Platby za státní pojištěnce budou vycházet z inflace a růstu reálné mzdy, navrhuje vláda

Nahrávám video
Brífink k návrhu valorizace plateb za státní pojištěnce
Zdroj: ČT24

Kabinet navrhne valorizaci plateb za státní pojištěnce podle vyměřovacího základu zvýšeného o inflaci a jednu polovinu růstu reálné mzdy. Novinářům to řekli ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Příští rok by tak měla být měsíční platba státu 1878 korun, o 111 korun víc než letos. V současnosti vláda zvyšuje částky změnou zákona, částka na žádné ekonomické ukazatele navázána není.

„Aby mohly zdravotní pojišťovny plánovat úhrady péče, musí vědět, jak se bude vyvíjet platba za státní pojištěnce,“ řekl ministr Válek. Stát platí pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, jsou to děti, senioři, nezaměstnaní nebo vězni.

Celkově by tak stát odvedl příští rok za státní pojištěnce asi 139,7 miliardy korun, o 10,6 miliardy víc než letos. 

Podle Stanjury se nakonec ukázal jako nejvýhodnější systém, který se používá pro valorizaci penzí. „Podle tempa růstu inflace a reálné mzdy rostou i důchody a teď nově porostou i platby za státní pojištěnce. Každý ministr financí teď bude vědět, s jak velkou částkou pro tyto účely v rozpočtu počítat,“ upřesnil.

Podle Válka to umožní poskytovatelům zdravotní péče plánování v delším než ročním horizontu. „Čtyři roky říkám, že každoroční dohodovací řízení není dobrým modelem,“ dodal Válek. Vláda má v programovém prohlášení, že by mohly být platby nastavované ve tříletých cyklech.

VZP návrh podporuje

Podle ředitele největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka návrh umožňuje rozumné tempo růstu úhrad za zdravotní péči. Ve středu ho projedná vláda, schválit ho musí i sněmovna.

Podle výhledu, který ministři představili, založeného na ekonomických predikcích, by měly být příjmy zdravotního pojištění v roce 2023 ve výši 458,7 miliardy korun, z čehož bude 139,7 miliardy korun platba za státní pojištěnce.

V roce 2024 by mělo jít o 477,1 miliardy korun a 145,9 miliardy od státu a v roce 2025 o 493,1 miliardy korun a 148,8 miliardy od státu. Z výhledu tak vychází měsíční platba v roce 2024 na 1959 korun a v roce 2025 na 1998 korun. „Jsou to predikce, ale predikce ministerstva financí jsou poměrně kvalifikované, takže se s tím dá počítat,“ doplnil Stanjura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 1 hhodinou

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 19 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026
Načítání...