V zubních ordinacích v Česku panují rozdílné ceny. Někde základní výkony hradí pojišťovna, jinde si ošetření pacienti platí sami, často za tisíce. S pojišťovnou uzavřenou smlouvu nemá zhruba desetina stomatologů. Často jde o jejich vlastní rozhodnutí. Úhrady jsou totiž v porovnání s ostatními obory dlouhodobě nízké.
V zubním centru ve Vysokém Mýtě se starají o osm tisíc pacientů, na další už nemají kapacitu. „Za týden se nám ozve zhruba pětadvacet lidí, kteří by se k nám chtěli registrovat. Ale bohužel jim nejsme schopni vyhovět,“ uvedl stomatolog dentálního centra Michal Teplý.
Důvodem je například i to, že lidé za rentgeny, anestezie či trhání zubů nemusí platit. „Na jednu stranu trochu těm nesmluvním kolegům závidím. Odpadá jim obrovské množství administrativy a byrokracie, která je na smlouvy s pojišťovnou vázaná. A také to, že ty úhrady jsou samozřejmě podhodnocené. Ale je to každého volba,“ okomentoval Teplý.
Na jedné z pražských klinik mají přes 3800 pacientů. Starají se o ně dva stomatologové a jedna dentální hygienistka. Smlouvy s pojišťovnou nemají. Například za preventivní prohlídku si účtují pět set korun, za ošetření zubního kazu od 2890 korun výš.
„Využíváme moderní techniku. Například máme mikroskop, je to tedy zvětšovací technika, používáme ho pravidelně každý den. Ordinace s pojišťovnami takovéto možnosti nemají, je to drahá záležitost,“ vysvětluje stomatoložka Tamara Káčerová.
Otázka času
Výhodou je podle ní i to, že má na pacienta více času. Ceny zubní péče se totiž stanovují dle minutové sazby, která zahrnuje třeba pronájem prostor, náklady na energie, vybavení a mzdu.
„Jestliže jdete na ošetření a je pro vás ordinace vyblokovaná na třicet minut, což je třeba typické ošetření zubního kazu, tak vlastně minutová sazba krát třicet minut je cena ošetření,“ ujasnil ekonomický poradce, lektor v oboru stomatologie a prezident České stomatologické akademie Tomáš Košumberský. „V tuto chvíli se minutové sazby pohybují řádově někde mezi padesáti a sto korunami za minutu,“ doplnil.
To jsou částky, na které úhrady pojišťoven často nestačí. „Kdyby nám pojišťovny platily stejnou částku za vyšetření, jako platí třeba praktickému lékaři, tak by asi každý tu smlouvu podepsal,“ zhodnotil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
„Chceme podporovat všemi možnými způsoby zapojení lékařů i mladých lékařů do veřejného zdravotního pojištění. Naše úsilí bude, abychom podpořili prevenci, abychom podpořili registraci, abychom možná navýšili nějaké úhrady,“ sdělila vrchní ředitelka sekce ekonomiky a zdravotního pojištění resortu zdravotnictví Helena Rögnerová.
