Betel má hořkou chuť, zahnívají po něm zuby a způsobuje rakovinu, ale zároveň navozuje dobrou náladu, rozveseluje, podněcuje myšlení, tiší hlad a žízeň. A má také historii starší, než se vědci doposud domnívali.
Kofein, alkohol, nikotin – a betel. Čtvrtá nejčastěji používaná psychoaktivní látka není v našich krajích příliš známá, ale zejména v Asii je nesmírně populární. Pravidelně ji tam užívá přes 600 milionů lidí. A také je nápadná: její konzumace totiž po sobě zanechává hnědé nebo narudlé zuby.
Betel se žvýká, a to ve směsi mletých ořechů palmy arekové a hašeného vápna, která je zabalená v listu pepřovníku betelového. Při žvýkání se z ní uvolňuje koktejl psychoaktivních látek.
Archeologové našli stopy betelových ořechů na celé řadě asijských nalezišť; to naznačuje, že se mohly používat už před osmi tisíci lety, jenže se nevědělo jak.
Cesta do minulosti drog
Vědcům se nyní pomocí pokročilých zobrazovacích metod, které jsou zatím tak drahé, že se využívají jen výjimečně, povedlo najít kousky betelu na zubech člověka. Neměl na nich sice ani stopu viditelné barvy, zbytečky se ale zachytily v zubním plaku, kde je archeologové našli. Tento důkaz je nejméně o tisíc let starší než dosavadní nejstarší důkazy a pochází z doby před asi čtyřmi tisíci lety.
Vědci tento výzkum zahájili už roku 2021, kdy začali odebírat z mrtvých lidských těl na neolitickém pohřebišti Nong Ratchawat ve středním Thajsku miniaturní vzorky zubního plaku. Našli ho na šestatřiceti zubech, jež patřily šesti lidem.
Stopy betelu pak našli na třech zubech, všechny patřily jedné osobě. Šlo o ženu ve věku kolem 25 let. Vědcům se o ní ale nepodařilo zjistit nic dalšího, ani její společenskou roli, ani příčinu úmrtí.
Jak betel změnil svět
Tento výzkum je součástí čím dál rozsáhlejších studií, které zkoumají dopady takzvaných psychoaktivních látek, jež lidstvo užívá zřejmě už od doby svého vzniku. Betel je a byl spojený hlavně s náboženskými a také společenskými rituály, lidstvo ale mohl ovlivňovat ještě dalším způsobem.
Už desítky let se ví, že má také karcinogenní dopady jako příčina nádorů ústní dutiny. Těmito chorobami trpí miliony lidí v tropických oblastech Asie a Tichomoří, výzkum je ale podfinancovaný. Autoři nové studie věří, že pochopením historických příčin konzumace betelu by mohli pomoci odhalit i jádro současných problémů.
Řada výzkumů totiž například naznačuje, že důvody pro žvýkání betelu by mohly být jiné, než jsou ty psychostimulační: hlavní účinná látka betelové směsi arekaidin má totiž velmi silné protiparazitické účinky zejména proti střevním parazitům, kteří představují v tropech jinak smrtelnou hrozbu.
