Odstranění zubů moudrosti by podle vědců mohlo mít pozitivní vliv na schopnost rozlišovat chutě

Vytržení třetích stoliček, které se označují také jako zuby moudrosti, může mírně zlepšovat schopnost vnímat chutě. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Chemical Senses. Podle vědců může tento efekt přetrvávat i celá desetiletí.

V rámci studie vědci analyzovali data od 1255 pacientů, kteří v průběhu dvaceti let podstoupili vyšetření chemosenzorické percepce. Celkem 891 účastníků podstoupilo odstranění zubů moudrosti, zbylých 364 nikoliv.

Test chuťových schopností vypadal tak, že pacienti dostali tekutiny s pěti různými koncentracemi sacharózy, chloridu sodného, kyseliny citronové a kofeinu. Každým z roztoků si poté postupně vypláchli ústa a určili, zda chutnal sladce, slaně, kysele, či hořce.

Malý, ale dlouhodobý pozitivní vliv

Výzkumný tým došel k závěru, že skupina účastníků po zákroku vykazovala lepší výsledky u všech čtyř chutí. Lidé, kterým byly zuby moudrosti vytrhány v minulosti, později vykazovali tří- až desetiprocentní zlepšení. Kromě toho měly ženy obecně lepší schopnost určovat chutě než muži.

„Z výzkumu vyplývá, že odstranění třetích stoliček má u některých lidí malý, avšak dlouhodobý vliv na jazykové chuťové dráhy,“ uvedl spoluautor práce Dane Kim z University of Pennsylvania.

„Dřívější studie poukazovaly pouze na nepříznivé účinky tohoto zákroku na chuť. Obecně se ale věřilo, že po čase odezní,“ dodal hlavní autor výzkumu Richard L. Doty, který rovněž působí na University of Pennsylvania.

Konkrétní mechanismy, proč k tomuto efektu může dojít, vědci zatím neznají. Přecitlivělost nervů způsobená operací, jako je například vytržení zubu, byla ale zdokumentovaná dříve v jiných kontextech. Například studie na zvířatech ukázaly, že opakovaný lehký dotek, ke kterému může dojít například během žvýkání potravy, postupně zvyšuje nervové reakce v oblasti poraněné tkáně, která je následně citlivější. Zda se to týká i chuti, ale není jasné.

Vědci proto podotýkají, že je v této oblasti nutné provést další výzkumy, které by jejich poznatek podrobněji objasnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
před 10 mminutami

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
včera v 09:00

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...