Asi desetina zubařů nemá smlouvy s pojišťovnami. Úhrady jsou nízké, tvrdí ordinace

3 minuty
Události: Desetina zubařů nemá smlouvy s pojišťovnami
Zdroj: ČT24

V zubních ordinacích v Česku panují rozdílné ceny. Někde základní výkony hradí pojišťovna, jinde si ošetření pacienti platí sami, často za tisíce. S pojišťovnou uzavřenou smlouvu nemá zhruba desetina stomatologů. Často jde o jejich vlastní rozhodnutí. Úhrady jsou totiž v porovnání s ostatními obory dlouhodobě nízké.

V zubním centru ve Vysokém Mýtě se starají o osm tisíc pacientů, na další už nemají kapacitu. „Za týden se nám ozve zhruba pětadvacet lidí, kteří by se k nám chtěli registrovat. Ale bohužel jim nejsme schopni vyhovět,“ uvedl stomatolog dentálního centra Michal Teplý.

Důvodem je například i to, že lidé za rentgeny, anestezie či trhání zubů nemusí platit. „Na jednu stranu trochu těm nesmluvním kolegům závidím. Odpadá jim obrovské množství administrativy a byrokracie, která je na smlouvy s pojišťovnou vázaná. A také to, že ty úhrady jsou samozřejmě podhodnocené. Ale je to každého volba,“ okomentoval Teplý.

Na jedné z pražských klinik mají přes 3800 pacientů. Starají se o ně dva stomatologové a jedna dentální hygienistka. Smlouvy s pojišťovnou nemají. Například za preventivní prohlídku si účtují pět set korun, za ošetření zubního kazu od 2890 korun výš. 

„Využíváme moderní techniku. Například máme mikroskop, je to tedy zvětšovací technika, používáme ho pravidelně každý den. Ordinace s pojišťovnami takovéto možnosti nemají, je to drahá záležitost,“ vysvětluje stomatoložka Tamara Káčerová.

Otázka času

Výhodou je podle ní i to, že má na pacienta více času. Ceny zubní péče se totiž stanovují dle minutové sazby, která zahrnuje třeba pronájem prostor, náklady na energie, vybavení a mzdu.

„Jestliže jdete na ošetření a je pro vás ordinace vyblokovaná na třicet minut, což je třeba typické ošetření zubního kazu, tak vlastně minutová sazba krát třicet minut je cena ošetření,“ ujasnil ekonomický poradce, lektor v oboru stomatologie a prezident České stomatologické akademie Tomáš Košumberský. „V tuto chvíli se minutové sazby pohybují řádově někde mezi padesáti a sto korunami za minutu,“ doplnil.

To jsou částky, na které úhrady pojišťoven často nestačí. „Kdyby nám pojišťovny platily stejnou částku za vyšetření, jako platí třeba praktickému lékaři, tak by asi každý tu smlouvu podepsal,“ zhodnotil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

„Chceme podporovat všemi možnými způsoby zapojení lékařů i mladých lékařů do veřejného zdravotního pojištění. Naše úsilí bude, abychom podpořili prevenci, abychom podpořili registraci, abychom možná navýšili nějaké úhrady,“ sdělila vrchní ředitelka sekce ekonomiky a zdravotního pojištění resortu zdravotnictví Helena Rögnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 1 hhodinou

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 1 hhodinou

Elektronický průkaz a méně oprávnění. Začíná platit nový zbraňový zákon

V platnost vstoupila novela zákona o zbraních. Nahrazuje skoro 25 let staré předpisy. Zbrojní průkaz už lidé nemusí nosit u sebe, funguje totiž elektronicky. V papírové podobě zůstává jen evropský zbrojní pas. Místo současných pěti skupin průkazů budou dva druhy oprávnění. Deset skupin zbrojních licencí se snižuje na tři. Součástí zákona je i zbraňová amnestie, díky které mohou lidé do konce června beztrestně odevzdat či legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Nepodléhejme líbivému populismu, vyzval v novoročním projevu Pavel

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovky neplatičů alimentů získaly svobodu

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.
před 11 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
před 12 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 12 hhodinami

Je důležité, abychom překonali příkopy, říká arcibiskup Graubner

„Slyším od prezidenta (Petra Pavla) a dalších lidí, že je potřebné, abychom se učili více vést dialog. My o něm sice často hovoříme, ale bohužel často mluvíme s těmi, se kterými si rozumíme, a ty ostatní odepíšeme nebo považujeme za jinou bublinu, se kterou je zbytečné komunikovat,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner, podle něhož je důležité, abychom překonali příkopy.
před 12 hhodinami
Načítání...