Podnikatelé nebudou elektronicky evidovat tržby do konce roku. Stát jim také přispěje polovinou na nájem

Vláda na svém zasedání schválila odložení elektronické evidence tržeb (EET) pro všechny vlny do konce letošního roku. V úterý by se návrhem podle nedělního vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) měla zabývat Poslanecká sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát také přispěje podnikatelům postiženým v souvislosti s koronavirem 50 procent na nájem, program připraví vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Kabinet schválila i podporu 500 korun denně i malým firmám s ručením omezeným (například rodinné firmy) postižené šířením koronaviru.

Zatím sněmovna schválila pozastavení celé EET na dobu nouzového stavu a následující tři měsíce. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Nouzový stav je prozatím schválen do 17. května. Od 1. května měla být EET spuštěna v další vlně pro ty, kteří dosud neevidovali tržby. Jde například o řemeslníky nebo lékaře.

„Musíme pružně reagovat na závažnost krize a nechat ekonomiku pořádně nadechnout. V tuto chvíli je důležité, aby podniky vůbec fungovaly. Na priority řádného výběru daní a zajištění rovných podmínek pro byznys určitě nerezignujeme, ale s ohledem na vývoj situace považuji za rozumné s nimi několik měsíců počkat,“ uvedla Schillerová. „Ti, co již tržby evidovali, získají čas na případné aktualizace certifikátů. Ti, kteří měli začít evidovat v poslední vlně, budou mít více času na přípravu,“ dodala. 

Sněmovní opozice s EET nesouhlasí. Část zákonodárců z řad Pirátů, ODS, SPD, TOP 09 a STAN se kvůli nesouhlasu s novelou zákona o EET obrátila letos v lednu na Ústavní soud. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. 

Stát přispěje podnikatelům na nájem

Stát podnikatelům postiženým v souvislosti s koronavirem přispěje 50 procent na nájem. Nájemce zaplatí pětinu a 30 procent majitel. Program bude na tři měsíce od 1. dubna do 30. června. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který má do týdne program připravit.

Úleva se bude vztahovat na všechny firmy, které byly kvůli vládním opatřením odstaveny od provozu a musely platit komerční nájem. Podmínkou získání příspěvku státu bude dohoda nájemce s majitelem na snížení nájmu o 30 procent.

Státní rozpočet bude tato podpora stát zhruba čtyři miliardy korun. Pomoc by se podle Havlíčka mohla týkat 150 tisíc až 200 tisíc podnikatelů.

Malé společností s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Návrh zákona v pondělí schválila vláda a sněmovna by o něm měla jednat ve stavu legislativní nouze. Příspěvek by měla stejně jako u OSVČ vyplácet finanční správa, za období od 12. března do 8. června by mohlo jít až o 44 500 korun.

Finanční správa začne žádosti přijímat po nabytí účinnosti zákona, což ministerstvo financí očekává během příštího týdne. Žádost na finanční úřad lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období.

  • Příspěvek je určen pro společnosti s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. 
  • Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. 
  • Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.
  • Zdroj: ČTK

Dále nesmí podle resortu financí také jít o stejného žadatele, který už bonus čerpá z titulu OSVČ. Nárok nevzniká ani společníkům ve společnostech, které byly v určeném období v úpadku, v likvidaci nebo označeny jako nespolehlivý plátce či nespolehlivá osoba podle zákona o dani z přidané hodnoty (DPH).

V ČR je aktuálně zhruba 300 tisíc společností s ručením omezením. Ministerstvo financí odhaduje, že o kompenzační bonus v plné výši požádá zhruba 200 tisíc z nich. Výdaje rozpočtu by tak měly činit zhruba devět miliard korun. V případě, že žádost podá i druhý společník ve firmě nebo rodinní společníci může to být až 15 miliard korun.

Pomoc je namířena pro aktivní společníky v čele malých eseróček, nikoliv pro firmy jako takové, ani pro pasivní investory. Pokud je žadatel společníkem ve více společnostech, ve kterých naplní podmínky programu, vznikne mu nárok na podporu pouze jednou.
Alena Schillerová
ministryně financí

Stejně jako u OSVČ žadatelé budou muset vyplnit formulář, uvést bankovní účet v české měně a identifikaci společnosti s.r o. a žádost odešlou na příslušný finanční úřad. Učinit tak budou moci e-mailem a přiložením naskenované žádosti s vlastnoručním podpisem. Nárok na vyplacení bonusu vzniká podepsáním čestného prohlášení, že v každém kalendářním měsíci, za které je bonus požadován, nastal den, kdy činnost žadatele nemohla být z důvodu šíření koronaviru či krizových opatření vykonávána nad míru obvyklou.

OSVČ mohou o příspěvek žádat od 9. dubna. Od 12. března do 30. dubna činí maximální příspěvek 25.000 korun, tedy 500 korun denně. Sněmovna pak 22. dubna schválila, že příspěvek bude stát vyplácet i po 30. dubnu, a to opět 500 korun denně. Zákon umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících OSVČ. Vláda s nimi zatím počítá do 25. května.

Senát ovšem minulý týden návrh upravil tak, že by se za květen měl příspěvek zvýšit na 700 korun a za červen na 900 korun. Měl by ho dostávat také širší okruh příjemců, například pěstouni nebo lidé pracující takzvaně na dohodu. Zákon tak zamířil zpět do sněmovny, která o senátním návrhu rozhodne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 44 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...