Odstranění zubů moudrosti by podle vědců mohlo mít pozitivní vliv na schopnost rozlišovat chutě

Vytržení třetích stoliček, které se označují také jako zuby moudrosti, může mírně zlepšovat schopnost vnímat chutě. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Chemical Senses. Podle vědců může tento efekt přetrvávat i celá desetiletí.

V rámci studie vědci analyzovali data od 1255 pacientů, kteří v průběhu dvaceti let podstoupili vyšetření chemosenzorické percepce. Celkem 891 účastníků podstoupilo odstranění zubů moudrosti, zbylých 364 nikoliv.

Test chuťových schopností vypadal tak, že pacienti dostali tekutiny s pěti různými koncentracemi sacharózy, chloridu sodného, kyseliny citronové a kofeinu. Každým z roztoků si poté postupně vypláchli ústa a určili, zda chutnal sladce, slaně, kysele, či hořce.

Malý, ale dlouhodobý pozitivní vliv

Výzkumný tým došel k závěru, že skupina účastníků po zákroku vykazovala lepší výsledky u všech čtyř chutí. Lidé, kterým byly zuby moudrosti vytrhány v minulosti, později vykazovali tří- až desetiprocentní zlepšení. Kromě toho měly ženy obecně lepší schopnost určovat chutě než muži.

„Z výzkumu vyplývá, že odstranění třetích stoliček má u některých lidí malý, avšak dlouhodobý vliv na jazykové chuťové dráhy,“ uvedl spoluautor práce Dane Kim z University of Pennsylvania.

„Dřívější studie poukazovaly pouze na nepříznivé účinky tohoto zákroku na chuť. Obecně se ale věřilo, že po čase odezní,“ dodal hlavní autor výzkumu Richard L. Doty, který rovněž působí na University of Pennsylvania.

Konkrétní mechanismy, proč k tomuto efektu může dojít, vědci zatím neznají. Přecitlivělost nervů způsobená operací, jako je například vytržení zubu, byla ale zdokumentovaná dříve v jiných kontextech. Například studie na zvířatech ukázaly, že opakovaný lehký dotek, ke kterému může dojít například během žvýkání potravy, postupně zvyšuje nervové reakce v oblasti poraněné tkáně, která je následně citlivější. Zda se to týká i chuti, ale není jasné.

Vědci proto podotýkají, že je v této oblasti nutné provést další výzkumy, které by jejich poznatek podrobněji objasnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 17 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 19 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...