Podnikatelé nebudou elektronicky evidovat tržby do konce roku. Stát jim také přispěje polovinou na nájem

Vláda na svém zasedání schválila odložení elektronické evidence tržeb (EET) pro všechny vlny do konce letošního roku. V úterý by se návrhem podle nedělního vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) měla zabývat Poslanecká sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát také přispěje podnikatelům postiženým v souvislosti s koronavirem 50 procent na nájem, program připraví vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Kabinet schválila i podporu 500 korun denně i malým firmám s ručením omezeným (například rodinné firmy) postižené šířením koronaviru.

Zatím sněmovna schválila pozastavení celé EET na dobu nouzového stavu a následující tři měsíce. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Nouzový stav je prozatím schválen do 17. května. Od 1. května měla být EET spuštěna v další vlně pro ty, kteří dosud neevidovali tržby. Jde například o řemeslníky nebo lékaře.

„Musíme pružně reagovat na závažnost krize a nechat ekonomiku pořádně nadechnout. V tuto chvíli je důležité, aby podniky vůbec fungovaly. Na priority řádného výběru daní a zajištění rovných podmínek pro byznys určitě nerezignujeme, ale s ohledem na vývoj situace považuji za rozumné s nimi několik měsíců počkat,“ uvedla Schillerová. „Ti, co již tržby evidovali, získají čas na případné aktualizace certifikátů. Ti, kteří měli začít evidovat v poslední vlně, budou mít více času na přípravu,“ dodala. 

Sněmovní opozice s EET nesouhlasí. Část zákonodárců z řad Pirátů, ODS, SPD, TOP 09 a STAN se kvůli nesouhlasu s novelou zákona o EET obrátila letos v lednu na Ústavní soud. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. 

Stát přispěje podnikatelům na nájem

Stát podnikatelům postiženým v souvislosti s koronavirem přispěje 50 procent na nájem. Nájemce zaplatí pětinu a 30 procent majitel. Program bude na tři měsíce od 1. dubna do 30. června. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který má do týdne program připravit.

Úleva se bude vztahovat na všechny firmy, které byly kvůli vládním opatřením odstaveny od provozu a musely platit komerční nájem. Podmínkou získání příspěvku státu bude dohoda nájemce s majitelem na snížení nájmu o 30 procent.

Státní rozpočet bude tato podpora stát zhruba čtyři miliardy korun. Pomoc by se podle Havlíčka mohla týkat 150 tisíc až 200 tisíc podnikatelů.

Malé společností s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Návrh zákona v pondělí schválila vláda a sněmovna by o něm měla jednat ve stavu legislativní nouze. Příspěvek by měla stejně jako u OSVČ vyplácet finanční správa, za období od 12. března do 8. června by mohlo jít až o 44 500 korun.

Finanční správa začne žádosti přijímat po nabytí účinnosti zákona, což ministerstvo financí očekává během příštího týdne. Žádost na finanční úřad lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období.

  • Příspěvek je určen pro společnosti s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. 
  • Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. 
  • Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.
  • Zdroj: ČTK

Dále nesmí podle resortu financí také jít o stejného žadatele, který už bonus čerpá z titulu OSVČ. Nárok nevzniká ani společníkům ve společnostech, které byly v určeném období v úpadku, v likvidaci nebo označeny jako nespolehlivý plátce či nespolehlivá osoba podle zákona o dani z přidané hodnoty (DPH).

V ČR je aktuálně zhruba 300 tisíc společností s ručením omezením. Ministerstvo financí odhaduje, že o kompenzační bonus v plné výši požádá zhruba 200 tisíc z nich. Výdaje rozpočtu by tak měly činit zhruba devět miliard korun. V případě, že žádost podá i druhý společník ve firmě nebo rodinní společníci může to být až 15 miliard korun.

Pomoc je namířena pro aktivní společníky v čele malých eseróček, nikoliv pro firmy jako takové, ani pro pasivní investory. Pokud je žadatel společníkem ve více společnostech, ve kterých naplní podmínky programu, vznikne mu nárok na podporu pouze jednou.
Alena Schillerová
ministryně financí

Stejně jako u OSVČ žadatelé budou muset vyplnit formulář, uvést bankovní účet v české měně a identifikaci společnosti s.r o. a žádost odešlou na příslušný finanční úřad. Učinit tak budou moci e-mailem a přiložením naskenované žádosti s vlastnoručním podpisem. Nárok na vyplacení bonusu vzniká podepsáním čestného prohlášení, že v každém kalendářním měsíci, za které je bonus požadován, nastal den, kdy činnost žadatele nemohla být z důvodu šíření koronaviru či krizových opatření vykonávána nad míru obvyklou.

OSVČ mohou o příspěvek žádat od 9. dubna. Od 12. března do 30. dubna činí maximální příspěvek 25.000 korun, tedy 500 korun denně. Sněmovna pak 22. dubna schválila, že příspěvek bude stát vyplácet i po 30. dubnu, a to opět 500 korun denně. Zákon umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících OSVČ. Vláda s nimi zatím počítá do 25. května.

Senát ovšem minulý týden návrh upravil tak, že by se za květen měl příspěvek zvýšit na 700 korun a za červen na 900 korun. Měl by ho dostávat také širší okruh příjemců, například pěstouni nebo lidé pracující takzvaně na dohodu. Zákon tak zamířil zpět do sněmovny, která o senátním návrhu rozhodne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 12 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...