Čínští inženýři vyrobili líbacího robota. Umožňuje intimitu ve vztazích na dálku

V Číně žije stále více dvojic kvůli práci odděleně. Hlavně pro ně vznikl robotický přístroj, který lidem umožňuje sdílet intimní momenty, i když jsou od sebe vzdálení.

„Moje partnerka nevěřila, že se můžeme líbat na dálku. Když ho použila, tak jí spadla brada. Je to nejlepší překvapení, které jsem jí během našeho vztahu na dálku dal,“ komentoval na čínském nákupním portálu Taobao uživatel robota. 

Zařízení je tvořené teplými pohyblivými silikonovými rty, tlakovými senzory a motorky. Dokáže napodobit skutečný polibek tím, že kopíruje tlak, pohyb a teplotu rtů uživatele. Spolu s pohybem líbání dokáže přenášet i zvuk, který uživatel vydává. Párům, které nemohou být spolu, by měl robot umožnit „skutečnou fyzickou intimitu“ vyjádřenou polibky, slibuje výrobce.

Líbací robot
Zdroj: Taobao via Global Times

Podle stanice CNN, která o vynálezu informovala, jsou Číňané z robota nadšení a šokovaní zároveň. Většina na sociálních sítích s radostí komentuje zábavnou stránku, menšina ho kritizuje jako „vulgární“ a „strašidelné“ zařízení. A další zase vyjadřují obavy, že by si ho mohli koupit a používat i nezletilí.

Mobilní líbací platforma

K odeslání polibku si uživatelé musí stáhnout aplikaci pro mobilní telefony a připojit zařízení k nabíjecímu portu telefonu. Po spárování s partnerem v aplikaci mohou páry zahájit videohovor a navzájem si předávat repliky svých polibků. Přístroj stojí 288 jüanů – v přepočtu asi tisíc korun.

Podle čínského státního deníku Global Times si tento vynález nechal patentovat ústav Vocational Institute of Mechatronic Technology v Čchang-čou. „Na vysoké škole jsem měl se svou přítelkyní vztah na dálku, takže jsme spolu byli v kontaktu pouze prostřednictvím telefonu. Odtud pramení inspirace pro toto zařízení,“ citoval web hlavního vynálezce konstrukce Ťianga Čung-liho. 

Ťiang požádal o patent v roce 2019, jeho platnost skončila v lednu 2023 a konstruktér teď doufá, že někdo jiný by mohl jeho návrh rozvinout a zdokonalit. Podobný vynález pojmenovaný „Kissinger“ představil už v roce 2016 Imagineering Institute v Malajsii. Byl však v podobě silikonové podložky citlivé na dotek, nikoli realisticky vypadajících rtů. Na západních sociálních sítích zase diskutující spojují tento přístroj se seriálem Teorie velkého třesku, kde se objevil už roku 2013.

Čínské zařízení je sice inzerováno pro vztahy na dálku, ale umožňuje uživatelům také anonymní párování s cizími lidmi. Pokud se dva lidé úspěšně shodnou a líbí se jeden druhému, mohou požádat o výměnu polibků. Uživatelé mohou své polibky do aplikace také „nahrát“, aby si je ostatní mohli stáhnout a vyzkoušet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 21 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.