Vláda chystá úspory na provozu státu, zruší přes 2600 úřednických míst, příští rok díky tomu ušetří skoro tři sta milionů korun. Celkem počet pozic klesne o tři a půl procenta, výdaje na platy ale jen zhruba o procento. Většinu míst, přes 1800, škrtne ve svém resortu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Koalice SPOLU před volbami slibovala snížit počet úřednických míst o třináct procent. Zatím vláda zrušila zhruba třetinu z toho.
„Těch 1800 lidí nejsou dlouhodobě neobsazená místa, ale jsou to místa, která jsme viděli, že je ukončujeme ke konci roku, protože byly na dobu určitou a že jsou to pozice, které jsme za poslední více než půlrok nedoplňovali, nenabírali,“ přiblížil Jurečka.
Škrtat se bude například na hygienických stanicích. Třeba v Jihomoravském kraji počet hygieniků v příštím roce klesne o pět – tedy o dvě procenta. To je po Praze nejvíc ze všech hygienických stanic. „My jsme provedli jak restrukturalizaci resortu, tak jsme restrukturalizovali jednotlivé úseky ministerstva zdravotnictví,“ uvedl šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce více než patnáct set z celkových osmnácti set úřednických pozic seškrtat na úřadech práce. Tam nyní stát zaměstnává přes dvanáct tisíc lidí. „Víme, že budeme dělat i další kroky v oblasti digitalizace, nejenom on-line žádost o důchod, ale i vnitřní změny, obměna softwaru, abychom to dokázali zjednodušit. Rozhodně kvalita a rychlost obsluhy klientů neutrpí,“ ujistil Jurečka.
„Tam, kde padají, lidově řečeno, na ústa, tam, kde jsou fronty, kde se čeká měsíce na vyřízení důchodu, tak tam se bude snižovat? A proč se nesníží ty tři zbytečné resorty, které máme?“ kritizovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Zhruba 370 míst má zrušit ministerstvo financí a třeba sedmdesát pozic má zaniknout na resortu zahraničí. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že na nich pracovali hlavně lidé, kteří zajišťovali české předsednictví Evropské unii. „Velmi dbám na to, abychom nemuseli nějak omezovat rozsah našich diplomatických aktivit, bylo by to na širší debatu, není to jen o tom, v uvozovkách, jednoduše ušetřit,“ dodal.
Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) jde o marketingový krok. „Většina z těch míst jsou buď neobsazená, nebo jsou to projektová místa, kdy skončí projekt, a samozřejmě tím končí ti úředníci,“ řekl.
To ale odmítá ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který snižování počtu úředníků pro vládu připravoval. „Skutečně tři pětiny těch míst, které byly do systemizace za všechny resorty dány, tak jsou místa obsazená. To znamená ta, která reálně v tuto chvíli budou zrušena,“ uvedl.
Plány na další roky
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nyní oznámil, že vláda chce snižovat počet úřednických míst i v dalších letech. Nejdříve ale podle něj kabinet bude muset omezit rozsah prací, které úředníci dělají. „Důležitým krokem je nejprve zrušení těch agend a potom zrušení dalších pracovních pozic. A na to se podle mě upře pozornost celé vlády v příštích dvou letech,“ avizoval.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) podotkl, že by spíš i například vzhledem k Národnímu plánu obnovy lidí potřeboval více. „Ale držíme basu se zbytkem ministerstev,“ dodal.
Novou analýzu o aktuálním počtu úředníků dostanou ministři v lednu. Pak se chce kabinet rozhodnout, jak bude ve škrtech úřednických míst pokračovat.
Počet míst na ministerstvech a dalších úřadech s příštím rokem klesne na nejnižší hodnotu od roku 2015, kdy začal platit nový služební zákon. Zatímco tehdy stát platil podobně jako dnes – přes 75 tisíc lidí, nově to má být zhruba 73 tisíc míst. S tím se ztenčí i výdaje na platy. Z letošních 37 miliard a 640 milionů korun na 37 miliard a 360 milionů. Vláda tak ušetří 280 milionů.
Nejvíc úřednických míst, přes 21 tisíc, spravuje ministerstvo práce. Spadají pod něj třeba správa sociálního zabezpečení nebo úřady práce. Šestnáct tisíc pozic zůstane resortu financí a přes šest tisíc ministerstvu zemědělství.
