidí přenechat řízení stroji.

Z technických změn by bylo zapotřebí, aby byly sondy vybavené laserovými senzory LiDAR, optickými kamerami pro vnímání hloubky a inerciální měřicí jednotku (IMU), která měří parametry jako orientaci, zrychlení a magnetické pole. A pak ještě programem, který by se dal zjednodušeně nazvat umělou inteligencí, tedy aby byl robot schopen strojového učení se z vlastních zkušeností.

Autoři studie otestovali, jak by teoreticky mohl takový stroj fungovat, když simulovali jeho let k výše popsanému asteroidu Bennu. Podle výsledků by mu trvalo přejít na oběžnou dráhu kolem planetky jediný den, na rozdíl od měsíců, které to celé trvalo misi OSIRIS-Rex. Proč je to tak důležité? Protože manévry potřebné k přechodu na oběžnou dráhu spotřebují nejen mnoho času, ale hlavně obrovské množství paliva/energie, což zkracuje dobu mise.

Podle webu Universe Today, který o studii informoval, jsou podobné autonomní systémy na Zemi i ve vesmíru stále populárnější. „Výzkum, jako je tento, posouvají úvahy o tom, co je možné, výrazně kupředu. Předpokládejme, že k odstranění měsíců namáhavé manuální technické práce stačí jen připlácnout několik senzorů a implementovat nový řídicí algoritmus. V takovém případě je pravděpodobné, že některá z agentur a společností, které plánují brzké setkání s asteroidem, tento plán přijme,“ dodává magazín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 17 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 20 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 23 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.