Advokacie

Tomáš Sokol bývá označován za jednoho z nejznámějších advokátů v Česku, který obhajoval třeba Radovana Krejčíře nebo Bohumila Kulínského. Po revoluci ale působil také jako městský prokurátor (státní zástupce) a ministr vnitra. Na otázku, jestli je v Česku dobrá obhajoba závislá na penězích, odpovídá ano: „Altruisté jsme občas všichni. Celkově se ale domnívám, že se advokáti chovají tržně.“ Jestli je to dobře, neví, ale je to tak podle něj i v řadě jiných oborů. V novém podcastu České televize V hlavě se také zamýšlí nad tím, jak se vyrovnává s příběhy obětí nebo co přinese vládou schválená novela zákona o advokacii.

Ministerstvo spravedlnosti chce pomoct lidem, kterým pražská advokátka Hana Suková podle policie zpronevěřila svěřených více než 150 milionů. To je závěr schůzky poškozených s vedením úřadu. Ten zároveň chystá změny, které by takovým podvodům měly napříště zabránit.

Vláda schválila přidání letounů F-35 na seznam strategických projektů české armády, uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vláda se také zabývala novelou zákona o advokacii, která má mimo jiné zpřesnit nynější úpravu týkající se mlčenlivosti advokáta, nebo novelou předpisu o veřejných sbírkách. Kabinet zasedal bez premiéra Petra Fialy (ODS), který v úterý odletěl na návštěvu Indie.

Tlak na nezávislé advokáty se v Rusku od začátku otevřené invaze Moskvy na Ukrajinu stále stupňuje. Už týden jsou ve vazbě tři právníci vězněného opozičního lídra Alexeje Navalného. Úřady je viní z extremistického spolčení. Desítky nezávislých advokátů se připojily k rostoucí ruské diaspoře.

Francouzský odvolací soud potvrdil tříletý trest pro bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za korupci a obchod s vlivem. Ze tří let je jeden rok nepodmíněný, ten si má bývalý státník odpykat pod dohledem elektronického náramku. Sarkozy se proti verdiktu ještě hodlá odvolat ke kasačnímu soudu, informovala francouzská média.

Část zákona o advokacii je podle Ústavního soudu neplatná. Soud proto zrušil ustanovení, podle kterého advokátní komora nemá povinnost určit advokáta člověku, který je sice ochoten za služby zaplatit, ale nemůže v okolí najít nikoho, kdo by se chtěl věci ujmout. Na návrh Městského soudu v Praze rovněž odložil vykonavatelnost rozhodnutí na konec roku, aby mohli zákonodárci přijít s vhodnou zákonnou úpravou.

Neprošel program mimořádné schůze, kterou svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny na žádost opozičních stran. Schůze tak skončila. Promluvili na ní však někteří poslanci s přednostním právem. Věnovali se postupu europoslance a advokáta Stanislava Polčáka (STAN) v kauze Vrbětice. Předseda SPD Tomio Okamura – jehož hnutí svolání schůze iniciovalo – obvinil Polčáka v úvodním projevu, že chtěl osmimilionovou provizi z veřejných peněz za prosazení odškodňovacího zákona. Svého bývalého místopředsedy se naopak zastával šéf STAN Vít Rakušan či místopředsedkyně Věra Kovářová. Rakušan však řekl, že nepodpoří další nominaci Polčáka na kandidátku do europarlantu.

Bývalý náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek neuspěl s požadavkem na třímilionové odškodné za své nezákonné trestní stíhání. Soud mu přiznal nárok na omluvný dopis od ministerstva spravedlnosti a také na úroky z částky 480 tisíc korun, kterou mu úřad vyplatil už dříve. Verdikt není pravomocný a lze očekávat, že se proti němu Grygárek odvolá.

Z komunistických procesů, ať vedly k justičním vraždám, nebo nespravedlivému věznění oponentů režimů, jsou dobře známá jména obětí i těch, kdo k verdiktům přispěli – soudců a prokurátorů. Mnohem méně známá jsou jména těch, kteří se snažili obžalované hájit. Připomenout je chtějí autoři projektu Advokáti proti totalitě. Jeho součástí je nově vydaná kniha a také výstava, pro odbornou veřejnost je potom určena i konference uspořádaná nejen u příležitosti 30. výročí pádu totalitního režimu, ale také k připomínce 70 let od oběšení jednoho z advokátů - bojovníků proti komunismu Jaroslava Borkovce.

Mnozí diváci ji znají jako odvážnou advokátku, která ve snímku Hořící keř marně hájí matku Jana Palacha. Ve skutečnosti byla Dagmar Burešová kvůli tomuto případu sledována StB a její dcera nemohla vystudovat, i tak ale po letech nelitovala, že se do kauzy Palach pustila. Za minulého režimu bojovala proti „větrným mlýnům“ často, když hájila disidenty i jiné nepřátele režimu. Po listopadu 1989 se pak jako první ministryně spravedlnosti pustila do justiční reformy.