Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. V pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Stříž uvedl, že nemá jiné než osobní a rodinné důvody pro odchod z čela Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). Dohodu s Blažkem měl jen na načasování kroku. Média v minulosti spekulovala, že Stříže nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Stříž nemá jiné než osobní a rodinné důvody pro odchod z čela NSZ, uvedl
12 minut
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se na tiskové konferenci vyjádřil ke své rezignaci
Stříž uvedl, že o termínu svého odchodu začal s ministrem spravedlnosti mluvit na začátku prosince a dodal, že avizoval, že ve funkci nejvyššího žalobce nebude celých sedm let. Stříž chce z funkce nejvyššího žalobce odejít do advokacie. Působit plánuje v advokátní kanceláři v Olomouci, kde je společníkem jeho syn.
Mezi osobními a rodinnými důvody pro odchod z funkce nejvyššího žalobce nebyl podle Stříže žádný jediný velký, byla to spíš mozaika drobností, podotkl.
6 minut
Události: Igor Stříž končí
Na zbývající období funkce Stříž velké plány nemá
Stříž také uvedl, že v pondělí, kdy podal rezignaci, byl na NSZ právě čtrnáct let, jak ve funkci náměstka nejvyššího žalobce, tak ve své současné funkci, kterou vykonává od července 2021. Funkční období měl do léta 2028. Výkon funkce spojoval s přijetím novely zákona o NSZ, což už se stalo, sdělil.
Na zbývající období své funkce Stříž podle svých slov velké plány nemá. „Budeme pracovat na zprávě o činnosti tak, aby ji můj nástupce mohl do poloviny roku předložit vládě. Budeme se snažit dále vysvětlovat velkou novelu zákona jak trestního řádu, tak trestního zákoníku,“ uvedl.
Sdělil také, že koho do funkce navrhne ministr spravedlnosti, je výlučně jeho pravomoc. „Nerad bych ale, kdyby do té funkce nastoupil politický nominant, který není kariérním státním zástupcem a který nemá dostatečnou odbornost na to, aby tuto funkci mohl zastávat," uvedl Stříž. O jménu nástupce s Blažkem debatovali, vyjadřovat se k tomu ale nechtěl.
„Ve smyslu zákonné úpravy nyní běží Igoru Střížovi rezignační lhůta, která uplyne dnem 31. března 2025. Tímto dnem rovněž skončí jeho působení ve funkci nejvyššího státního zástupce,“ uvedlo NSZ.
Bradáčové, která nyní vede Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze, končí funkční období v čele této instituce na sklonku letošního roku. Do čela VSZ v Praze ji jmenoval v létě 2012 Blažek jako tehdejší ministr spravedlnosti ve vládě Petra Nečase (ODS).
Bradáčová se k možnému nahrazení Stříže nevyjádřila
Sama Bradáčová se ke spekulacím o tom, že by měla Stříže nahradit, nevyjádřila. „Rezignaci pana nejvyššího státního zástupce vnímám jako vyústění jeho předchozích prohlášení ohledně záměru nesetrvat ve funkci celé funkční období, kdy za klíčové považoval prosazení novely zákona o státním zastupitelství, která posílila nezávislost instituce, což se mu podařilo,“ odepsala Bradáčová na žádost o reakci na Střížovo odstoupení.
Šedesátiletý Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem. Nejvyšším státním zástupcem se Stříž stal v polovině července 2021, poté co Zeman na svoji funkci rezignoval.
21 minut
90′ ČT24: Odchod Igora Stříže z čela NSZ
Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti. Blažek navrhne Střížova nástupce tak, aby mohl být ustanoven k 1. dubnu. Mluvčí kabinetu Lucie Ješátková sdělila, že vláda je k tomuto datu připravena nového nejvyššího zástupce jmenovat. Šéf žalobců se může své funkce vzdát písemným oznámením ministrovi.
„Zákon od vzniku státního zastupitelství nepředpokládá výběrové řízení na tuto funkci (nejvyššího státního zástupce) a nikdy v minulosti se ani žádné nekonalo. Je to odpovědnost ministra spravedlnosti a vlády,“ doplnil mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka.
