Evropa trpí zubními kazy a dalšími problémy úst, varuje WHO. Ze všech regionů světa nejvíc

Polovina všech dospělých v evropském regionu prodělala v roce 2019 závažné onemocnění dutiny ústní, konstatovala ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Naléhavě proto vyzvala členské státy, aby v rámci všeobecné zdravotní péče umožnily lepší a dostupnější přístup i k péči o dutinu ústní. Tato péče by podle WHO měla být buď zdarma, nebo za cenu, kterou si lidé mohou dovolit.

Evropský region zahrnuje 53 zemí Evropy a střední Asie. Podíl nemocných se závažnými případy onemocnění dutiny ústní byl přitom v evropském regionu nejvyšší ze šesti zkoumaných regionů po celém světě, nastínila WHO. Konkrétně se jednalo o 50,1 procenta dospělé populace. V evropském regionu byla v roce 2019 i nejvyšší prevalence zubních kazů stálých zubů – 33,6 procenta, což znamená 335 milionů případů.

Zpráva také ukázala, že evropský region měl druhý největší podíl případů ztráty zubu (25,2 procenta). Konkrétně se to týkalo asi 88 milionů lidí starších dvaceti let. To znamená prevalenci 12,4 procenta, což je nejvíce mezi regiony WHO a téměř dvakrát více, než je celosvětová prevalence, která činí 6,8 procenta.

V evropském regionu byl rovněž zaznamenán druhý nejvyšší odhadovaný počet nových případů rakoviny dutiny ústní, téměř 70 tisíc, přičemž více než 26 500 úmrtí v regionu bylo v roce 2020 připisováno právě rakovině dutiny ústní.

Zubní kazy nemusí být běžné

„Zdraví dutiny ústní je nezbytnou součástí zdravotní péče. Mnoho z našich nejzákladnějších lidských funkcí – mluvení a komunikace, schopnost najíst se, dýchání a v neposlední řadě úsměv závisí na dobrém zdraví dutiny ústní,“ upozornil Hans Kluge, šéf evropské sekce WHO.

„Neléčené zubní kazy mohou ovlivnit kvalitu života v každém věku, jsou ale zvláště škodlivé v dětství, protože způsobují problémy, které mohou přetrvat celý život. U dětí zubní kazy ovlivňují školní docházku i studijní výsledky. Vážný neléčený kaz může narušit výživu a růst,“ dodal Kluge.

Jak doplnil, neléčené kazy mohou narušit kvalitu života i u dospělých. „Orální zdraví skutečně ovlivňuje velké množství oblastí našeho života, málokdy se mu ale dostává takové pozornosti, jakou si zaslouží,“ konstatoval šéf evropské sekce WHO.

Nemoci dutiny ústní jsou způsobeny především konzumací cukru, užíváním tabáku, užíváním alkoholu, traumatem a nedostatkem ústní hygieny, uvádí Světová zdravotnická organizace.

„Zubní kaz je nejběžnějším nepřenosným onemocněním na světě. Ale nemuselo by tomu tak být. Víme, co je potřeba udělat. Cílem této zprávy je povzbudit vlády a zdravotnické instituce, aby posílily přístup k bezpečné, účinné a cenově dostupné základní péči o ústní dutinu v rámci celonárodních univerzálních zdravotních balíčků,“ dodal Kluge. Právě to je podle něj nejlepší způsob, jak snížit množství těchto onemocnění a zároveň zlepšit celkové zdraví populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 14 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 15 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 18 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 20 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
24. 2. 2026
Načítání...