Evropa trpí zubními kazy a dalšími problémy úst, varuje WHO. Ze všech regionů světa nejvíc

Polovina všech dospělých v evropském regionu prodělala v roce 2019 závažné onemocnění dutiny ústní, konstatovala ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Naléhavě proto vyzvala členské státy, aby v rámci všeobecné zdravotní péče umožnily lepší a dostupnější přístup i k péči o dutinu ústní. Tato péče by podle WHO měla být buď zdarma, nebo za cenu, kterou si lidé mohou dovolit.

Evropský region zahrnuje 53 zemí Evropy a střední Asie. Podíl nemocných se závažnými případy onemocnění dutiny ústní byl přitom v evropském regionu nejvyšší ze šesti zkoumaných regionů po celém světě, nastínila WHO. Konkrétně se jednalo o 50,1 procenta dospělé populace. V evropském regionu byla v roce 2019 i nejvyšší prevalence zubních kazů stálých zubů – 33,6 procenta, což znamená 335 milionů případů.

Zpráva také ukázala, že evropský region měl druhý největší podíl případů ztráty zubu (25,2 procenta). Konkrétně se to týkalo asi 88 milionů lidí starších dvaceti let. To znamená prevalenci 12,4 procenta, což je nejvíce mezi regiony WHO a téměř dvakrát více, než je celosvětová prevalence, která činí 6,8 procenta.

V evropském regionu byl rovněž zaznamenán druhý nejvyšší odhadovaný počet nových případů rakoviny dutiny ústní, téměř 70 tisíc, přičemž více než 26 500 úmrtí v regionu bylo v roce 2020 připisováno právě rakovině dutiny ústní.

Zubní kazy nemusí být běžné

„Zdraví dutiny ústní je nezbytnou součástí zdravotní péče. Mnoho z našich nejzákladnějších lidských funkcí – mluvení a komunikace, schopnost najíst se, dýchání a v neposlední řadě úsměv závisí na dobrém zdraví dutiny ústní,“ upozornil Hans Kluge, šéf evropské sekce WHO.

„Neléčené zubní kazy mohou ovlivnit kvalitu života v každém věku, jsou ale zvláště škodlivé v dětství, protože způsobují problémy, které mohou přetrvat celý život. U dětí zubní kazy ovlivňují školní docházku i studijní výsledky. Vážný neléčený kaz může narušit výživu a růst,“ dodal Kluge.

Jak doplnil, neléčené kazy mohou narušit kvalitu života i u dospělých. „Orální zdraví skutečně ovlivňuje velké množství oblastí našeho života, málokdy se mu ale dostává takové pozornosti, jakou si zaslouží,“ konstatoval šéf evropské sekce WHO.

Nemoci dutiny ústní jsou způsobeny především konzumací cukru, užíváním tabáku, užíváním alkoholu, traumatem a nedostatkem ústní hygieny, uvádí Světová zdravotnická organizace.

„Zubní kaz je nejběžnějším nepřenosným onemocněním na světě. Ale nemuselo by tomu tak být. Víme, co je potřeba udělat. Cílem této zprávy je povzbudit vlády a zdravotnické instituce, aby posílily přístup k bezpečné, účinné a cenově dostupné základní péči o ústní dutinu v rámci celonárodních univerzálních zdravotních balíčků,“ dodal Kluge. Právě to je podle něj nejlepší způsob, jak snížit množství těchto onemocnění a zároveň zlepšit celkové zdraví populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled