Zdravotní péče strana 4 z 5

Nemocnice budou kvůli nedostatku lékařů od prosince omezovat provoz v různé míře. Ve velkých nemocnicích bude uzavřená část lůžek, ambulantní poradny a delší čekací doby očekávají na akutních příjmových ambulancích. V některých regionálních nemocnicích budou uzavřená celá oddělení, například ve Svitavách urologie, ORL a chirurgie. V různé míře bude omezená plánovaná péče kromě onkologických operací, někde i o více než 80 procent. Na tiskové konferenci Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) to ve středu řekli zástupci nemocničních lékařů.

Nymburská nemocnice má nový přístroj pro magnetickou rezonanci. Je první v regionu a jeho provoz výrazně zkrátí čekací doby na vyšetření. Přístroj umístěný ve zrekonstruovaných prostorách pavilonu E začne fungovat od prosince. Včetně servisu vyšel na zhruba 38,5 milionu korun, nemocnice jej pořídila z evropského programu React-EU. Zařízení funguje pro spádovou oblast se zhruba sto tisíci lidmi.

Požadavky lékařů na finanční ohodnocení podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) převyšují možnosti resortu. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, a to dva dny před dalším jednáním ministra Vlastimila Válka (TOP 09) s odbory a zdravotníky v takzvané zdravotnické tripartitě. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda sdělil, že pokud se lékaři s resortem na jednání domluví, stáhne výzvu, na základě které by lékaři měli od prosince vypovědět přesčasy.

Vědci popsali klíčovou roli seniorek v ochraně dětí před epidemiemi. V minulosti byla podle nového výzkumu značně silná, v současné době se ale už v moderní společnosti vytrácí.

Neodkladné zdravotní výkony, na které válečné zdravotnictví na Ukrajině nestačí, pomáhají pacientům zajistit i lékaři z jihomoravských nemocnic. Ošetřují například zranění z války nebo poskytují onkologickou péči. Transporty lidí z Ukrajiny, která momentálně čelí ruské invazi, zajišťuje řada organizací. Zdravotníci z Brna se nyní starají například o Serhiie Melnyka, který ve válce přišel o dva prsty na ruce.

V Česku chybí praktici pro děti i dospělé. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) míní, že problém netkví v nezájmu o studium těchto oborů, ale v tom, že nebyly během posledních let státem podporované. S tím souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Navíc podle něj mladí nechtějí pracovat a žít v oblastech, které jsou vzdáleny od velkých měst. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mezi roky 2004 a 2019 ubylo 13 procent pediatrů. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová navrhuje změnu ve vzdělávání. „Vrátit se k praxi, kdy byl obor čtyřletý a po třech letech lékaři již pracovali v ordinacích,“ uvedla v pořadu 90' ČT24.

V Mikulově v pondělí začala fungovat nová klinika, ve které se budou střídat tři praktičtí lékaři. Nahradí bývalého praktika, který loni začátkem listopadu zemřel a zanechal po sobě zhruba čtyři a půl tisíce pacientů. Ti ale nového lékaře hledali většinou marně. Ostatní doktoři v okolí měli plno.

Radní Plzeňského kraje v pondělí schválili záměr, podle kterého by hejtmanství provozovalo městskou nemocnici v Sušici. Podmínkou je, aby Sušice bezúplatně převedla nebo darovala kraji movitý i nemovitý majetek nutný k provozování nemocnice. Pokud by tam skončily zdravotní služby, byl by majetek bezúplatně převeden zpět městu. Provozování nemocnice krajem by začalo nejdříve v lednu 2024 a musí ho ještě projednat zastupitelstva kraje i města Sušice, řekl náměstek hejtmana Pavel Hais (Piráti). Zařízení se dlouhodobě potýká s finančními a personálními problémy.

Lékaři z ostravské fakultní nemocnice na dvoudenní konferenci Pařízkovy dny v Ostravě poprvé prezentovali doporučení postupu léčby u onkologických pacientů s trombózou. Právě u lidí s nádorovým onemocněním se komplikace v podobě trombózy objevují častěji. Na tom, jak v jejich případě postupovat, se shodli odborníci z několika českých nemocnic.

Lékařům z ostravské městské nemocnice se podařilo zachránit autistického chlapce, který přestal přijímat potravu. Na jednotce intenzivní péče strávil celkem dva týdny. Teď už znovu potravu přijímá. Podle psychologů se jeho stav zlepšil hlavně díky skvělé spolupráci mezi lékaři a matkou hocha. Případ by se mohl stát i příkladem pro další zdravotnická zařízení.

Kraj Vysočina má plán na zlepšení dostupnosti pediatrů. Nové ambulance plánuje zřídit přímo v nemocnicích, zaregistrovat by se v nich mohly stovky dětí. Na Vysočině chybějí dětští lékaři dlouhodobě. Každý rok tam několik ordinací pro děti a dorost skončí, protože lékaři odcházejí do penze. Náhradu za ně se ale městům většinou sehnat nedaří.

V děčínské nemocnici začala stavba nového pavilonu. To ale bude po dobu jednoho roku znamenat řadu omezení v chodu zdravotnického zařízení. Mimo provoz budou například operační sály. Chirurgické zákroky se tak přesunou do nemocnic v Rumburku a Litoměřicích, tam budou muset dojíždět pacienti i lékaři. Nemocnice v Děčíně je přitom za normálních okolností spádová zhruba pro sto tisíc obyvatel.

Jediná dětská zubní pohotovost v Praze, která je v Nemocnici Motol, razantně omezuje svůj provoz. Podle vedení nemocnice je zubařů málo a jsou přetížení. Do motolské nemocnice totiž jezdí denně stovky pacientů, a to nejen z Prahy a okolí, ale i z ostatních krajů. Vedení Prahy rozhodnutí nemocnice překvapilo, primátor Zdeněk Hřib (Piráti) tak chce situaci řešit s ministerstvem zdravotnictví.

Lékaři a další zdravotníci v dětských psychiatrických nemocnicích nejsou s dětmi podle zjištění ombudsmana Stanislava Křečka zvyklí mluvit o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby. Dětští pacienti se tak stávají pouhým objektem péče, což může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby, míní. Pracovníci kanceláře veřejného ochránce práv absolvovali návštěvy v pěti psychiatrických nemocnicích, souhrnnou zprávu z návštěv Křeček zveřejnil na svém webu.

Bohumínská městská nemocnice ve čtvrtek otevřela novostavbu ambulantního traktu za zhruba 68 milionů korun. Dosud museli pacienti kvůli jednotlivým vyšetřením přecházet mezi budovami. Nyní najdou vše pod jednou střechou, řekl ředitel nemocnice Svatopluk Němeček. Investorem nové budovy v areálu nemocnice bylo město Bohumín.

Přes půl miliardy korun plánuje největší zdravotní pojišťovna v příštím roce zaplatit za zlepšení dostupnosti péče. Penězi chce motivovat praktické lékaře, pediatry i zubaře k otvírání praxí v oblastech, kde jich je dlouhodobě nedostatek. Denně řeší VZP desítky stížností od lidí, kterým se nepodařilo sehnat doktora.

Pro lidi z Ukrajiny, kteří uprchli před ruskou agresí ve své zemi, začíná být v Česku stále častějším problémem sehnat lékaře. Ministerstvo zdravotnictví sice už dříve podpořilo vznik takzvaných UA pointů v nemocnicích, jenže ty neslouží jako klasické ordinace pro dlouhodobou péči. Navíc některá zdravotnická zařízení jsou už teď na hraně svých kapacit, lékaře si přesouvají z oddělení na oddělení.

Poslanci budou ve čtvrtek jednat o kauze kolem pražského dopravního podniku a o tom, jakou roli v ní hrálo hnutí STAN. Mimořádnou schůzi iniciovala opozice. Už odpoledne sněmovnu čeká schůze další, tentokrát vyvolaná koalicí. Další jednání mají poslanci v plánu i v pátek a příští týden.

Přiblížit zdravotní péči osamělým seniorům nebo lidem bez domova má takzvaná Ošetřenka. Dárci koupí poukaz a tím konkrétnímu člověku zajistí léčbu v ordinacích Armády spásy. Projekt ministerstva zdravotnictví, který to financoval dosud, skončil.

Kabinet navrhne valorizaci plateb za státní pojištěnce podle vyměřovacího základu zvýšeného o inflaci a jednu polovinu růstu reálné mzdy. Novinářům to řekli ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Příští rok by tak měla být měsíční platba státu 1878 korun, o 111 korun víc než letos. V současnosti vláda zvyšuje částky změnou zákona, částka na žádné ekonomické ukazatele navázána není.

Sněmovnu tento týden čekají obstrukce a nejspíš i další noční jednání. V úterý začne mimořádná schůze o korespondenční volbě, snížení objemu plateb za státní pojištěnce nebo zrušení EET, tedy o bodech, vůči kterým má opozice výhrady. Koalice je přitom považuje za priority. I když mají vládní strany ve sněmovně jasnou většinu, cesta k hlasování nebude jednoduchá. Očekávají se dlouhá vystoupení, a to už při úvodním schvalování programu.

Jednou z priorit současné vlády je větší podpora prevence ve zdravotnictví. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by měli být zvýhodnění ti, kteří nezanedbávají pravidelné prohlídky. S tím souhlasí i zástupci pojišťoven. Pokud lidé přijdou k lékaři pozdě, bývá léčba často komplikovanější, dražší a taky může být méně úspěšná. Válek proto chystá konkrétní kroky, kterými chce lidi k prohlídkám motivovat –⁠ jakmile je probere s odborníky, předloží je vládě. První bonusy chce spustit ještě letos.

Soud se zdravotnicemi pardubické nemocnice, které podle nepravomocného rozsudku fatálně zanedbaly péči o chlapce po operaci mandlí, přitáhl veřejnou pozornost k možnostem, jak rozporovat podobu tuzemské zdravotnické péče. Pokud se pacient domnívá, že lékař pochybil, měl by si podle právníků vyžádat kompletní lékařskou dokumentaci a obrátit se na znalce. Právě jeho názor pomůže rozhodnout, zda ve sporu pokračovat.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud téměř 218 tisíc víz. V úterý jich přibylo zhruba 5100. Ministerstvo vnitra o tom informovalo na Twitteru. Uprchlíci před válkou dostávají od úterý víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza. Mohou tak pobývat na území České republiky až rok. Počet uprchlíků ve vlacích do Česka klesá, stále však jde podle Českých drah o tisíce lidí denně. Ambulance pro uprchlíky z Ukrajiny zřídila už většina fakultních nemocnic.