Ministerstvo zdravotnictví přispělo fakultním nemocnicím v letech 2016 až 2022 dvěma miliardami korun ze státního rozpočtu na zlepšení stavu jejich často zastaralých objektů a zlepšení péče. Ačkoli stěžejní části programu měly být rekonstrukce a modernizace provozů, nemocnice podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) především nakupovaly zdravotnickou techniku. Peníze využil resort podle mluvčího Ondřeje Jakoba na podporu nákupů techniky mimo jiné proto, aby mohl pomoci více nemocnicím.
Kontroloři zamířili nejen na samotné ministerstvo, ale i do fakultních nemocnic v Olomouci, Hradci Králové a do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zjistili například, že některé z nakoupených přístrojů nakonec fakultní nemocnice právě i kvůli neuskutečněným stavbám využívaly jen omezeně.
„Zjistili jsme, že žádný parametr, který se vztahoval ke stavebním akcím, rekonstrukcím a modernizacím stavebních objektů fakultních nemocnic, nebyl naplněn. Nebyly například zmodernizovány operační sály. Fakultní nemocnice naopak upřednostnily nákupy zdravotnické techniky a jiných strojů a zařízení,“ popsal člen kolegia NKÚ Vladimír Koníček, který kontrolu vedl.
Plány nákupu techniky se podle něj naopak podařilo výrazně překročit. Nemocnice například pořídily čtrnáct vozidel pro přepravu pacientů, přestože původní plán počítal pouze s jedním.
„Zde je nutno konstatovat, že částka dvou miliard korun představuje náklady na zhruba polovinu velkého pavilonu, případně na dva pavilony menšího typu. Právě kvůli množství disponibilních zdrojů státního rozpočtu bylo rozhodnuto o směřování těchto prostředků na nákup medicínské techniky, aby bylo možné pokrýt požadavky více zařízení, nikoli podpořit pouze například dvě stavby,“ reagoval mluvčí ministerstva.
Pro financování velkých stavebních investic je podle něj určený jiný investiční program resortu a zároveň ministerstvo zajišťuje financování velkých staveb z fondů EU.
Například Fakultní nemocnice Hradec Králové uvedla, že dotační peníze využila v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace a kontrola NKÚ žádné nedostatky nezjistila. Dotace šla na obnovu lineárních urychlovačů, ultrazvuků a dalších přístrojů. „Součástí byla i stavební příprava pro lineární urychlovač v celkové hodnotě 68 milionů korun. Dle dotačních podmínek byla financována z vlastních zdrojů nemocnice,“ řekl její mluvčí Jan Špelda.
Ministerstvo podle NKÚ nezjišťovalo, kam peníze šly
NKÚ rovněž uvádí, že resort dával peníze opakovaně bez dodatečných informací pro rozhodování o směrování této podpory. Dále tvrdí, že ministerstvo nemělo ucelenou koncepci rozvoje materiálně technické základny nemocnic ani potřebnou analýzu ke stavební infrastruktuře nemocnic. A ačkoli jim rozdalo dvě miliardy korun, neuskutečnilo u nich v rozporu se zákonem o finanční kontrole žádnou veřejnosprávní kontrolu, informoval dále úřad.
„Znamená to, že fyzicky na místě neověřovalo dodržování právních předpisů, podmínek pro čerpání prostředků ze státního rozpočtu ani plnění zásad účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti. Na absenci kontrol u příjemců dotací upozorňuje NKÚ opakovaně,“ stojí v tiskové zprávě úřadu.
„Ministerstvo zdravotnictví v kontrolovaném období u investičních akcí realizovalo kontroly mimo jiné prostřednictvím místních šetření a v neposlední řadě v rámci procesu vyhodnocování investičních akcí a investičních programů,“ reagoval Jakob.
Kontroloři na vzorku osmi kontrolovaných investičních akcí zjistili, že ministerstvo hodnotilo žádosti o dotace neprůhledně. Zakládalo tak podle NKÚ nerovný přístup k nim. „Příkladem může být situace, kdy u pěti akcí podali žadatelé o dotaci své investiční záměry až po stanoveném termínu. Ministerstvo zdravotnictví v tomto případě porušilo vlastní pravidla, když tyto investiční záměry nevyřadilo a poskytlo dotace za více než 111 milionů korun,“ informoval úřad.
Resort se s kontrolními závěry NKÚ podle svého mluvčího seznámil a i na jejich základě v současné době připravuje změny některých postupů tak, aby byly v souladu se závěry kontrolního úřadu.
