Bývalý náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek neuspěl s požadavkem na třímilionové odškodné za své nezákonné trestní stíhání. Soud mu přiznal nárok na omluvný dopis od ministerstva spravedlnosti a také na úroky z částky 480 tisíc korun, kterou mu úřad vyplatil už dříve. Verdikt není pravomocný a lze očekávat, že se proti němu Grygárek odvolá.
Někdejší náměstek vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly čelil od roku 2013 obvinění ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Grygárkovo stíhání však nakonec zastavily soudy – částečně proto, že žalovaný skutek nebyl trestným činem, a zčásti kvůli promlčení. Muž vinu od počátku odmítal a opakovaně si stěžoval na průtahy v trestním řízení.
Grygárek chce nyní od státu za způsobenou nemajetkovou újmu celkově 3,5 milionu korun. Vyplacená částka totiž podle něj není přiměřená útrapám, které mu stíhání způsobilo. „Moje jméno, čest a dobrá pověst byly nenávratně poškozeny a zničeny zvůlí orgánů činných v trestním řízení. Vnímám to tak, že se jednalo o moji dokonalou společenskou popravu,“ prohlásil ve čtvrtek u Obvodního soudu pro Prahu 2.
Podle něj šlo o mstu tehdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty za to, že ho Grygárek kritizoval pro nekompetentnost. „Nenávist přetavil do trestního stíhání,“ řekl o Šlachtovi, po němž chce v jiném soudním řízení omluvu a půl milionu korun za to, co o něm bývalý policista uvedl ve své knize.
Grygárek také vyjádřil výhrady vůči olomouckým vrchním státním zástupcům i tehdejšímu nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který na jeho kauzu dohlížel. Obvinění, že pomáhal podnikateli Janouškovi, označil Rampulův exnáměstek za nesmysl. Zdůraznil, že stíhání trvalo neúměrně dlouho, konkrétně devět let a tři měsíce. Hrozilo mu pět až 12 let vězení, a tedy i to, že se ocitne za mřížemi společně s lidmi, které tam sám dostal.
V žalobě Grygárek tvrdí, že stát zasáhl do jeho profesní, rodinné i zdravotní sféry. Zmiňuje i posttraumatickou poruchu. Poukázal také na to, že nemohl 14 měsíců pracovat jako advokát, čímž zklamal důvěru svých klientů.
Soudce Ondřej Růžička ale dospěl k závěru, že ministerstvo tyto následky v přiznané částce zohlednilo. „Částka 480 tisíc je podle názoru soudu schopná uvedenou nemajetkovou újmu reparovat,“ podotkl. Uznal, že shledal „určitý nestandard“ v tom, že média měla o Grygárkově případu k dispozici řadu informací už v přípravné fázi trestního řízení. Medializaci případu ale podle soudce nelze přičítat k tíži pouze státu.
Omluvný dopis od ministerstva může Grygárkovi podle Růžičky sloužit jako hmatatelný podklad pro klienty v jeho advokátní praxi. Soud nicméně zamítl Grygárkův požadavek, aby listinu osobně podepsal ministr spravedlnosti.
Se současnou ministryní Marií Benešovou (za ANO) se Grygárek dříve soudil kvůli tomu, že ho označila za součást justiční mafie. Benešová se mu za to musela v roce 2010 omluvit.
„Neponaučilo ji to,“ podotkl ve čtvrtek Grygárek a ministryni zkritizoval za to, že se k zastavení jeho stíhání veřejně vyjadřovala v době, kdy nebylo pravomocné. „Paní Benešová byla mojí podřízenou a vím, že rychleji mluví, než přemýšlí. Kdyby k tomuto došlo kdekoliv na západ od našich hranic, musela by složit funkci,“ prohlásil.
