Ministerstvo zdravotnictví plánuje rozšířit seznam výkonů, na které bude pacientům stačit být v nemocnici jediný den. V rámci takzvané jednodenní péče by se tak nově mohly provádět třeba operace z oboru nosní, ušní a krční medicíny. Resort teď čeká na schválení odbornými společnostmi.
Za 24 hodin doma. Ministerstvo chce rozšířit jednodenní péči
Během 24 hodin už nyní chodí nejčastěji pacienti domů po operacích menisku, jednodušších gynekologických zákrocích, operacích křečových žil nebo žlučníku.
Na poslední zmíněný zákrok se chystala i Klára Kosová. Do nemocnice ji zdravotníci přijali v sedm hodin ráno. „Mám žlučníkové kameny a písek,“ přiblížila s tím, že komplikace jí začaly po porodu dítěte. „Bylo mi těžko po jídle, nebylo mi dobře, prodělala jsem několik kolik,“ pokračovala.
Na odstranění žlučníku šla v poledne, následující den bude ve stejnou dobu už doma.
„Dříve byl standard, že pacient třeba při tomto konkrétním výkonu trávil dva tři dny v nemocnici,“ uvedl chirurg z Centra jednodenní péče Rehabilitační nemocnice Beroun Tomáš Šebek. Zákrok se provádí laparoskopicky a co nejšetrněji s minimem krvácení. To vyžaduje i zkušený tým. O to lépe se pak pacient může doma zotavovat.
Podle Šebka jsou pacienti i mnohem lépe informovaní, jak se mají o sebe postarat. „Co bude následovat, aby chápali dobře, že první dva dny, třeba po tomto konkrétním výkonu – operaci žlučníku – mohou pociťovat bolest, která by se měla zvládnout běžnými analgetiky,“ upřesnil.
Jeden operační tým zvládne až osm takových miniinvazivních zákroků denně. Jen v nemocnici v Berouně zároveň operují na čtyřech sálech. Letos na nich už provedli o deset procent více zákroků než loni.
Jednodenních hospitalizací přibývá
Ve Fakultní nemocnici v Olomouci činil nárůst jednodenní péče v porovnání s prvním pololetím minulého roku třicet procent. V Karlových Varech nebo v Kolíně je to pak o pětinu více, naopak v pražské Bulovce jejich počty klesly.
„Nabídnutím více výkonů v rámci jednodenní péče chceme poskytovatele motivovat, aby to byl více preferovaný obor,“ dodal náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL).
Tyto výkony se provádějí i na standardním oddělení dětské chirurgie v pražském Motole. Pobýt tu jen do odpoledne stačí zhruba čtyřiceti procentům dětí, kterým dělají základní zákroky, jako je typicky odstranění kýly.
„Počty určitě stoupají. Na druhou stranu jsou tam limity, protože operujeme pacienty, kteří jsou menší než dvanáct měsíců,“ popsal přednosta Kliniky dětské chirurgie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Michal Rygl.
Vedle pacientů s přidruženými onemocněními operují na oddělení i ty, kteří dojíždějí z daleka. Ty si v nemocnici nechávají delší dobu.
Průměrná délka hospitalizace v Česku činí necelých šest dní. Za poslední dekádu klesla o jeden den. Zkrácení doby, kterou pacienti v nemocnici stráví, může pomoci ušetřit peníze – třeba tím, že je potřeba méně personálu. Pozitivní je to podle expertů také proto, že se snižuje riziko infekcí, které pak naopak pobyt prodlužují.
Více neinvazivních zákroků
Změnami však neprochází jen jednodenní chirurgie. Současná medicína umí oproti minulosti vyřešit mnohem více problému, pacient tak nemusí v nemocnici trávit řadu dní. Jednou z možností je využití třeba endoskopie – její výhoda spočívá v tom, že je neinvazivní.
Endoskopem lékaři sledují, co se děje v tělních dutinách. Zavádí se třeba ústy. Vyřešit dokáže například takzvanou achalázii, při níž se uzavírá dolní část jícnu a lidé tak mají problémy cokoliv jíst. Lékaři zákrok pomocí endoskopie zvládnou většinou za několik desítek minut – a navíc velmi bezpečně.
„V současné době nejrychlejší byla patnáct minut, průměr je kolem třiceti minut. Lidé chodí dřív domů, mají menší riziko komplikací i menší riziko úmrtí,“ přiblížil gastroenterolog a endoskopista Jan Martínek z kliniky hepatogastroenterologie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.
Pomocí endoskopie lékaři také umí odstranit rakovinové nádory napadající zažívací systém. Právě ty jsou v posledních letech jedny z nejčastějších. Endoskop lékaři využívají nejen v jícnu, ale třeba i v žaludku nebo ve střevech. „Dokážeme teď odstranit například nádor jícnu, který zaujímá jícen celý dokola. Vyřízneme váleček, který může být deset až patnáct centimetrů dlouhý,“ popsal Martínek.
