Odstranění zubů moudrosti by podle vědců mohlo mít pozitivní vliv na schopnost rozlišovat chutě

Vytržení třetích stoliček, které se označují také jako zuby moudrosti, může mírně zlepšovat schopnost vnímat chutě. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Chemical Senses. Podle vědců může tento efekt přetrvávat i celá desetiletí.

V rámci studie vědci analyzovali data od 1255 pacientů, kteří v průběhu dvaceti let podstoupili vyšetření chemosenzorické percepce. Celkem 891 účastníků podstoupilo odstranění zubů moudrosti, zbylých 364 nikoliv.

Test chuťových schopností vypadal tak, že pacienti dostali tekutiny s pěti různými koncentracemi sacharózy, chloridu sodného, kyseliny citronové a kofeinu. Každým z roztoků si poté postupně vypláchli ústa a určili, zda chutnal sladce, slaně, kysele, či hořce.

Malý, ale dlouhodobý pozitivní vliv

Výzkumný tým došel k závěru, že skupina účastníků po zákroku vykazovala lepší výsledky u všech čtyř chutí. Lidé, kterým byly zuby moudrosti vytrhány v minulosti, později vykazovali tří- až desetiprocentní zlepšení. Kromě toho měly ženy obecně lepší schopnost určovat chutě než muži.

„Z výzkumu vyplývá, že odstranění třetích stoliček má u některých lidí malý, avšak dlouhodobý vliv na jazykové chuťové dráhy,“ uvedl spoluautor práce Dane Kim z University of Pennsylvania.

„Dřívější studie poukazovaly pouze na nepříznivé účinky tohoto zákroku na chuť. Obecně se ale věřilo, že po čase odezní,“ dodal hlavní autor výzkumu Richard L. Doty, který rovněž působí na University of Pennsylvania.

Konkrétní mechanismy, proč k tomuto efektu může dojít, vědci zatím neznají. Přecitlivělost nervů způsobená operací, jako je například vytržení zubu, byla ale zdokumentovaná dříve v jiných kontextech. Například studie na zvířatech ukázaly, že opakovaný lehký dotek, ke kterému může dojít například během žvýkání potravy, postupně zvyšuje nervové reakce v oblasti poraněné tkáně, která je následně citlivější. Zda se to týká i chuti, ale není jasné.

Vědci proto podotýkají, že je v této oblasti nutné provést další výzkumy, které by jejich poznatek podrobněji objasnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled