Dostupnost péče pro lidi s různými typy demence se zhoršuje, říkají odborníci včetně Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Domovů se zvláštním režimem i terénní péče sice přibývá, nemocných je ale mnohem více. Na čekacích listinách je přes třicet tisíc zájemců. Často se tak o nemocného starají domácí pečující, kterým chybí podpora.
Za posledních deset let si otec Davida Máry prošel všemi stádii demence, teď je v terminální fázi. Péči potřebuje neustále – syn u něj i spí. „Podat mému tátovi jídlo je otázka hodiny a půl, on vás mačká, kope, bouchá a vy musíte najít synergii, abyste mu byli schopní za hodinu podat po lžičkách polévku,“ přiblížil Mára.
Střídají se s matkou, dochází k nim i pečovatelka, na kterou v pořadníku čekali měsíce. Mají stále větší problém najít i zdravotnický personál, který by pomohl přímo doma.
„Člověk se musí částečně stát takovým amatérským lékařem. Jakákoliv změna prostředí v nich vyvolává záchvaty. Takového člověka dostat k lékaři je prakticky nemožné. Spousta rodin se ocitne úplně mimo systém, protože praktik nemůže řadu z léků napsat,“ poukázal Mára.
Ministerstvo slibuje pomoc
S náročnou péčí se potýká stále více rodin. V Česku je přes 160 tisíc lidí s demencí. Se stárnutím populace jich v roce 2050 zřejmě bude až 332 tisíc, tedy dvakrát tolik, vyplývá z dat APSS.
„Potřebujeme více pečovatelek, které by přicházely do domácností, protože nejlepší péče je ta sdílená. Nejhorší varianta je, když to zůstane jen na rodinných příslušnících. Ten plán posílení kapacit tady nevidíme a nevidíme ho ani v návrhu rozpočtu směrem k sociální službám,“ upozornil ředitel APSS Jiří Horecký.
Podle ministerstva zdravotnictví by měl pomoci Národní akční plán. Ten například řeší nastavení mezioborové spolupráce, která by měla vést k lepší dostupnosti služeb.
David Mára musel omezit práci, jenže za péči, pomůcky a léky zaplatí tisíce korun týdně. Rodina proto založila sbírku. O dvaasedmdesátiletého otce se chce do poslední chvíle starat doma.
