Evropa trpí zubními kazy a dalšími problémy úst, varuje WHO. Ze všech regionů světa nejvíc

Polovina všech dospělých v evropském regionu prodělala v roce 2019 závažné onemocnění dutiny ústní, konstatovala ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Naléhavě proto vyzvala členské státy, aby v rámci všeobecné zdravotní péče umožnily lepší a dostupnější přístup i k péči o dutinu ústní. Tato péče by podle WHO měla být buď zdarma, nebo za cenu, kterou si lidé mohou dovolit.

Evropský region zahrnuje 53 zemí Evropy a střední Asie. Podíl nemocných se závažnými případy onemocnění dutiny ústní byl přitom v evropském regionu nejvyšší ze šesti zkoumaných regionů po celém světě, nastínila WHO. Konkrétně se jednalo o 50,1 procenta dospělé populace. V evropském regionu byla v roce 2019 i nejvyšší prevalence zubních kazů stálých zubů – 33,6 procenta, což znamená 335 milionů případů.

Zpráva také ukázala, že evropský region měl druhý největší podíl případů ztráty zubu (25,2 procenta). Konkrétně se to týkalo asi 88 milionů lidí starších dvaceti let. To znamená prevalenci 12,4 procenta, což je nejvíce mezi regiony WHO a téměř dvakrát více, než je celosvětová prevalence, která činí 6,8 procenta.

V evropském regionu byl rovněž zaznamenán druhý nejvyšší odhadovaný počet nových případů rakoviny dutiny ústní, téměř 70 tisíc, přičemž více než 26 500 úmrtí v regionu bylo v roce 2020 připisováno právě rakovině dutiny ústní.

Zubní kazy nemusí být běžné

„Zdraví dutiny ústní je nezbytnou součástí zdravotní péče. Mnoho z našich nejzákladnějších lidských funkcí – mluvení a komunikace, schopnost najíst se, dýchání a v neposlední řadě úsměv závisí na dobrém zdraví dutiny ústní,“ upozornil Hans Kluge, šéf evropské sekce WHO.

„Neléčené zubní kazy mohou ovlivnit kvalitu života v každém věku, jsou ale zvláště škodlivé v dětství, protože způsobují problémy, které mohou přetrvat celý život. U dětí zubní kazy ovlivňují školní docházku i studijní výsledky. Vážný neléčený kaz může narušit výživu a růst,“ dodal Kluge.

Jak doplnil, neléčené kazy mohou narušit kvalitu života i u dospělých. „Orální zdraví skutečně ovlivňuje velké množství oblastí našeho života, málokdy se mu ale dostává takové pozornosti, jakou si zaslouží,“ konstatoval šéf evropské sekce WHO.

Nemoci dutiny ústní jsou způsobeny především konzumací cukru, užíváním tabáku, užíváním alkoholu, traumatem a nedostatkem ústní hygieny, uvádí Světová zdravotnická organizace.

„Zubní kaz je nejběžnějším nepřenosným onemocněním na světě. Ale nemuselo by tomu tak být. Víme, co je potřeba udělat. Cílem této zprávy je povzbudit vlády a zdravotnické instituce, aby posílily přístup k bezpečné, účinné a cenově dostupné základní péči o ústní dutinu v rámci celonárodních univerzálních zdravotních balíčků,“ dodal Kluge. Právě to je podle něj nejlepší způsob, jak snížit množství těchto onemocnění a zároveň zlepšit celkové zdraví populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před a po: satelitní snímky ukazují poškození íránských zařízení na obohacení uranu

Páteční izraelské útoky mířily zejména na íránská zařízení, která se dají využít na výrobu jaderných zbraní. Podle nových satelitních snímků to vypadá, že bomby dopadly přesně na zvolené cíle.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nová obří studie dvojčat naznačuje, kde je původ ADHD a autismu

Dvojčata jsou skvělý příklad toho, jak se mohou stejné geny rozvíjet odlišně v různém prostředí – a co má na to vliv. Vědci teď u nich prozkoumali, jaký je vliv genů na některé závažné zdravotní a psychické problémy.
včera v 12:34

Antarktida se mění českým vědcům pod nohama

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.
včera v 09:49

Předpovědět bouřku je mimořádně složité, vysvětluje meteorolog

Léto je obdobím, kdy vrcholí bouřková sezóna. Existují celé skupiny „lovců bouřek“, kteří nadšeně sledují nejvýraznější projev atmosférické elektřiny. Pro bouřky je sice typický prudký déšť, ale rozhodně ne každá přináší lijáky, kroupy či prudké poryvy větru. Meteorologové neumí stále ještě dokonale předpovědět, jak silná bouřka bude. Proč, vysvětluje meteorolog ČT Michal Žák.
15. 6. 2025
Načítání...