Zhruba o šedesát korun by se mohly s příštím rokem zvednout platby za státní pojištěnce. České televizi to potvrdila ministerstva financí a zdravotnictví. Stát by tak za děti nebo důchodce platil 2148 korun měsíčně. Automatická valorizace zohledňuje růst reálných mezd i inflaci.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dává částku, o kterou se zvýší platby za státní pojištěnce, do souvislosti s klesající inflací. Částku určuje automatický valorizační mechanismus.
Právě kvůli pomalejšímu zdražování by měl být růst státních odvodů na zdravotní pojištění příští rok třikrát nižší než letos. Celkem ho stát platí za šest milionů lidí.
Děti nebo třeba senioři jsou nejpočetnější skupiny, za které zdravotní pojištění platí stát. Měnit se na tom příští rok nic nemá. Na částce, kterou takto z rozpočtu odesílá, ale ano. A připravují se na to i pojišťovny. „Inflace je nižší, než jsme byli zvyklí v předchozím období, což je velmi dobře. Je potřeba říct také našim poskytovatelům, že by s tím měli počítat,“ poznamenal ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.
Možností bude podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha zpomalit vstup některých novinek na trh, zejména mimořádně nákladných léků a dalších léčebných postupů.
Teď stát posílá z rozpočtu za státního pojištěnce 2085 korun měsíčně, celkově by mělo jít za celý rok o zhruba 151 miliard. Vloni to bylo necelých 139 miliard a pro příští rok se očekává kolem 155 miliard, to odpovídá měsíční platbě 2148 korun.
Nezasahovat do valorizačního mechanismu
Ke stanovení částky se letos poprvé použil automatický valorizační mechanismus. Zasahovat do něj zástupci koalice zatím nechtějí. „Odpovídá tomu, jak se vyvíjí česká ekonomika. Musíme si uvědomit, že platba za státní pojištěnce není nějaká imaginární suma, ale jsou to přerozdělené daně občanů,“ konstatoval Válek.
Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je smysluplné, aby do systému šlo tolik peněz, kolik je nezbytně potřeba. „Aby ten systém fungoval efektivně. Dneska víme, že ve zdravotnictví se utrácí často za duplicitní vyšetření,“ upozornil.
„Vypočítané finanční prostředky, které půjdou za státní pojištěnce, budou navýšeny zhruba o čtyři až čtyři a půl miliardy a s tím si bude muset ministerstvo poradit,“ doplnil místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL).
Důležitá je podle koalice také předvídatelnost, kterou automatický výpočet přináší. „Aby mohlo zdravotnictví plánovat a aby mělo nejen výhled na jeden rok, maximálně rok a čtvrt dopředu, ale aby mělo tentokrát už opravdu dlouhodobý plán,“ popsala místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
„Celkově to systému veřejného zdravotního pojištění a vůbec veřejného zdravotnictví prospívá,“ myslí si místopředsedkyně Starostů Michaela Šebelová.
Zdravotnictví není černá díra, zní od opozice
Zatímco zástupci hnutí SPD by zásahu do valorizačního mechanismu nebránili, ti z hnutí ANO by ho teď nechali běžet. Koalici ale vyčítají její předchozí úpravy systému. „Sebrala zdravotnictví čtrnáct miliard, ty tam jednoznačně budou chybět. Nastavila valorizační mechanismus na nižší základně, než jsme požadovali my,“ uvedl člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO).
Zdravotní péče je podle místopředsedkyně výboru Karly Maříkové (SPD) čím dál dražší a zdravotnictví nebude mít podle ní nikdy dost peněz. „Ale nesmíme na něj pohlížet jako na černou díru,“ poznamenala.
Platby státu tvoří zhruba třetinu příjmů pojišťoven. Většina připadá na vybrané pojistné.
