Podnikatelé nebudou elektronicky evidovat tržby do konce roku. Stát jim také přispěje polovinou na nájem

Vláda na svém zasedání schválila odložení elektronické evidence tržeb (EET) pro všechny vlny do konce letošního roku. V úterý by se návrhem podle nedělního vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) měla zabývat Poslanecká sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát také přispěje podnikatelům postiženým v souvislosti s koronavirem 50 procent na nájem, program připraví vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Kabinet schválila i podporu 500 korun denně i malým firmám s ručením omezeným (například rodinné firmy) postižené šířením koronaviru.

Zatím sněmovna schválila pozastavení celé EET na dobu nouzového stavu a následující tři měsíce. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Nouzový stav je prozatím schválen do 17. května. Od 1. května měla být EET spuštěna v další vlně pro ty, kteří dosud neevidovali tržby. Jde například o řemeslníky nebo lékaře.

„Musíme pružně reagovat na závažnost krize a nechat ekonomiku pořádně nadechnout. V tuto chvíli je důležité, aby podniky vůbec fungovaly. Na priority řádného výběru daní a zajištění rovných podmínek pro byznys určitě nerezignujeme, ale s ohledem na vývoj situace považuji za rozumné s nimi několik měsíců počkat,“ uvedla Schillerová. „Ti, co již tržby evidovali, získají čas na případné aktualizace certifikátů. Ti, kteří měli začít evidovat v poslední vlně, budou mít více času na přípravu,“ dodala. 

Sněmovní opozice s EET nesouhlasí. Část zákonodárců z řad Pirátů, ODS, SPD, TOP 09 a STAN se kvůli nesouhlasu s novelou zákona o EET obrátila letos v lednu na Ústavní soud. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. 

Stát přispěje podnikatelům na nájem

Stát podnikatelům postiženým v souvislosti s koronavirem přispěje 50 procent na nájem. Nájemce zaplatí pětinu a 30 procent majitel. Program bude na tři měsíce od 1. dubna do 30. června. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který má do týdne program připravit.

Úleva se bude vztahovat na všechny firmy, které byly kvůli vládním opatřením odstaveny od provozu a musely platit komerční nájem. Podmínkou získání příspěvku státu bude dohoda nájemce s majitelem na snížení nájmu o 30 procent.

Státní rozpočet bude tato podpora stát zhruba čtyři miliardy korun. Pomoc by se podle Havlíčka mohla týkat 150 tisíc až 200 tisíc podnikatelů.

Malé společností s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Návrh zákona v pondělí schválila vláda a sněmovna by o něm měla jednat ve stavu legislativní nouze. Příspěvek by měla stejně jako u OSVČ vyplácet finanční správa, za období od 12. března do 8. června by mohlo jít až o 44 500 korun.

Finanční správa začne žádosti přijímat po nabytí účinnosti zákona, což ministerstvo financí očekává během příštího týdne. Žádost na finanční úřad lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období.

  • Příspěvek je určen pro společnosti s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. 
  • Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. 
  • Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.
  • Zdroj: ČTK

Dále nesmí podle resortu financí také jít o stejného žadatele, který už bonus čerpá z titulu OSVČ. Nárok nevzniká ani společníkům ve společnostech, které byly v určeném období v úpadku, v likvidaci nebo označeny jako nespolehlivý plátce či nespolehlivá osoba podle zákona o dani z přidané hodnoty (DPH).

V ČR je aktuálně zhruba 300 tisíc společností s ručením omezením. Ministerstvo financí odhaduje, že o kompenzační bonus v plné výši požádá zhruba 200 tisíc z nich. Výdaje rozpočtu by tak měly činit zhruba devět miliard korun. V případě, že žádost podá i druhý společník ve firmě nebo rodinní společníci může to být až 15 miliard korun.

Pomoc je namířena pro aktivní společníky v čele malých eseróček, nikoliv pro firmy jako takové, ani pro pasivní investory. Pokud je žadatel společníkem ve více společnostech, ve kterých naplní podmínky programu, vznikne mu nárok na podporu pouze jednou.
Alena Schillerová
ministryně financí

Stejně jako u OSVČ žadatelé budou muset vyplnit formulář, uvést bankovní účet v české měně a identifikaci společnosti s.r o. a žádost odešlou na příslušný finanční úřad. Učinit tak budou moci e-mailem a přiložením naskenované žádosti s vlastnoručním podpisem. Nárok na vyplacení bonusu vzniká podepsáním čestného prohlášení, že v každém kalendářním měsíci, za které je bonus požadován, nastal den, kdy činnost žadatele nemohla být z důvodu šíření koronaviru či krizových opatření vykonávána nad míru obvyklou.

OSVČ mohou o příspěvek žádat od 9. dubna. Od 12. března do 30. dubna činí maximální příspěvek 25.000 korun, tedy 500 korun denně. Sněmovna pak 22. dubna schválila, že příspěvek bude stát vyplácet i po 30. dubnu, a to opět 500 korun denně. Zákon umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících OSVČ. Vláda s nimi zatím počítá do 25. května.

Senát ovšem minulý týden návrh upravil tak, že by se za květen měl příspěvek zvýšit na 700 korun a za červen na 900 korun. Měl by ho dostávat také širší okruh příjemců, například pěstouni nebo lidé pracující takzvaně na dohodu. Zákon tak zamířil zpět do sněmovny, která o senátním návrhu rozhodne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 11 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 13 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 17 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
včera v 20:03

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...