Čína dominuje trhu s humanoidními roboty. Tyto stroje už se nasazují i do průmyslu, zejména do výroby elektromobilů a do jejich servisu. Nahradit člověka v oborech, kde je zapotřebí větší kreativita, ale bude zřejmě trvat ještě dlouhou dobu.
V únoru na čínský Nový rok se konal galavečer Čínské ústřední televize. Největší pozornost vyvolalo šestnáct temně černých humanoidních robotů, kteří tam tancovali společně s lidmi tradiční čínské tance:
Pro tento účel ale primárně nevznikli: jejich hlavní rolí je pracovat v čínském automobilovém průmyslu. Jejich výrobce však chtěl ukázat, jak univerzální může být jejich využití.
Roboty, kteří se předvedli na oslavě, vyrábí společnost Unitree Robotics. A není jediná. Podle odborného webu MIT Technology Review do humanoidních robotů investují zejména výrobci elektromobilů. Činí tak hlavně proto, že mají na podobnou technologii už připravené dodavatelské řetězce a současně disponují znalostí pokročilých technologií.
Humanoid neboli humanoidní robot je robot, který vypadá a chová se podobně jako člověk. Jejich vývoj se soustředí nejen na pohyb a fyzickou práci, ale i na umělou inteligenci a schopnost porozumět lidské řeči a emocím.
Není proto divu, že Unitree své humanoidy vytváří ve spolupráci s výrobci elektromobilů BYD a XPeng. A čínským státem vlastněná automobilka GAC Group zase vyvinula robota GoMate, který už na její výrobní lince instaluje kabely do automobilů:
Příští rok by chtěla nasadit tento stroj do masové výroby v továrnách a také ve skladech. A společnost Nio, což je úspěšný čínský startup zaměřený na výměnu elektrických autobaterií, zase spolupracuje s výrobcem robotů UBTech, který vytváří humanoidy využitelné právě pro tuto činnost.
Vztah k elektromobilitě
Podle statistik Institutu průmyslového výzkumu společnosti Shenzhen New Strategy Media bylo v červnu 2024 na světě víc než 160 výrobců humanoidních robotů, z toho asi šedesát v Číně, více než třicet ve Spojených státech a přibližně čtyřicet v Evropě. Kromě toho, že má Čína největší počet výrobců, vyniká právě i tím, že většinu těchto robotických společností podporuje její sektor elektromobilů. Především díky vládním dotacím.
Čína tak těží v této oblasti z toho, že je nyní největším světovým trhem pro elektromobily i jejich výrobcem. V roce 2024 bylo v Číně 54 procent prodaných nových automobilů elektrických nebo hybridních. Čína se také stala první zemí, která dosáhla roční produkce deset milionů „vozidel na novou energii“ (NEV), což je kategorie zahrnující všechna vozidla poháněná částečně nebo zcela elektřinou.
Humanoidní roboti mohou v tomto sektoru výrazně pomoci nahradit lidskou pracovní sílu. Elektromobily jsou totiž konstrukčně jednodušší než vozy s klasickými motory a jejich kompletaci tak zvládne i stroj, který zatím nemá takové dovednosti jako člověk a není ani zdaleka tak univerzální. Na výměnu baterií, zapojování kabelů nebo automatickou montáž ale bohatě stačí.
Budoucnost humanoidních robotů je v Číně
Čína má i do budoucna nejlepší předpoklady tomuto oboru dominovat. Ovládá totiž také 63 procent klíčových společností v celosvětovém dodavatelském řetězci, které poskytují díly pro tyto stroje napodobující lidské bytosti. Rozsáhlá zpráva společnosti Morgan Stanley tvrdí, že právě to umožnuje Číně vyrábět humanoidy mnohem levněji než západní konkurenci.
Pro srovnání: výše popsaní roboti Unitree Robotics stojí kolem 90 tisíc dolarů (asi 2,2 milionu korun), zatímco američtí humanoidi Atlas od společnosti Boston Dynamics přijdou asi na dvojnásobek.
Humanoid Atlas společnosti Boston Dynamics v halloweenském kostýmu:
Roboti do domácností jsou zatím daleko
Podle Juraje Hvoreckého z Centra pro environmentální a technologickou etiku sice vývoj humanoidních robotů postupuje, ale jejich masové rozšíření do běžného života je stále otázkou pár desetiletí. „Zpočátku budou humanoidi dostupní spíše pro velké instituce než pro jednotlivé uživatele. Pravděpodobně budou navrženi tak, aby zvládali více úkolů najednou, což je efektivnější například v nepřetržitých provozech než v domácnostech, kde by byli často nevyužití,“ myslí si.
Jejich další vývoj zatím naráží na technologická omezení. V oblastech, kde je potřeba kombinace fyzické práce a práce s lidmi, by teoreticky měli být ideální. Jde například o školství, zdravotnictví nebo péči o seniory. Ale tam všude je také zapotřebí vylepšit jejich, zatím těžkopádnou, mezilidskou interakci.
„Na těžkou manuální práci v náročných podmínkách nejsou nutně potřeba humanoidní roboti, tam si vystačíme s běžnými průmyslovými stroji. Pokud ale chceme, aby roboti pomáhali ve vzdělávání či péči o nemocné, bude nutné, aby dokázali přirozeně komunikovat s lidmi,“ řekl Hvorecký.
Čínští roboti jsou trénovaní na to, aby vykonávali svou plánovanou činnost, aniž by je rušila lidská aktivita:
Komunikace není ale jediné úskalí. „Hardware robotů je mnohem složitější aktualizovat než software, což zpomaluje jejich vývoj. Zásadní výzvou je například vytvoření materiálů, které budou lépe reagovat na vnější prostředí. Když člověk interaguje s jiným člověkem, ví, co může očekávat od jeho těla, jak silný je přátelský stisk ruky. U kovového robota to není jednoduché,“ uvedl odborník. Expert ale potvrzuje, že v oborech, jako je například automobilový průmysl, smysl a užití mají už nyní.
Poukázal také na to, že s rozšířením humanoidních robotů se pojí i etické otázky. „Lidé mají určité chování a očekávání vůči ostatním, a to zahrnuje nejen sociální interakci, ale i morální pravidla. Pokud mají roboti fungovat ve společnosti, měli by tato pravidla respektovat, což není jednoduché,“ řekl Hvorecký. Dodal, že vyvstává také otázka regulace a například toho, zda by měl být robot jednoznačně označený, aby lidé věděli, že nejednají s člověkem.
